Vymazaný rekordman Hohn: Stovka jednou padne

Přesto Hohn na Zlaté tretře Ostrava, kam jej pořadatelé pozvali jako jednu ze světových legend, působil spíš jako zlomený člověk než hvězda.

Mluvil tichým hlasem, jeho lehce zarostlou tvář ani na chvíli nepročísl úsměv. Když osmačtyřicetiletý Uwe Hohn od pořadatelů Zlaté tretry přebíral pamětní medaili, bez emocí a krátce poděkoval.

Nesršel vtipem jako sprinterští showmani Maurice Greene a Donovan Bailey, neměl na krajíčku slzy dojetí jako Irena Szewinská či Grazyna Rabsztynová.

Atletika

31. května 2011 • 17:11

Kratochvílová měla nehodu, je v nemocnici

Atletika

31. května 2011 • 20:46

Suverénní Bolt vyhrál stovku: Za rok se vrátím

„Sice jsem hodil nejdál, ale jako světový rekordman se necítím,“ říkal na vysvětlenou dvoumetrový obr, který se přes stometrovou hranici dostal jako jediný atlet v historii. „Můj hod byl po úpravě oštěpu ze všech statistik vymazaný a po změně pravidel už se nikde neobjevuje.“

Na psychice určitě Hohnovi nepřidalo ani to, že svou rekordní formu z roku 1984 nemohl přetavit v olympijskou medaili. Když byl na vrcholu sil, přišel o účast na olympiádě v Los Angeles, protože ji výpravy ze socialistických zemí bojkotovaly.

Podívejte se na Hohnův rekordní pokus:

„Bylo to těžké. Ale tehdy jsem si ještě neuvědomoval, že to bude má poslední šance, jak získat olympijskou medaili. O to víc mě to mrzelo pak.“ Ve sbírce má tak „pouze“ zlato z mistrovství Evropy v Aténách (1982).

Podle světového rekordmana Jana Železného hraje svou roli i to, že si Hohn po sportovní kariéře nenašel prostor a uplatnění. „Když se spojovalo východní a západní Německo, nenašel si v tom pro sebe optimální místo,“ uvažoval Železný.

Uwe Hohn dostal dárek od Jana Železného

• 
• 
• 
• 
• 40 zobrazit galerii

„A když po problémech se zády ukončil kariéru, nemohl se nikde pořádně vybít a pracovat. Vím, že chvíli trénoval v Austrálii, měl na starosti nějaké Kuvajťany. Ale přijde mi, že se pořád hledá a nemůže najít optimální řešení, což je škoda. Oštěpař byl vynikající. Na to, jaký byl obr, házel technicky hodně dobře. Moc se mi líbil.“

Když Uwe Hohn před sedmadvaceti lety hodil památných 104,80 metru, byl tehdy osmnáctiletý Železný na jiných závodech. O velehodu se v první chvíli dozvěděl jen z doslechu. „Když jsem to pak ze záznamu viděl, bylo to strašné!“ vzpomíná Železný.

„Oštěp mu vyletěl z ruky, plachtil a skoro to vypadalo, že přeletí stadion. Neskutečný hod! Je pravda, že se tabulky po úpravě oštěpu mazaly, ale na druhou stranu může Hohna těšit, že je jediný atlet na světě, který má světový rekord na furt. Tohle mu nikdo nevezme, starým oštěpem už se házet nebude a tenhle rekord bude platit ještě za tři sta let.“

Právě Hohnův velehod přinutil zástupce atletické federace k úpravě pravidel. Od roku 1986 se hází oštěpem, který má těžiště posunuté o čtyři centimetry dopředu. Tím se zkrátila délka hodů zhruba o 10 procent. Novým oštěpem zatím dokázal nejdál hodit právě Jan Železný v roce 1996 v německé Jeně (98,48 metru).

„Ze změny pravidel jsem byl zklamaný, ale ze zpětného pohledu se to ukázalo jako dobrá volba,“ říkal smířeně Hohn. „Se starým oštěpem by se dalo házet 110 až 115 metrů a to bychom museli závodit někde na poli. Na stadionu by to nešlo. Ale i s novým typem se dá házet daleko, což dokázal Jan Železný. Věřím, že stovka jednou znovu padne.“