VIDEO, FOTOGALERIE - Když vás někdo požádá, abyste vyjmenovali nejznámější tenisty české respektive československé historie, jedno jméno určitě nevynecháte. Ivan Lendl. V neděli padesátiletý rodák z Ostravy se navěky zapsal do dějin bílého sportu. S přízní diváků to však nikdy tak jednoznačné neměl.
Změnil tenis. O tom není pochyb. Příběh Ivana Lendla zní jako pohádka o neznámém hubeném chlapci z komunistického Československa, který se rozhodl dobýt tenisový svět. A to se mu také podařilo.
Jak se rodí superstar
Nezměrná pracovitost a vůle dávala již od samého počátku tušit, že tenisový svět brzy pozná novou hvězdu. Očekávaný scénář začal osmnáctiletý Lendl naplňovat v roce 1978, kdy vyhrál juniorské French Open, o měsíc později i Wimbledon. Sezonu zakončil jako juniorská tenisová jednička.
A že přechod mezi dospělé dělá mladým hráčům často obrovské problémy? Tím se český tenista rozhodně netrápil. Hned v roce 1979 si zahrál své první velké finále mezi dospělými, v roce 1980 si připsal již neskutečných sedm turnajových triumfů mezi seniory. V té době mu bylo pouhých dvacet let!
Do těchto vítězství patří i jedna zajímavost. Tři turnaje ze sedmi, na kterých v uvedeném roce nenašel přemožitele, vyhrál v nepřerušené v řadě, navíc na třech různých površích. O rok později tento počet zvýšil o další tři vítězné turnaje.
Jednodušší bylo zastavit rozzuřeného grizzlyho, než se pokusit porazit Ivana Lendla. Posuďte sami. V roce 1982 vyhrál neskutečných 15 z 23 turnajů, ke kterým nastoupil. Navíc ve 44 zápasech v řadě nenašel přemožitele. O rok později již to tak slavné nebylo. Vyhrál "jen" sedm turnajů.
Dokonalost především
Přesnost a bezchybnost, s jakou se Ivan Lendl prezentoval na tenisových dvorcích celého světa, by mu mohly závidět i pověstné švýcarské hodinky. Své soupeře ničil strojově přesnou hrou s minimem chyb.
V osmdesátých letech minulého století stál celý tenisový svět v pozoru před hubeným klukem z malé země ze středu Evropy. Ivan Lendl rozhodně nebavil diváky šoumenskými kousky jako třeba Andre Agassi, Boris Becker či John McEnroe. Přesto si získal bezmezný respekt mezi hráči i odborníky.
S tváří sfingy drtil soupeře s železnou pravidelností. Emoce projevil jen zřídka. A úsměv? Stejně častý, jako nález tisícikoruny na chodníku. Zamračená a soustředěná tvář si na svou stranu nikdy nezískala příliš tenisových příznivců.
Neporazitelný Lendl
Na začátku osmdesátých let již tenisový svět věděl, kde má hledat svého nového krále. Nejlepší sezona kariéry Ivana Lendla přišla v roce 1985, kdy tehdy pětadvacetiletý tenista vyhrál jedenáct ze sedmnácti turnajů, ke kterým nastoupil!
Ve finále stejného roku sice ještě ve finále French Open podlehl Matsu Wilanderovi, náladu si však vylepšil na US Open, kdy porazil McEnroa. V následujících dvou letech dokázal završit na americkém turnaji hattrick. Mimochodem ve finále Flashing Meadow se objevil osmkrát po sobě!
V letech 1985 až 1987 dosáhla procentuální pravděpodobnost vítězství Ivana Lendla neskutečných 90%. Tento neuvěřitelný výsledek se podařilo vyrovnat až o téměř dvacet let později Rogeru Federerovi. České legendě však jeden rekord stále zůstává. Je jediným tenistou historie, který si dokázal tuto úspěšnost udržet ve čtyřech sezonách.
A další fantastický výkon, který dokázal překonat kdo jiný než fenomenální Švýcar. Rodák z Ostravy se dostal mezi roky 1985 a 1988 desetkrát v řadě minimálně do semifinále grandslamového turnaje. (poprvé na US Open 1985, až po Australian Open v roce 1988).
A rok 1989? Stejná písnička! Hned úvodní grandslamový turnaj v roce v Melbourne patří úřadující světové jedničce. V československém finále nestačil na svého slavnějšího krajana Miloslav Mečíř. Lendl vyhrál v revolučním roce deset turnajů ze sedmnácti, které poctil svou účastí.
Rekordní Čech
Než se vlády chopil fenomenální Federer, držel Ivan Lendl rekord v počtu grandslamových finále, kterých sehrál celkem devatenáct, v osmi z nich odcházel jako vítěz. Neskutečných jedenáct let po sobě dokázal získat každou sezonu aspoň jeden grandslamový titul! Tento výkon se podařilo vyrovnat až Pete Samprasovi.
Jaké je to sklonit se pod vládou českého tenisty, poznal tenisový svět poprvé 28. února 1983. Definitivně však usedl rodák z Ostravy na trůn pro nejlepšího hráče planety o dva roky později, když ve finále US Open porazil svého věčného rivala Johna McEnroa. Následujících pět let marně šplhali po žebříku vedoucí na nejvyšší pozici největší Lendlovi konkurenti. Dlouhých pět let svět tenisu svého vládce nezměnil.
Sesadit neporazitelného Ivana "Hrozného" se podařilo až v srpnu roku 1990 švédskému tenistovi Matsu Wilanderovi, který Čecha vystřídal v období od září roku 1988 do ledna 1989. Na trůnu vydržel Lendl celkem 270 týdnů, čímž překonal rekord do té doby vedoucího Jimmyho Connorse.
Prokleté grandslamy
Jediné, co se Lendlovi poměrně dlouho nedařilo, bylo uspět na grandslamových turnajích. Poprvé si finále na turnajích velké čtyřhry zahrál sice již v roce 1981 na French Open, zde však podlehl v pětisetové bitvě hvězdnému Borgovi.
O rok později se mu podobně "dařilo" ve finále US Open proti Jimmy Connorsovi, v roce 1983 si to zopakoval s oběma soupeři ještě jednou se stejným výsledkem na Australian Open a US Open.
A tak se Lendl dočkal "až" v roce 1984, kdy porazil v dechberoucím finále French Open svého věčného rivala Johna McEnroa. Vítězství bylo o to cennější, že čtyřiadvacetiletý Čech otočil proti vynikajícímu Američanovi výsledek z 0:2 na sety. Sebejistý McEnroe si mohl pohladit rozbolavělou duši o pár měsíců později, kdy Lendla udolal pro změnu ve finále US Open.
Památný finálový duel na Roland Garros proti Johnu McEnroe v roce 1984.
Davis Cup
V roce 1980 pomohl Lendl spolu s Tomášem Šmídem, Pavlem Složilem a Janem Kodešem získat první a bohužel prozatím poslední salátovou mísu pro Československo, když se stal hlavní postavou finálového utkání v pražské Sportovní hale proti Itálii.
Ivan Lendl byl jasným lídrem i v roce 1981, kdy měl hlavní podíl na vítězství československého týmu ve Světové týmové soutěži. V letech 1984 a 1985 pomohl Československu do finále, tím se však kapitola jeho účasti v národních barvách definitivně uzavřela.
Poté, když se v roce 1986 rozhodl definitivně usadit ve Spojených státech, se reprezentace své staré vlasti navždy vzdal.
Českoslovenští tenisté po zisku salátové mísy. • Foto ČTK
Zakletý Wimbledon
Vyhrál vše! Tedy skoro vše. Legenda o Lendlovi a Wimbledonu je známá každému tenisovému fanouškovi. Uspět na londýnské trávě však zůstalo českému rodákovi zapovězeno.
Pětkrát si zde zahrál semifinále, dvakrát finále. Na dveře nejslavnějšího turnaje bušil vytrvale, nicméně marně. První finálový pokus se konal v roce 1986, v cestě však stál tenisový zázrak v podobě mladého Beckera, o rok později byl proti Pat Cash.
Ivan Lendl s postupujícím časem věnoval čím dál tím více úsilí tomu, aby dosáhl na vysněný titul. Speciální tréninky zaměřené na zelený pažit však k vytouženému cíly nevedly.
Rodák z Ostravy Američanem
Ivan Lendl se vydal na profesionální dráhu v osmnácti letech, již o tři roky později se rozhodl definitivně usadit ve Spojených státech.
V roce 1987 žádal o americké občanství, aby mohl reprezentovat svojí novou vlast již na olympijských hrách v Soulu a Davisově poháru. Přes veškerou snahu se mu to podařilo až o 5 let později, 7 června, 1992.
Svojí lásku ke Spojeným státům však dokumentoval již 16. září 1989, kdy se oženil s Američankou Samantou Frankeovou s kterou má pět dcer. Tři z nich propadly jako otec vášni v podobě golfových greenů.
Nezdolný Lendl
Lendl je považován za jednoho z nejurputnějších tenistů světové historie, který se dokázal vypracovat především na základě tvrdého tréninku a téměř až fanatické přípravy. Hra českého tenisty byla založena na perfektní kondici a téměř vědecké přípravě na každý zápas.
Nejúspěšnějším grandslamovým turnajem Lendla bylo bezesporu Flashing Meadow, kde se dostal osmkrát v řadě do finále. A tajemství jeho úspěchu? Český tenista si najal stejnou firmu, která připravovala tenisové kurty na US Open a naprosto stejný dvorec si nechal vystavit i u sebe doma v Connecticutu.
Takže kde hledat slabiny? Snad podání. Možná to bylo hlavním důvodem, proč se Lendlovi nikdy nepodařilo vyhrát Wimbledon. Razanci tento úder v podání Čecha rozhodně nepostrádal, problém byl především s poměrně velké nevyrovnanosti.
Strojová hra od základní čáry na rychlé londýnské trávě, kde se uplatňuje především perfektní servis a hra na síti, postrádala tradiční sílu. Ani nepravidelné odskoky neměly na hru Ivana Lendla zrovna pozitivní vliv.
Ivan Lendl při golfu • Foto ČTK
Hvězda se loučí
Jednadvacátého prosince roku 1994 oznámil Ivan Lendl definitivní konec své veleúspěšné tenisové kariéry, ke kterému ho přinutily především chronické problémy se zády. Díky přetrvávajícím bolestem sehrál poslední profesionální zápas na "svém" US Open (vypadl ve druhém kole) ve stejném roce 1994.
Ivan Lendl vyhrál ve své kariéře neuvěřitelných 94 turnajů (osm grandslamů), k tomuto číslu přidal šest triumfů ve čtyřhře. Na Prize Money si vydělal 21 262 471 dolarů (asi 1,1 miliardy korun), což v té době znamenalo absolutní rekord. V roce 2001 bylo jméno ostravského rodáka oficiálně uvedeno do Tenisové síně slávy.
Po ukončení tenisové kariéry se ze zaujetím sobě vlastním vrhl na golf a ani tady rozhodně nezůstal bez úspěchů, což dokumentuje jeho vítězství na Tour celebrit sportovního i kulturního světa.
Kouzlu zeleného greenu propadly i tři z jeho pěti dcer, které se již stihly zúčastnit juniorského US Open, zbylé dvě pro změnu okouzlil svět koní. Po stopách slavného otce se zatím nevydala žádný z nich. "Rozhodně je nebudu do tenisu nutit. Sami se rozhodnou, co budou dělat," má jasno slavný ostravský rodák.
A jaký je tedy recept a rada české tenisové legendy mladým hráčům? "Pokud nebudete tvrdě trénovat, nikdy nedosáhnete úspěchů. Jedině tvrdá práce vás dovede k vítězstvím, jiná cesta není."
