Květoslav Šimek
24. února 2016 • 08:49

Stromský se vrací! Sesazený vítěz chce jet opět Velkou pardubickou

TOP VIDEA
Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led Mladá Boleslav - Olomouc: Bum! Rozhodčí se po buly skácel na led
Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch Kometa Brno - Hradec Králové: Šťastný gól domácích! Střelu Nečase si do brány poslal Štajnoch
VŠECHNA VIDEA ZDE

Byl rozhodnutý dostihovou kariéru ukončit. Žokej Marek Stromský, který podruhé přišel kvůli diskvalifikaci o vítězství ve Velké pardubické, své rozhodnutí změnil. Dostal nabídku pomáhat ve Velkých Karlovicích trenérům Františkovi a Radkovi Holčákovi. Ve Velké pardubické by měl znovu jet s Nikasem od trenéra Stanislava Popelky, jenž letos o vítězství přišel kvůli dopingovému nálezu. „Nemůžu nechat Nikase ve štychu,“ říká Stromský v rozhovoru pro iSport.



Čím to, že jste svůj názor o konci kariéry změnil?
„Šel jsem si zajezdit k Holčákům, zjistit, jestli mě to ještě bude bavit. A domluvili jsme se na spolupráci. Až se zlepší počasí, začnu pracovat u nich. Oni už jsou sice na sezonu domluveni – Radek s Lukášem Matuským a František tam má Bulhara Ferhanova. Pro mě je ale zásadní, že práci mám a budu v tréninku někde jezdit. Bez tréninku bych dostihy jezdit nemohl. A vytíží mě sem tam i v dostizích, takhle jsme se zatím nezávazně domluvili.“

Co vás zlomilo?
„Uvědomil jsem si, že v jiné práci by mě to nebavilo. Nedalo mi to, zjistil jsem, že mi koně chybí.“

Jak zprávu přijali doma?
„Děcka jsou rády, ty tím žijou. Jsou rády, že taťka pokračuje a budou jezdit na dostihy. Manželka taky. Sice říkala, že bych byl možná spokojenější v jiné práci, že by tam nebylo stresu tolik. Ale neřekla ne. Všichni jsou rádi, že mám zase nějakou motivaci a chci závodit.“

Pořadí ve Velké pardubické se mění. Místo Nikase je oficiálně vítězem Ribelino, kterého do cíle dovedl žokej Pavel Kašný (uprostřed)
Pořadí ve Velké pardubické se mění. Místo Nikase je oficiálně vítězem Ribelino, kterého do cíle dovedl žokej Pavel Kašný (uprostřed)

Civilní práci jste si hledal jakou?
„Dával jsem si pauzu, říkal jsem si, že když člověk chce, vždycky nějakou práci najde. Rozhlížel jsem se, ale táhlo mě to ke koním. Pořád to ve mně hlodalo. Ani toho Nikase nemůžu nechat ve štychu. Jeho majitel mi říkal, ať si to ještě rozmyslím. Že by bylo fajn to obhájit.“

Pokud pomineme koně, jaký pracovní obor by vás lákal?
„Strašně mě baví zahradničení. Zahrádku si opečovávám, v tom se vyžívám, to by mě bavilo. Nebo mám kamaráda, který má firmu s plastovýma hračkama. Ale nevím, do fabriky bych nechtěl. Vázat lana v Bolaticích, to by asi pro mě nebyl ten správný směr.“

Budete pracovat pro Radka Holčáka, nebo pro jeho tátu Františka?
„Pro oba dva. Lidí u koní není moc. Budu sice dojíždět dál, dvě stě kilometrů denně. Ale řidiči kamionu taky jezdí tolik kilometrů. Hlavně budu dělat, co mě baví. A snad to bude i dobré.“

Připomeňte mi, neměl jste dřív s Holčáky nějaký rozpor, když jste pro ně v minulosti jezdíval?
„Trochu jsme se škrtli s Radkem, přišlo to z mé strany. Bouchnul jsem do stolu, řekl, že končím a odjel od nich. Ale zdravili jsme se dál, bavili jsme se. Nebylo to na ostří nože, že bychom si nadávali. Jsem rád, že to zůstalo takhle a pojede se dál.“