Svěrkoš: Tak velký rozdíl mezi Baníkem a Spartou nepamatuju
BANÍK - SPARTA 18:30 ONLINE - Několikrát byl přímo u toho, když byl souboj Baníku se Spartou bitvou dvou elitních nesmiřitelných českých týmů. Nesmiřitelnost možná zůstala, ale dnes nejen Václav Svěrkoš dobře ví, že pozice týmů z Bazalů a z Letné je před pondělním vzájemným duelem zcela odlišná. A že časy, kdy se Ostravané těšili, jak to Spartě na Bazalech znechutí, jsou v nedohlednu.
Vždycky když se v minulosti Ostrava chystala na příjezd Sparty, bylo někde v znečištěném moravskoslezském ovzduší cítit, že Letenští jsou mírným favoritem. Touha nenáviděného soupeře porazit, byla ovšem v širém okolí Bazalů pokaždé obrovská. Dnes jsou na Ostravsku stejně intenzivně cítit obavy. A velké. Sparta je rozjetá, Baník tápe. Mají vůbec Svěrkoš a spol. naději v dnešním utkání uspět?
Pamatujete si, že byste někdy v době, kdy jste hrával v Baníku, nastupoval do zápasu v roli takového outsidera, jak tomu bude v pondělí?
„Ne, to se myslím ještě nikdy nestalo. Nevzpomínám si, že by někdy před zápasem Baníku se Spartou, v němž jsem měl hrát, byl mezi oběma týmy tak veliký rozdíl. Bodový, co se týká postavení v tabulce, ale taky výkonnosti a herní kvality. Sparta momentálně šlape a já v její hře nevidím slabinu. Je ve všech řadách tak silná a vyrovnaná, jak už dlouho nebyla.“
Může proti ní tedy současný Baník vůbec pomýšlet na úspěch?
„Jistě že může. Já vím, že nám skoro nikdo nevěří, ale i to nám může pomoct. Nebudeme pod takovým tlakem, hlavně mladší hráči. Navíc hrajeme doma, snad přijde více lidí, to by nám taky mohlo pomoct. Víte, jakou atmosféru dokážou lidi na Bazalech vytvořit. Trenér Malura něco, co by mohlo pomoct, vymyslí.“
Vy sám jste zatím s výjimkou regulérního gólu v Jablonci, který vám sudí neuznali, v ligovém zápase za Baník zatím neskóroval. Čím to?
„To chce čas. Trénovat, pracovat a přijde to. Musíme si na sebe zvyknout, nedá se nic dělat. Vím, že to můpže znít jako fráze, ale podívejte se třeba na Bohemku. Je to mužstvo bez hvězd a má na kontě po šesti kolech neskutečných třináct bodů. A je to hlavně tím, že ti kluci hrajou už několik sezon spolu a dokonale se znají. Nějaký čas to prostě vyžaduje. Když jsem byl v Baníku naposledy, jezdil vpravo po hřišti Rajtoral, vlevo Mičola a já měl jediný úkol. V šestnáctce se odpoutat od soupeře, protože pak už mi od nich ten míč přistál na noze. Ale to nejde hned. My se spolu zatím opravdu seznamujeme.“
Když jste před čtvrtým kolem v Jablonci do Baníku nastoupil, nepředpokládal jste přece jen, že po šestém kole bude mít Baník na kontě víc než jeden bod?
“To musím přiznat, že jsem čekal. Člověk má mít pozitivní myšlení, a to já se snažím mít.Myslel jsem, že něco urveme už v Jablonci a samozřejmě i doma s Bohemkou. Realita je ale taková, jaká je. S tím se musíme srovnat. A taky musíme umět najít to, co se nám povedlo. Třeba ten zápas v Budějovicích. Když jsme přišli o vyloučeného hráče, možná nás všechny napadlo, že je to zase v pytli. A my jsme tam nakonec dokázali vyválčit bod a přitom jsme se tam dostali i do situací, z nichž jsme mohli a měli dát gól. Není všechno jen černé.“
Baník už nedostává čtyřgólové dardy. Branky ale nestřílí. Kde je příčina? Jen ta nesehranost?
„Je toho víc. Musíme si na hřišti víc dovolit, nebát se a nechodit do šestnáctky pro centry jen v jednom nebo dvou hráčích. To je málo. Chce to kromě jiného i mnohem více odvahy. A ta souvisí se sebedůvěrou.“
Nejste z toho, jak se Baníku i po vašem příchodu nedaří, poněkud otrávený?
„Já jsem hlavně rád, že konečně pravidelně hraju. Říkal jsem, že mám pozitivní myšlení. Takže věřím, že se všechno brzy změní k lepšímu.“
