Zvýšit důvěryhodnost soutěže třeba i díky zavedení videorozhodčích a připravit atraktivnější herní model se stejným počtem účastníků, ale s více zápasy. To jsou podle Dušana Svobody hlavní cíle pro právě startující první sezonu samostatné ePojisteni.cz ligy. Šéf Ligové fotbalové asociace (LFA) mluvil i o kreditu nové komise rozhodčích či o nutnosti zbavit fotbal ve stále rychleji se měnícím světě konzervatismu a více ho přiblížit fanouškům.
Liga vstupuje do nové éry jako samostatná soutěž. Jste spokojený s tím, jak se její první ročník podařilo připravit?
„Mám z toho dobrý pocit. Bezprostředně po volbách začal intenzivně pracovat Ligový výbor. Zpočátku jsme se scházeli prakticky každý týden a věci posouváme dopředu. Zatím jsou to sice často interní otázky, ale věřím, že postupně si prvních změn všimnou i fanoušci. Také jsem rád, že už máme ustavené všechny důležité komise. Samozřejmě včetně komise rozhodčích. A jinak jako ligový šéf cítím velkou zodpovědnost. Protože první dva roky budou klíčové pro to, aby se správně nastavil vztah mezi LFA a FAČR. Musejí to být strategičtí partneři, rozhodně to nejsou soupeři. A čím silnější budeme mít ligu, tím silnější bude i celá asociace.“
Jaký je tedy hlavní cíl pro premiérovou sezonu samostatné ligy?
„Ty cíle vidím hned dva. Zaprvé bychom se měli okamžitě začít bavit o změně hracího modelu soutěže. Potřebujeme, aby kluby hrály více zápasů a aby byla soutěž pro diváky až do konce co možná nejatraktivnější. Abychom se co nejvíce vyhnuli zápasům, které se odehrávaly i na konci minulého ročníku a budily dost velké emoce. Mám na mysli ta utkání, v nichž už jednomu týmu, jak se říká, o nic nejde…“
A ten druhý cíl?
„Ten je spojený s kontinuálním zvyšováním důvěryhodnosti soutěže, která v posledních letech výrazně utrpěla. A tady – to si nemusíme nic nalhávat – sehrají klíčovou roli rozhodčí a nová komise, která je bude řídit. Jsem rád, že se už ujala vlády, a líbí se mi i její první výstupy směrem k veřejnosti. I když zatím je to samozřejmě jen teorie, rozhodne se i v jejím případě až na hřišti. Musíme si počkat na pár odehraných kol, abychom viděli, zda všechno funguje opravdu tak, že sudí přestanou být pro fanoušky a lidi kolem fotbalu skoro hlavní téma.“
Pojďme ty věci probrat více dopodrobna. Když začnu komisí rozhodčích – máte pravdu, že je ustavená a začala pracovat, nicméně hlasování o jejím složení nakonec ve výkonném výboru dopadlo nejtěsnějším rozdílem. Překvapilo vás to?
„Mě už ve fotbale asi nic nepřekvapí. (usměje se) Podle mě je ale nakonec jedno, jestli to hlasování bylo 13:0, nebo 7:6. Jak už jsem říkal - v našich podmínkách vzbuzuje komise rozhodčích neuvěřitelné nálady, na půdě svazu je to velké politikum. A já jen věřím, že díky práci nové komise se tyto emoce podaří výrazně zmenšit. Asi se je nepodaří dostat na nulu, to zase nechci být naivní, ale věřím, že se to vrátí do normálu. Protože v minulosti jsem měl občas pocit, že úplně nejdůležitější byly v lize výkony rozhodčích, a ne hráčů.“
Rozumím – nicméně: pokud komise prošla nejtěsnějším rozdílem, znamená to, že má nyní i řadu mocných odpůrců. Nepodpořil ji podle předpokladů ani místopředseda asociace Roman Berbr. Naopak Michal Listkiewicz prohlásil, že od fotbalového vedení žádá respekt a prostor pro nezávislou práci. Dostane je, věříte tomu?
„Pokud komise bude pracovat dobře, tak tomu věřím. Bude klíčové, aby komisi respektovali fanoušci, hráči, kluby, média, odborná veřejnost. A už opusťme téma rozhodčích, liga je o hráčích, gólech, fanoušcích….“
Ještě jedna otázka na toto téma. Nová komise chce mimo jiné sporné verdikty po každém kole komentovat a u závažnějších chyb i zveřejňovat tresty pro sudí. Líbí se vám to?
„Jestliže chcete této instituci vrátit důvěryhodnost, tak to jde jedině za předpokladu, že budete maximálně otevřený. Že nebudete nic tabuizovat, naopak budete trpělivě a stále dokola vše vysvětlovat. To je jediná cesta, jak toho dosáhnout a získat si ten již zmiňovaný respekt.“
Další cíl pro nadcházející sezonu je tedy příprava nového hracího modelu ligy. Jaký tady bude scénář jednotlivých kroků?
„Byl bych rád, kdybychom model změnili už pro sezonu 2017/18, protože od sezony 18/19 bude již marketingová a TV práva obchodovat LFA. A chtěl bych ukázat, že se liga nebojí nových věcí a jde naproti jak fanouškům, tak obchodním partnerům. Nejdříve to projednáme na Ligovém výboru, připravíme varianty a předložíme je klubům k posouzení. Pokud nechceme měnit počet klubů v první a druhé lize a chceme hrát více zápasů, tak těch nových možností je zase jen omezený počet. Takže bychom to stihnout měli, není důvod pro nějaké dvou či tříleté filozofování. Problémem, který by ten proces mohl prodloužit, může být pouze přenastavení hráčských smluv, které jsou dneska koncipované na třicet ligových kol.“
Dušan Svoboda 5x o lize |
| Největší hit letní přestávky „Přesun Milana Baroše z Mladé Boleslavi do Liberce.“ |
| Hráč, na kterého jsem nejvíc zvědavý „Chtělo by se říct na Tomáše Rosického, ale to je pořád jen spekulace. Takže řeknu na Honzu Poláka v Brně.“ |
| Jak si povedou nováčci Karviná a Hradec Králové „Nechci spekulovat, zda se udrží, či ne. Ale u Karviné moc oceňuji vedení klubu i města, že dokázali v této době postavit stadion a myslím, že to jim v kombinaci s určitým nováčkovským nadšením pár bodů navíc přinese. A co se týká Hradce? Ten by si z toho měl vzít příklad.“ |
| Co říkáte na letní posily Slavie? „Může to být ligová štika. A Gino van Kessel? Hned v prvním zápase přišel, viděl a rozhodl o postupu Slavie v předkole Evropské ligy. To byl impozantní vstup.“ |
| Kdo je největší adept na krále střelců? „Těžká otázka… Řeknu tři jména. David Lafata, Gino van Kessel a pokud se mu vyhnou zranění, může to být klidně i Milan Baroš. Za to, co pro český fotbal udělal, by si parádní sezonu zasloužil.“ |
Navrhnete klubům jen jedno řešení?
„Spíše předpokládám, že jsme schopni připravit tři či čtyři návrhy, z nichž si kluby vyberou. Na druhou stranu bych se změny nebál, musíme to vyzkoušet, podle prvních zkušeností to můžeme následně precizovat. Musíme se zbavit té konzervativní nálepky, kterou fotbal má. Všichni vidíme, jak dramaticky se mění svět kolem nás, nesmíme se bát nových věcí, musíme jít fanouškům naproti. Pokud změníme hrací model, tak to neznamená, že tak musíme hrát dalších dvacet let. Když se podíváte například na to, jak se za poslední roky formovala Evropská liga, uvažuje se o změně formátu LM, rozšířil se počet účastníků na EURO atd. Přijde mi to zcela normální a zdravé. Všechno včetně technologií se rychle vyvíjí a mění. Změnit něco, nebo poupravit k lepšímu přece není žádná prohra. Naopak.“
Debatu o změně herního modelu odstartoval už před půl rokem váš první konkrétní návrh. Jak jste vnímal reakci klubů a veřejnosti?
„Tak především jsem byl rád, že vcelku jednohlasně padal názor, že změna, která by pro kluby znamenala více zápasů v sezoně, potřeba opravdu je. Kluby hráče i infrastrukturu financují dvanáct měsíců v roce, ale reálně sezona trvá šest sedm měsíců. To přece opravdu není normální a hlavně ekonomické.“
Dokdy potřebujete mít model schválený, abyste vše stihli připravit pro ročník 2017/18?
„Během podzimu bych chtěl s kolegy vyprecizovat ten nejlepší návrh tak, abychom o něm na začátku příštího roku mohli na Ligovém grémiu jednat. To je ideální scénář. Ale třeba k tomu ta odvaha nakonec nebude, bude to vyžadovat určitě hodně vysvětlování. Jak říkám - fotbal je velmi konzervativní. Ale osobně jsem bytostně přesvědčený o tom, že liga více zápasů potřebuje. Kvůli atraktivitě soutěže...“
… a asi také kvůli příjmům za vysílací práva.
„Ano máte pravdu. Předpokládám, že více dramatických zápasů bude znamenat i adekvátní zvýšení ceny práv.“
Když už jste zmínil ty technologické změny – pokud se podíváte na americký trh, tam už velké ligy typu NBA či NFL zavádějí vysílání, které se podobá počítačovým hrám. Velmi zjednodušeně kombinují přímý přenos se zobrazováním online statistik. Vidíte, kolik toho kdo naběhal, jak silně vystřelil atd. Je i toto budoucnost fotbalu?
„Na Marketingové komisi UEFA už jsem některé ty technologie viděl a je to neuvěřitelné. Vtáhne vás to okamžitě do děje. Nicméně nemyslím si, že pro českou ligu je to otázka nejbližších pěti let. Je to totiž zatím extrémně finančně náročné. Ve fotbale má šanci s tím začít například Champions League, pak top ligy typu Premier League a až někdy poté to může doputovat k nám. Co se týká zobrazování statistických dat, tam je to dostupnější a v určité míře s tím začínáme už pracovat a rozvíjet to. Ale jinak souhlasím s tím, že pokud si fotbal chce udržet výsostné globální postavení, musí moderní technologie začít významně využívat.“
První technologií, která by se mohla zavést v české lize, je ta, kterou by využíval videorozhodčí. Před časem už jste se přihlásili k pilotnímu projektu Mezinárodní pravidlové komise. Kdy by tedy mohl videorozhodčí v lize začít fungovat?
„Následující rok je zkušební. Technologie by byla využita jen při určitém počtu přípravných zápasů, zřejmě především během zimní přestávky. A jinak by to v praxi fungovalo tak, že na zápase by byl přítomný další hlavní rozhodčí, nemůže to být jen nějaký odborník, který bude sledovat TV přenos. Seděl by na pracovišti se střižnou a měl možnost dívat se na záběry ze všech kamer. A tento sudí by byl komunikátorem spojený s hlavním rozhodčím na trávníku. Ten by pak mohl v jasně definovaných situacích situaci konzultovat, případně se sám na záběr podívat. Protože hlavní zodpovědnost za řízení utkání bude mít stále on.“
A bude možné i to, že naopak hlavní sudí u videa kolegu na hřišti upozorní na něco, co mohl přehlédnout?
„Ano, což mi přijde důležité. Ta komunikace by se měla hodně podobat tomu, jak je nyní nastavena například mezi hlavním a brankovým rozhodčím. Jediným cílem tu je maximálně eliminovat případná chybná rozhodnutí, která by mohla vážně ovlivnit průběh a výsledek zápasu. A opět je to cesta k důvěryhodnější soutěži.“
A toto je teoreticky možné od příští sezony spustit?
„Ano, ve vybraných TV zápasech od sezony 17/18. Tedy v těch, které budou vysílány dle televizních standardů.“
Některé sporty vedle institutu videorozhodčího divákům umožňují i slyšet komunikaci mezi sudími a hráči. Co vy na to?
„To už se zase bavíme o tom, jak zápas zatraktivnit pro fanoušky. Mně přijde maximálně atraktivní, kdyby rozhodčí nosili porty a fanoušci v televizi i na stadionu měli možnost slyšet v určitých chvílích jejich komunikaci. Ono by to navíc trošku zkultivovalo prostředí na hřišti, o tom nepochybuji.“ (směje se)
A je to tedy podle vás schůdné?
„Pokud jsme mluvili o určitém fotbalovém konzervatismu, pak se obávám, že tady se dostáváme na tenký led, a jsem v tom trochu pesimista. Ale za sebe říkám – ano, líbí se mi to, pojďme to vyzkoušet. Když jsem byl v Austrálii, tam dokonce do éteru pouštěli i taktickou přípravu obou týmů z kabiny a v jiném zápase na sobě měli porty pro změnu trenéři, aby bylo slyšet, jak koučují hráče. Dělali to proto, že fotbal tam byl pod tlakem ragby a kriketu. Bojoval prostě o více fanoušků. A nikomu to tam nepřišlo divné.“
V českých poměrech sice toto může znít jako sci-fi, ale také mi to nepřijde divné. A navíc – vždyť i vy jako lokální liga v poměrně malé zemi musíte bojovat všemi přijatelnými cestami o větší pozornost. Myslíte, že to lidé v klubech takto cítí?
(zamyslí se) „… snažím se všem vysvětlovat, že se musíme naučit fotbal prodávat všemi cestami. A toto je jedna z nich. Navíc nás nesmí zajímat jen fanoušci na stadionu, nebo jen ti u obrazovek. Musíme být aktivní i na sociálních sítích a oslovit všechny, které fotbal jakkoliv zajímá. S pondělním vydáním novin a sestřihem branek z ligy ve večerních zprávách si už opravdu nevystačíme...“
Další věcí je pak přímo prostředí na ligových stadionech. Některé kluby už fanouškům slušný komfort nabízejí, jinde je to ale stále dost divočina…
„Spíš bych oddělil dvě věci, komfort na stadionech a obecně práci s fanoušky. Myslím si, že infrastruktura na našich stadionech je na velmi slušné úrovni, určitě nad evropským průměrem Zažil jsem spoustu stadionů, kde se dokonce hrály kvalifikace o evropské poháry, které byly na výrazně horší úrovni, než máme většinu stadionů v lize. Nesrovnávejme nesrovnatelné, nemůžeme se poměřovat s Allianz Arenou nebo s Emirates Stadium. To jsou stadiony za miliardu eur. Druhá věc je práce s fanoušky a tady souhlasím, že jsou velké rozdíly mezi kluby. Mám vizi nabídnout klubům při LFA určité poradní marketingové oddělení, které by především těm menším klubům v tomto pomohlo. A pak je to i tom, aby kluby pochopily, že investice je třeba dělat nejen do hráčského kádru, ale i do fanoušků. A že někdy třeba i malé procento z této sumy by jim pomohlo výrazně zkultivovat prostředí na stadionech. To je můj úkol - přesvědčit vlastníky, aby do toho investovali.“
Ono to pak přímo souvisí i s výší vstupného. Česká liga z tohoto hlediska patří k nejlevnějším v Evropě. I v Polsku, Rakousku či Maďarsku je průměrné vstupné vyšší. Jenže těžko můžete zdražovat, když nenabídnete něco navíc…
„To vstupné je opravdu neadekvátně nízké. Není ale opravdu možné zdražovat bez toho, že nabídneme něco navíc. A to navíc může být právě třeba nový model ligy s více zápasy. Pokud toto nepochopíme, není možné ligu rozvíjet. A takové ty nápady, že problém s návštěvností vyřešíme tím, že začneme vstupenky někomu rozdávat zadarmo? To je devalvace produktu a naprosto slepá cesta. Chceme silnou ligu a tu můžeme mít jen ve chvíli, kdy bude mít dostatečný počet fanoušků ochotných za tuto zábavu zaplatit.“
O penězích ještě z jiné strany. Těsně před startem ligy jste zveřejnili nové hlavní sponzory ligy. Ten proces vypadal po odstoupení Synotu docela složitě. Bylo to tak?
„Získat titulárního sponzora pro ligu v tom objemu, který si představujeme, je vždycky složité. Myslím, že moc podobných sponzorských smluv v ČR není. Ale jsem rád, že se to povedlo a musím za to poděkovat zejména předsedovi asociace Miroslavu Peltovi, který v tom sehrál podstatnou roli. A osobně jsem rád, že firma ePojisteni.cz se s ligovým fotbalem spojila. Je to mladá technologická společnost. Věřím, že společně se nám podaří některé změny v lize prosadit.“
Poslední věc z jiného soudku. Po EURO jste se ostře vyjádřil na adresu reprezentačního kouče Pavla Vrby, který jako jeden z hlavních důvodů neúspěchu uvedl i to, že hráči z ligy nebyli připraveni na mezinárodní konfrontaci. Mluvil jste pak s ním o tom?
„Nemyslím si, že bych se vyjádřil nějak ostře, pouze jsem cítil potřebu se zastat klubů, které hráče pro reprezentaci vychovávají a vždy se snažily reprezentaci maximálně vyhovět. Ale nemluvil jsem s ním o tom, po EURO už na to nějak nebyl čas. A teď už navíc trenérem národního týmu ani není.“
Překvapil vás jeho odchod do Machačkaly?
„O jeho odchodu se snad půl roku spekulovalo, takže jsem překvapený nebyl. Co mě překvapilo, byla forma jeho odchodu. Ta byla nedůstojná. Na druhou stranu se na to dívám pragmaticky. Ve smlouvě výstupní klauzuli měl, což znamená, že obě strany musely předpokládat, že smlouvu nemusí dodržet. Pan Vrba se navíc zachoval stejně, jako když odcházel z Plzně k národnímu týmu. I tehdy využil výstupní klauzuli. Tenkrát jsme mu tleskali, protože ho všichni chtěli vidět u reprezentace. Ale bylo to vlastně podobné a můžeme se leda tak bavit o tom, jestli měl dobrou smlouvu. Protože nakonec se pohyboval v jejích intencích. Mně víc vadí jiná věc…“
Povídejte…
„Že nejsme schopní systematicky zanalyzovat to, co se v našem fotbale děje z pohledu výkonnosti. To, proč naši hráči neodcházejí do prestižnějších klubů. To, proč národní tým nebyl v evropském měřítku úspěšný. To, proč si říkáme, že už jen postup mezi 24 nejlepších týmů je úspěch. Vždyť na mistrovství světa jich z Evropy pojede 13. Podle této logiky pak skoro ani nemusíme tu kvalifikaci hrát... Nemyslím si také, že zásadní je to, jestli máme či nemáme silnou generaci hráčů. Otázka by měla být, proč ji nemáme. A ne to vzít jako fakt. Je to o systematické práci a daleko hlubší analýze, nějaké příčiny to má. Upínáme se teď k projektu regionálních akademií, fajn, snad to pomůže, ale před pár lety jsme se podobně upnuli k reorganizaci soutěží mládeže. Podle mě nám chybí větší otevření se světu a daleko více se tam inspirovat. Podle mě českému fotbalu ten určitý druh nacionalismu a uzavřenosti, který k nám nepustí více odborníků ze zahraničí, vyloženě škodí. Pořád mluvíme o nějakých specifických českých podmínkách, kterým však moc nerozumím.“
Tu systematickou práci a hlubší analýzu měl připravit i manažer reprezentačních týmů Dušan Fitzel. Jenže i on je v Machačkale. Přitom dlouhé roky tvrdil, jak tento systém i s napojením na akademie chystá. Jeho odchod také chápete?
„Není sice možné někoho násilím držet na určité pozici, ale myslím si, že nejen pro mě bylo působení pana Fitzela v jeho funkci velkým zklamáním.“
