VIDEO - John McEnroe se prohnal po modrém koberci na chodbě jako vítr, na sobě bílou košili a krémové kalhoty, v ruce starou dřevěnou raketu a na tváři nadšený úsměv dítěte, které právě vešlo do cukrárny.
Výzvu Novaka Djokoviče, jenž si z něj na kurtu utahoval a napodoboval ho, nemohl padesátiletý Newyorčan nepřijmout. „Musel jsem toho mlaďase ztrestat, aby měl úctu ke stáří,“ smál se showman McEnroe v rozhovoru pro deník Sport a další dva americké novináře.
Bylo krátce před půlnocí a dobrých deset tisíc diváků na centrkurtu Arthura Ashe poslední duel dne mezi Novakem Djokovičem a Radkem Štěpánkem moc neuspokojil. Jednostranná záležitost, česká porážka 1:6, 3:6, 3:6.
A tak si rozpustilý Srb pobyt na dvorci trochu protáhl. Po Nadalovi či Šarapovové si tentokrát vzal na mušku manýry „Superspratka“ McEnroea. „Ten míč byl dlouhý, to nemyslíš vážně,“ řval k umpiru, kde už ale žádný rozhodčí neseděl.
Djokovič vyřídil Štěpánka, pak vyzval McEnroea »
Novak Djokovič (vpravo) a John McEnroe • Foto čtk
A co na to tenisová legenda a Newyorčan každým coulem McEnroe? Ani tehdy, když ho novináři zastavili, nezmizel mu z tváře potměšilý úsměv. Na kurtu, tam je ve svém živlu a když řvou lidi nadšením, je to ještě lepší.
V padesáti byste se měl, Johne, už trochu šetřit a ne takhle po nocích hrát tenis, ne?
„Přeci jsem musel toho mlaďase ztrestat, aby měl úctu ke stáří. Co ten si dovolí? (kroutí hlavou) Ale vážně, vždyť nejdůležitější je, že se lidi baví. A Novak jim chce zábavu poskytnout, přeci mu to nezkazím. Ještě nejsem takovej starej páprda. Vždyť sport je čím dál tím důležitější, lidi se potřebují uvolnit a cítit, že se nehroutí svět, protože z televize nic jiného neslyší.“
Kompletní zpravodajství z US Open »
| John McEnroe (USA) |
| Narozen: 16. 2. 1959 ve Wiesbadenu Kariéra: 1976–1992 Grandslamové tituly: 7 (Wimbledon – 1981, 1983, 1984, US Open – 1979, 1980, 1981, 1984) Turnajové tituly: 77 Nejvýš na žebříčku: 1. (170 týdnů) Bilance na okruhu ATP: 875:198 Prize money: 12 547 797 USD |
„Prostě to přehnali s pravidly. Za našich dob brali mě, Connorse nebo Nastase jako blázny, kteří utekli z blázince a prostě příliš zpřísnili pravidla. Tím odradili další, aby na kurtu ukazovali svoji osobnost, což byla podle mě velká chyba. Až nyní si uvědomují, že takové osobnosti potřebují. Dneska umí hrát tenis každý, ne každý už ale dokáže pobavit lidi, probudit v nich energii.“
Ono to jde dnes docela těžko, když máte Hawk eye a nemůžete se hádat s rozhodčími. Co byste si počal vy?
„Já bych na něco přišel, určitě. Věřte mi!“
Čtyřnásobný vítěz US Open John McEnroe si užívá ovací na centr kurtu • Foto ČTK/AP
„Tak s tím ať vůbec nepočítá. Natřu ho jako každého jiného.“
Za mikrofonem už sedáváte léta. Baví vás tahle práce?
„Je příjemná. Snad lidi vidí, že nejsem úplný hlupák, umím se vyjádřit a mám pronikavý smysl pro humor. Vůbec jsem nečekal, že takhle jednou skončím. Kdybyste mi před třiceti lety řekli, že ze mě bude televizní komentátor, odpověděl bych vám: neurážejte mě!“ (smích)
Na kurtu dnes bylo vidět, jak moc vás lidé stále milují. Jak se vám s takovou popularitou v New Yorku žije?
„To není žádný problém, lidi ke mně moc nepřistupují. Rád nosím klobouky a černé brýle. Všichni lidi v New Yorku navíc pořád někam spěchají. A když už mě někdo zastaví, řekne jen: Čau, Johne, tak jak to jde? Většina lidí je vůči mě strašně pozitivní. Ale taky se už stalo, že jsem si pár nadávek do blbců a dalších vyslechl. Takový je prostě New York. A já jsem Newyorčan, narodil jsem se tady, vyrostl tady, jsem jedním z nich.“
Dále čtěte:
Petr Korda: Já a nepřítel českého tenisu? Nesmysl »
Areál ve Flushing Meadows nese jméno po Billie Jean Kingové, centrkurt se jmenuje po Arthuru Asheovi. Vy jste se narodil v Queensu, pár kilometrů odtud, US Open jste vyhrál čtyřikrát. Nejste zklamaný, že po vás nic nepojmenovali?
„Možná záchody by mohli pojmenovat po mně. Ba ne, Billie Jean a Arthur si tohle uznání zaslouží, udělali toho pro tenis strašně moc. Ale i já jsem už čtyřicet let součástí tohohle turnaje. Ještě když se hrálo ve Forrest Hilus, sbíral jsem tam jako malý kluk míčky, hrál jsem tenhle turnaj šestnáctkrát, čtyřikrát ho vyhrál. Narodil jsem se kousek odtud, stále v New Yorku žiju. Trochu by mě zklamalo, kdyby po mně něco nepojmenovali. Ale ještě mají čas.“
„Ano, je to nejbolestivější vzpomínka ze všech. Úplně jsem ho ničil, přehrával. Jenže pak jsem vychladl, opustily mě emoce a to mě stálo zápas (Lendl vyhrál svůj první grandslam kariéry po setech 3:6, 2:6,6:4, 7:5, 7:5). A jemu to obrátilo kariéru, konečně začal vyhrávat grandslamy. Z člověka, kterým jsem tehdy v podstatě opovrhoval, jsem udělal velkého šampiona.“
