Olympiáda má i českou tvář. Oštěpaře Frydrycha
Oštěpař Petr Frydrych bude jako zástupce českého sportu zdravit Brity ve spotu pro kampaň One Year To Go. Londýn totiž právě dnes bude slavit rok do zahájení Her 2012. „Původně měl medailonek točit Ondra Synek jako mistr světa ve veslování, ale ten den to odmítl, tak zavolali mě,“ líčil svěřenec Jana Železného.
Jak natáčení probíhalo?
„Vyjeli jsme na Babu s krásným výhledem na Prahu, aby všichni věděli, kde to je. Měl jsem na papíru asi tři věty. Bylo tam třeba: Come on, Czech Republic. A pak jsem mohl říct ještě něco svého. Natočili jsme to jen jednou, ale neviděl jsem to, tak doufám, že to bude gramaticky správně. Mluvil jsem spatra.“
Co jste si přidal za sebe?
„Že se těším, že je to blízko, přijede rodina. Že by to byla moje první olympiáda.“
Víte, kdo ze světa podobný medailonek natáčel?
„Ne. Ale slyšel jsem, že samé národní hvězdy. Vždycky vybrali někoho reprezentativního, aby všichni věděli, o koho jde. O to víc jsem byl překvapený. Říkal jsem si: Proč já, když nejsem tak známý? Ale hodlám zapracovat na tom, aby se to změnilo.“
Co se vám vybaví, když se řekne Londýn?
„Anglická snídaně na závodech v Birminghamu. Červený autobus s nápisem Žijeme Londýnem.“
Právě v Londýně byste mohl zapracovat na tom, abyste se proslavil. Do Her zbývá rok. Už vám k nim zabíhají myšlenky, nebo se ještě soustředíte hlavně na nadcházející mistrovství světa v Tegu?
„Myšlenky se zatrousí spíš při oficiálních příležitostech, ale letos žijeme mistrovstvím světa. Abych se tím moc nestresoval, snažím se na to moc nemyslet. Letos žijeme Tegem.“
Až do něj vás čeká závodní pauza. Proč?
„Plánoval jsem určitě i páteční závod Diamantové ligy ve Stockholmu, ale pak jsem chytil střevní chřipku a byl jsem fyzicky dole. Plus mám problémy s technikou, takže si dám větší pauzu. Beru to jako dvouměsíční soustředění v Jižní Africe. A doufám, že to pak vypálím v Tegu. Na tři týdny jedeme do Nymburka a pak 20. srpna do Koreje kvůli aklimaatizaci. Budu mít napilno. Jedu dvoufázové a docela tvrdé tréninky, jsem unavený.“
Střevní chřipka vás chytila po té anglické snídani v Birmighamu, kde jste měl jediný platný pokus 67,91 metru?
„Ne, tu jsem si dal až druhý den po závodě na rozlučku. Ochutnal jsem ji jako přípravu na Londýn. Byla to příjemná změna, ale je to těžká snídaně, jako tři obědy. Chřipku jsem chytil tři dny před Birminghamem. V naší rodině ji všichni měli jeden den a pak to bylo dobré. Já měl letět v pátek, ve středu jsem měl horečku, ve čtvrtek potíže a v pátek jsem byl v pohodě.“
Vzhledem k poslednímu výkonu: bude pro vás výhoda, že nepojedete do Tegu jako favorit?
„Ano. Kromě Andrease Thorkildsena nikdo moc extra neháže, je to otevřené pro všechny dost obdobně. Je otázka, jak soupeři můžou přistupovat ke mně, když naposledy viděli, že jsem házel šedesátky. Uvidíme.“
Měl jste i problémy se zády. Jak jste na tom?
„Záda jsou lepší, občas je trochu cítím. Jdu k docentu Kolářovi na srovnání. Je třeba házet dobře, abych problémy neměl, což letos nedělám, takže na tom pracuju. Každý den chodím v deset večer na půl hodiny do posilovny, cvičím navíc k normálnímu tréninku, takže trup se stále zlepšuje.“
