Jiří Punčochář
16. září 2016 • 22:05

Od Ria jsem přibral osm kilo, přiznal končící Koukal. Proč je Gábina ráda?

TOP VIDEA
Slavia otevřela Eden. Fanoušci si prohlédli stadion a užili si den s hráči Slavia otevřela Eden. Fanoušci si prohlédli stadion a užili si den s hráči
Bohemians - Plzeň: V Ďolíčku se nehraje kvůli zmrzlému trávníku Bohemians - Plzeň: V Ďolíčku se nehraje kvůli zmrzlému trávníku
VŠECHNA VIDEA ZDE

Nejlepší český badmintonista Petr Koukal se rozloučil s kariérou. Krátce po návratu ze svých třetích olympijských her zamával divákům při exhibici s Irem Scottem Evansem, s nímž prohrál po setech 9:11, 11:9 a 10:12. Dál se plánuje věnovat především svému projektu STK pro chlapy, apelující na starost mužů o své zdraví, dalším sportovním projektům a vydá životopis.



Kratší míček těsně za síť zamířil ze soupeřovy rakety na jeho stranu. Petr Koukal se za ním ještě vydal, ale stačil ho zvednout jen do sítě. Je konec. Tak vypadala poslední výměna kariéry v podání nejlepšího českého badmintonisty, jemuž právě tímto okamžikem skončila špičková sportovní dráha.

Ještě v sobotu si Koukal zahraje v Praze v obchodním středisku na Černém Mostě, nastoupit plánuje i na turnaji Prague Badminton Open. Skutečné loučení ale absolvoval včera.

„Symbolicky v Brně, kde jsem se jako hráč cítil nejvíc doma,“ řekl. S Jehnicemi, okrajovou brněnskou městskou částí, vyhrál pět mistrovských titulů, k nim přidal osm svých individuálních. Loučil se v nově otevřené X-Areně v Brně-Slatině, ve které exhibici s Evansem uspořádal. Hlediště zcela zaplnilo šest set diváků; v běžném provozu po rozmontování tribuny bude mít šest kurtů pro veřejnost.

Užil jste si poslední zápas?
„Bylo to náročné. Od olympiády jsem toho nahrál minimálně, pouze zhruba jednou týdně jsem se udržoval, a taky jsem od návratu z Ria přibral osm kilo, což mě šokovalo. Ne snad, že bych tu váhu řešil, ale nevěřil jsem, že za čtyři týdny dokážu takhle nabrat. Nemám kvůli tomu takové úderové jistoty, kolikrát vyskočím a čekám míček, a on nikde. Nemůžu hrát jak bych chtěl, ale je to nová situace a o to víc mě to baví.“

Český badmintonista Petr Koukal končil kariéru před stovkami fanoušků

Co vám manželka Gabriela Koukalová vaří, že tak přibíráte?
(směje se) „Říká, že když jeden z nás musí přibírat, tak je ráda, že to není ona. Říká, že se jí líbím víc než hubený, čímž se utěšuju, ale je potřeba s tím začít něco dělat.“

Plánujete dál hrát badminton, třeba v nižší soutěži?
„Zařekl jsem se, že závodní zápas, aby se u něho vyplňoval zápis, už hrát nebudu. Samozřejmě si chci chodit zahrát s kamarády, pro zábavu, abych se udržel fit. Ona by byla i škoda to po čtyřiadvaceti letech zabalit úplně.“

Potřebujete hrát na špičkové úrovni, aby vás sport naplňoval?
„To taky, a zároveň převládá strach, že když nebudu trénovat, jak jsem byl zvyklý celý život, mohlo by se mi pak v zápase něco stát. Po svých zdravotních peripetiích jsem šťastný, že tělo vydrželo až do konce, který přichází tak akorát, a dál to pokoušet nechci.“

Hrálo se vám s nadváhou hůř?
„Při některých úderech nebo výpadech jsem musel dávat větší pozor. Euforie a radost ze hry převažují, ale při některých pohybech musím být opatrný. Proto to úderově nevypadalo, jak by mělo. Nejsem všude včas. V momentech, kdy se člověk musí rozhodnout, jestli zariskovat, nebo hrát z obrany, tak já hraju z obrany, abych neochudil diváky o zážitek zraněním a sebe o zdraví.“

Poslední míček nejlepšího českého badmintonisty Petra Koukala v kariéře

Navíc vás soupeř nešetřil.
„Vůbec! Doufal jsem, že bude milosrdnější, ale zároveň se hecujeme už dlouho, tak patnáct let po turnajích. Neměli jsme dohodu, jaký výsledek uhrajeme. Doufal jsem, že uhraju set, to se povedlo, ale bylo mi jasné, že mi Scott nic nedaruje. Věřím, že z výhry měl velkou radost, a tak to má ve sportu i být.“

Na co ze své kariéry budete vzpomínat?
„To se mění. Chvílemi si vzpomínám na velké zápasy, třeba v Asii proti domácím hráčům, kde jsem zažíval euforii, ale z toho si vybavím firemní turnaj, kde jsem ukázal badminton dvěma stovkám lidí a měli z toho radost. Teď mám radost z toho, že sem (na rozlučku) přijde šest set lidí. Když jsem začínal já, tak pokud jsem někoho na ulici potkal s raketou, tak to skoro vždycky byl někdo, koho jsem znal. U nás hrála hrstka lidí. Dnes hrají davy. Tady na exhibici nikoho neznám, nebo jen od vidění, a když si jdu zahrát do komerčního centra, tak je plno. Jsou momenty, kdy jsem rád, že jsem k tomu mohl pomoct.“

Jste připravený na to, že vám v životě po sportu zůstane prázdno?
„Nejsem, protože to prázdno určitě nebude. Mám víc aktivit, které mě zatěžují ještě víc, než když jsem trénoval a hrál. Tehdy jsem si mohl dopřát nějaký odpočinek. Teď, když pracuju mentálně a chodím po schůzkách a vymýšlím projekty, to unavuje víc než trénování. Musím si na to zvyknout. Není to tak, že bych seděl doma a nevěděl, co dělat. Já spíš nevím, co dřív. Ten restart do normálního života bude bez problémů.“ 

Očima soupeře - Scott Evans, irský badmintonista

„Badminton v Petrovi ztrácí něco velice zajímavého. Byl mým velkým idolem. Když jsem byl mladý, ve čtrnácti jsem ho viděl hrát v Anglii a přál jsem si být jako on. Vzhlížel jsem k němu jako k hráči i jako k osobnosti. Mimo kurt je to velmi dobrý člověk, a nejsem jediný, kdo by tohle mohl říct. Beru jako velkou poctu, že jsem na jeho rozlučce mohl být. Ne moc lidí překonalo co on, bavili jsme se o tom mockrát, jak to zvládl. To taky přesně sedí k jeho osobnosti.“