Lehečka: Únavová zlomenina je svině. Popsal, jak se léčí, co olympiáda?

Byla to rána uprostřed skvěle rozjeté sezony i nadějně rozehraného turnaje. Jiří Lehečka musel poté, co přešel přes Rafaela Nadala a Daniila Medveděva, odstoupit z podniku ATP Masters v Madridu a vyšetření u české tenisové jedničky následně odhalily únavovou zlomeninu bederního obratle. „V životě by mě nenapadlo, že to bude takový velký problém,“ říká dvaadvacetiletý hráč prostějovského klubu během vyvrcholení Czech Open. Aktuálně třiadvacátý hráč světa vyhlíží návrat na kurty po klidovém režimu a nevzdal se ani myšlenek na Wimbledon. „Pokud ale nebudu přesvědčený, že jsem stoprocentní, připravím se na antuku, abych mohl startovat na olympiádě,“ plánuje.
Semifinále v Madridu jste musel skrečovat v prvním setu, pak jste v emočně vypjaté chvíli rozštípal raketu. Můžete přiblížit, jak silnou jste cítil bolest a jak to vypadá nyní po pěti týdnech?
„Únavová zlomenina je podle toho, co jsem se bavil s docentem Kolářem a dalšími doktory – nemůžu to říct jinak – svině. Je to zranění, které z minuty na minutu vůbec nemusí bolet. Jediné, co jsem od začátku v Madridu cítil, byl lehký tah v zádech. Byl jsem přesvědčený o tom, že mě bolí sval a nijak mě to neomezovalo. Všechny zápasy jsem odehrál s nějakou úměrnou bolestí, ale v životě by mě nenapadlo, že to bude takový velký problém. Ať už jsem dohrál třeba s Nadalem a doopravdy mě záda bolela a nemohl jsem se skoro ohnout, za třicet minut jsem o tom nevěděl a strašně rychle se to zklidnilo, bolest jsem vůbec neměl.“
Takže jste neočekával, že by mohlo jít o něco vážnějšího?
„Jako logicky smýšlející člověk jsem z toho vyvodil, že kdyby to byl velký problém, bolest by byla konzistentní a zvyšovala by se – a ne že by to takhle ustupovalo z minuty na minutu. Ale pak mi bylo potvrzeno, že tohle jsou přesně příznaky takového zranění. Po zápase s Nadalem jsem byl ve velkých bolestech, zápas s Medveděvem jsem tak nějak přežil. Tam se zase zranil on, to jsme si vyměnili.“
Medvěděvovi jste popřál brzké uzdravení a sám se chystal na semifinále s Felixem Augerem Aliassimem. Jenže jste musel relativně rychle skrečovat…
„Už to prostě nešlo. I přes zranění jsem byl schopný mít 3:3 a 30:0, o to víc to mrzí. Věřil jsem, že bych měl velkou šanci jít do finále a třeba turnaj i vyhrát.“
Byly to nejhorší momenty kariéry?