Korda: Štěpánek mě málo poslouchá
AKTUALIZOVÁNO - Už osmým rokem stojí u kariéry české tenisové jedničky Radka Štěpánka, ještě nikdy ale jeho kůň nerozjel sezonu tak skvěle jako nyní. Přesto od Petra Kordy (41 let) neuslyšíte na adresu svého svěřence mnoho chvály.
„Kdyby mě víc poslouchal a dělal věci, které mu radím, jsem si stoprocentně jistý, že bude jinde než teď,“ říká poslední grandslamový vítěz z Česka.
Co jste Radkovi řekl po nedělní finálové prohře s Roddickem 5:7, 5:7 v Memphisu?
„Řekl jsem mu věci, které se mu asi moc nelíbily. Podle mě hrál výborný turnaj, ale k tomu, aby porazil ty nejlepší hráče, musí mít větší odvahu. To je pro mě alfa a omega tenisu. Cením si toho, že Radek hraje tak dobré turnaje, já však po něm chci, aby vyhrával nejen v Memphisu, ale hlavně na grandslamech. A k tomu takový výkon nestačí.“
Co mu tedy chybělo – větší agresivita, tah za výhrou?
„Roddick chtěl to finále vyhrát víc než on. Bylo vidět, že chtěl Radka víc porazit než Radek jeho.“
Štěpánek začal sezonu 2009 skvěle – dva turnajové tituly, jedno finále, bilance 16 výher a jen 3 porážky. Čemu to přičítáte?
„Dřív mě poslouchal na čtyřicet procent, teď to zvednul na šedesát. Taky jsme mu teď před San Jose ještě upravili raketu. Změnili jsme mu velikost gripu (držadlo rakety), aby měl rychlejší ruku. Raketa je i jinak vyvážená a je měkčí. Hned se to projevuje na returnu a v dalších aspektech. Konečně dal v těchto věcech pořádně na mě.“
Takže postupujícím věkem zmoudřel a víc vás poslouchá?
„Víte, říkám mu to jasně: Já mám hodně času a než umřu, uplyne ještě hodně vody. Ale on už na tenis moc času nemá.“
Ke změně rakety na dnešní typ firmy Bosworth jste Štěpánka dotlačil po loňské sezoně. Jak jste vlastně vy přišel na tuhle netradiční raketu s hranatou hlavou?
„Čistě náhodou. Bavili jsme se o tom s Ivanem Lendlem, protože jsem pro sebe na podzim hledal raketu, která má větší sweet spot (prostor na hlavě rakety, ze kterého míče ideálně letí). Ivan mi poradil tuhle, oblíbil jsem si ji a přišla mi dobrá i pro Radka. Už jsem ho prosil, aby s ní hrál na Turnaji mistrů a pak i se Samprasem v Praze. Pořád odmítal. Až když za mnou přijel na Floridu, strčil jsem mu ji do ruky a už ji nezandal.“
Nepřekvapuje vás, že Štěpánek, jenž loni v listopadu oslavil třicetiny, takhle exceluje ve věku, kdy by měla již být jeho kariéra na sestupné dráze?
„Ale moje představa o Radkově umístění na žebříčku je ještě úplně jiná. Kdyby mě víc poslouchal a dělal věci, které mu radím, jsem si stoprocentně jistý, že bude jinde než teď. Záleží jen na něm. Podívejte se, věk je jenom číslo na papíře. Vezměte si hokejisty, ti i ve dvaačtyřiceti letech dokáží předvádět fantastický hokej.“
V čem by vás měl tedy Štěpánek ještě poslechnout, aby šel nahoru?
„To je hrozně moc věcí. Ale nebudu je vynášet z kuchyně. Žádný kuchař vám taky neprozradí svůj recept, ne?“
O Štěpánkovi se říká, že se svým stylem servis – volej může hrát tenis na nejvyšší úrovni až do pětatřiceti. Věříte i vy, že má nejlepší léta ještě před sebou?
„Myslím, že jo, ale musí se tlačit dopředu na síť a držet se svého tenisu. Včera s Roddickem hrál jinak, v důležitých momentech to s ním šťouchal zezadu. To nejde. Musíte zariskovat, nesmíte hrát zanďoura. U Radka je strašně vidět, že se těm dobrým hráčům chce vyrovnat zezadu. To je chyba. Hrál sice fantasticky, ale odstoupil od svého tenisu.“
Ani po Štěpánkových úspěších nepřestáváte být hodně kritický. Není té přísnosti příliš?
„Podívejte se, život není peříčko a já tady nejsem od toho, abych mu mazal med kolem pusy. Vždycky Radkovi říkám: Já neumím pádlovat pozadu. Jsem člověk, který se z minima snaží vytěžit maximum. Kdybych byl spokojenej, bylo by to špatný. Nemohl bych ho tlačit dopředu. Mě pozitiva nezajímají, mě zajímají negativa.“
Takže jste ho ani za poslední podařené týdny nepochválil?
„Ale ano. A taky jsem mu řekl: Podívej se, začínají tě respektovat i dobří hráči. Roddick včera řekl v rozhovoru přímo na kurtu, že se Radek dostane brzo do desítky. A to je pro mě signál, že je Radek blízko.
Nebyla to od Američana spíš jen zdvořilostní fráze?
„Ne. Něco podobného jsem od něj ještě nikdy neslyšel.“
Štěpánek je teď v žebříčku šestnáctý. Za jak dlouho, či zda vůbec, může být podle vás v top ten?
„Takhle nikdy nepřemýšlím. Mě teď zajímá, aby byl patnáctý. Pak mě bude zajímat čtrnáctka a tak dále. Do desítky to je ještě sedm dalších schodů.“
Razíval jste teorii, že by si měl tenista dobře rozhodnout, zda se plně soustředí na vlastní kariéru, zda se bude dělit síly mezi turnaje a Davis Cup. Štěpánka teď čeká daviscupový duel proti Francii. Je pro něj podle vás dobře, že hraje?
„Tahle otázka pro mě nemá smysl. Radek se rozhodl Davis Cup hrát a já to neřeším. Já jim Radka pošlu ve velké formě a záleží na nich, jak s tím koněm budou nakládat a co z něho dostanou. O Davis Cupu se s ním bavím minimálně.“
Sám říkáte, že je Štěpánek skvěle připravený a vypadá i ve velké psychické pohodě. Přispívá k tomu podle vás i spokojenost mimo kurt, mám tím na mysli vztah s Nicole Vaidišovou?
„K jeho osobnímu životu se nebudu vyjadřovat. Já jsem zodpovědný jen za jeho tenis.“