Gentleman Djokovič: S Jakubem bolí porážka méně. Oteklé oko? Nemluvil bych o tom
Novak Djokovič není zvyklý prohrávat ve finále. Hořce kousal krach v boji o pohár při Miami Open s Jakubem Menšíkem (6:7, 6:7), jenž mohl být jeho stým v kariéře. Sedmatřicetiletý velikán ale ukázal velké srdce, když svému českému přemožiteli vřele pogratuloval a z respektu k jeho výkonu odmítl mluvit o vlastní zdravotní indispozici.
Na kurtu jste nechal všechno, ale narazil jste na soupeře, který hrál v zóně a jehož zřejmě čeká velká kariéra. Jak to vnímáte?
„Gratulace Menšíkovi a jeho týmu. Upřímně, porážky vždycky bolí, ale on je jedním z mála hráčů, proti kterým bolí o něco méně. Viděl jsem ho hrát, když mu bylo šestnáct, pozval jsem ho k sobě do klubu v Bělehradu na společnou přípravu. Vidět, jak se zlepšil, je vážně skvělé. Už před těmi třemi lety jsem ale viděl, že se z něj stane jeden z top hráčů. Vážně jsem moc rád, že využívá svůj potenciál, protože je to komplexní hráč. Jeho servis je samozřejmě úžasný – tak rychlý a precizní, získává s ním hodně lehkých bodů. Bekhend to samé. To je prostě česká škola, Češi mají vždycky výborné bekhendy. (smích) Zlepšil ale hodně i forhend. Na tak vysokého kluka se také výborně hýbe a umí dokluzovat k míčům. A pořád se může ještě lepšit. Pro mě to byl smolný a divný zápas. Dva tiebreaky, předtím dlouhé čekání kvůli dešti. Necítil jsem se na kurtu nejlíp, ale tak to někdy je. Rozhodně nechci snižovat jeho vítězství.“
Během zápasu byla velká vlhkost vzduchu, trička jste si měnil i během setů, několikrát jste vypadal na pokraji sil. A pravé oko jste měl opuchlé. Bylo vám něco, viděl jste na kurtu dobře?
„Raději bych o tom nemluvil. Pral jsem s pár věcmi, ale… Sluší se pogratulovat a to je vše. Nechci, aby to vypadalo, že hledám výmluvy. Snažil jsem se hrát prostě s tím, co jsem měl, i když tenhle den byl o dost jiný než všechny předchozí na turnaji.“
Co vás upoutalo na Menšíkovi, že jste se rozhodl vzít ho pod svou ochranu a pomoci mu?
„Líbil se mi jeho bojovný duch, když jsem ho viděl ve finále v Austrálii. A samozřejmě jeho velký tenis. Působil na mě jako fajn kluk z východní Evropy. Absolvovali jsme spolu od té doby už tři tréninkové bloky. A také jeho fyzioterapeut, Srb, pracoval kdysi pro mě. Pojí nás toho spolu hodně.“
Jste považován za mistra tiebreaků, ale proti Menšíkovi jste oba prohrál. A vlastně i další v prvním vzájemném duelu v Šanghaji. Čím to?
„Když máte soupeře s takovým podáním, který dává skoro dvacet es za zápas, jste pod obrovským tlakem. Jediná chyba, jediný ztracený minibrejk a už je po tiebreaku.“
Pocítil jste, že se Menšík za půl roku od prvního zápasu v Šanghaji zlepšil?
„Podával ještě líp než v Šanghaji, a už tam to bylo něco. A já prostě tentokrát nehrál tak dobře jako v Číně.“
