Tři gamy a dost. Jak jsem si „zahrál“ s Berdychem
BLOG - Nechytatelný servis, dělové rány od základní čáry, přesné voleje. Takovou hrou ničí Tomáš Berdych své soupeře na právě probíhajícím Roland Garros. Smrtící údery prostějovského tenisty jsem kdysi zažil na vlastní kůži i já. Tehdy jsem byl z drtivé prohry zklamaný. Dnes však vím, že o tomto utkání jednou budu vyprávět svým dětem.
Bylo mi třináct let. V tu dobu jsem (stejně jako desítky dalších vrstevníků) snil o tom, že jednou vyhraju Wimbledon a stanu se světovou jedničkou. Podobně jako u většiny ostatních zůstalo jen u zbožných přání. Mým největším úspěchem jsou tři tituly přeborníka okresu v žákovské kategorii.
| ZDE jste mohli sledovat komentovaný ONLINE přenos duelu Berdych - Söderling s postřehy bývalé tenistky Denisy Chládkové, experta deníku Sport a Berdychova fanouška » |
Před deseti lety jsem díky divoké kartě dostal šanci nastoupit na turnaji, kam přijeli nejlepší hráči republiky. Paráda! Ani jsem nemohl dospat, jak jsem se na zápasy s top tenisty těšil.
Smích mě přešel hned ráno, když jsem spatřil rozlosování turnaje. Osud se ke mně tehdy zachoval obzvlášť krutě. Už v prvním kole mě čekal nejvýš nasazený hráč, Tomáš Berdych.
 |
Okamžitě jsem věděl, že je zle. Vytáhlý hráč TK Prostějov byl už tehdy mezi mladými tenisty pojem. Většinu zápasů suverénně vyhrával, patřil mezi nejlepší pětici v žákovské kategorii. Bylo nad slunce jasné, že pro mě turnaj skončí hned v prvním zápase.
Na kurt jsem se postavil s vědomím, že nemám co zkazit. Překvapivá vítězství jsou přeci kořením sportu. Silný soupeř se může špatně vyspat, podcenit mě nebo prostě mít jen „den blbec.“ Zkrátka jsem tenkrát doufal v zázrak, který se (třeba jen párkrát za život) člověku přihodí.
Hned od prvního gamu mé bláhové sny bortila krutá realita. Zápas běžel podle jasného scénáře, Berdych se ani nezpotil. Prásk! První podání současné české jedničky jsem ani neviděl. Prásk! A Berdych už zakončoval první sadu. Tak nějak vypadalo utkání, kde si divoká kočka hrála s krotkou myší.
Nakonec se mi v zápase podařily uhrát (dnes téměř neskutečně znějící) tři gamy. Férově musím přiznat, že mi ve vítězných hrách několikrát pomohla páska, špatný odskok či těsný aut při jinak nechytatelném podání vycházející hvězdy. Navíc poprvé jsem zachraňoval „kanára“ za stavu 0:5, v druhém setu jsem snižoval na 1:3, respektive 2:5.
Popravdě si ani nepamatuji, jestli Berdych zmíněný turnaj vyhrál. Ale už tehdy jsem poznal, že na druhé straně kurtu stojí tenista úplně jiné kategorie. A svým dětem snad jednou povím, že jsem uhrál tři gamy proti semifinalistovi Roland Garros…
