Rána lahví, pak alarmující debakl. Hrál Djokovič v Římě s otřesem mozku?
Podivuhodná sezona Novaka Djokoviče se jeví po víkendu ještě podivuhodnější. Turnaj v Římě je jeho nejúspěšnějším antukovým lovištěm, za kariéru ho vyhrál šestkrát. Letos poprvé v životě neprošel ani do čtvrtfinále. Dost možná se pod jeho fiaskem podepsala nešťastná náhoda - rána lahví, která vypadla z batohu fanouškovi prosícímu o podpis. Podle mnoha indicií je pravděpodobné, že další utkání odehrála světová jednička s otřesem mozku.
Před nedělním zápasem prošel branami Fora Italica, ikonického tenisového areálu v Římě s antickými sochami kolem kurtů, s cyklistickou přilbou na hlavě. „Dneska jsem dorazil připravený,“ vtipkoval na sociálních sítích Novak Djokovič, když rozdával podpisy fanouškům. Odkazoval na páteční incident, když se k němu po zápase z tribuny nahnul mladík, jemuž nešťastnou náhodou z batohu vypadla kovová lahev. A světovou jedničku trefila do hlavy tak silně, že šokovaný Djokovič dlouhou chvíli klečel v bolesti na zemi.
„Ještě hodinu poté mi bylo zle, točila se mi hlava, krvácel jsem. Bolela mě hlava, ale vyspal jsem se dobře a druhý den se cítil fajn. Myslel jsem si, že jsem OK,“ popisoval brzy sedmatřicetiletý Srb, jehož nedělní utkání ukázalo, že OK být nemusel.
Zápas s Chilanem Alejandrem Tabilem (32. na ATP) byl i ve světle Srbových letošní nevýrazných výkonů alarmující. Debakl 2:6, 3:6 za pouhých 67 minut hry měl nevídané parametry. Rychlejší antukovou porážku v kariéře Djokovič nezažil, méně než pět gamů za zápas na turnaji série Masters uhrál naposledy před deseti lety.
„Cítil jsem se dost špatně. Úplně jsem ztratil koordinaci, jako kdyby byl na kurtu naprosto jiný hráč než před dvěma dny,“ připomněl Djokovič velmi solidní páteční výkon z druhého kola proti Francouzi Corentinu Moutetovi (6:3, 6:1). Příznaky otřesu mozku jsou velmi podobné těm z Djokovičova líčení. Samotný tenista uznal, že nesmí hazardovat se zdravím a podstoupí podrobnější vyšetření.
Další svízel sezony nemohla přijít v horší dobu. Za méně než dva týdny začíná Roland Garros, kde srbský veterán obhajuje titul. V rozpětí dvou nejdůležitějších měsíců sezony se ještě uskuteční Wimbledon a olympiáda, z níž si přeje singlové zlato. Tahle jediná velká trofej mu zatím chybí. Jenže do klíčového období jde Djokovič s pro něj tristní zápasovou bilancí 12:5 a soupeři s vědomím, že časy jeho nedotknutelnosti jsou pryč. Aby na konci května neměl na kontě jediné finále natož pak titul, to je revoluční zlom.
Dvaadvacátého května bude Srbovi sedmatřicet. Táta dvou dětí dramaticky letos ořezává program. Vynechal monstrakci v Miami, škrtl další dvoutýdenní turnaj v Madridu. Šampion rekordních čtyřiadvaceti grandslamů, jehož úhlavní rival Roger Federer již ukončil kariéru a ten druhý, Rafael Nadal, je ve sportovní penzi jednou nohou, stárne po svém. Jenže menší zápasová praxe i chybějící nadšení do turnajů, které nenesou přívlastek grandslamové, se jeví jako problém. Je rovněž možné, že se Djokovič potýká s vyhořením a platí za krušný konec loňské sezony, v níž hrál kvůli účasti v Davis Cupu až do konce listopadu.
„Letos mám zvláštní pocit, jako bych postrádal soutěživost. Snažím se ze sebe dostat všechno, ale zatím se mi to nedaří. Hraji mizerně, do formy mi chybí hodně,“ přiznal v Římě srbským médiím tenista, jehož některé letošní porážky a zvlášť až odevzdaný způsob, kterak k nim přišel, budí pozornost.
Momentálně připomíná jen stín borce, který ještě loni vyhrál tři ze čtyř grandslamů a Turnaj mistrů navrch. Po rozchodu s Goranem Ivaniševičem hraje bez trenéra, do týmu alespoň vrátil osvědčeného kondičáka Gebharda Gilchrista. Teď potřebuje najít cestu, aby pozvednul svůj tenis pro nejdůležitější období roku. V grandslamovém módu na tři vítězné sety a denními pauzami mezi zápasy se postupně může vyhrát do formy. Pravdou však také je, že to bude mít těžší než dřív.
