Fanoušci si zvykli, že jestli někdo umí vyfasovat zbytečnou žlutou kartu, je to právě Admir Ljevakovič, záložník Teplic. Za deset sezon v české lize jich stačil posbírat 79. Ovšem už více než dva měsíce jste ten smířlivý povzdech „No jo, Ljeva!“ neslyšeli. Už deset utkání po sobě neviděl ani jednu kartu. Bez žlutého trestu zvládl i sobotní duel s Jabloncem (1:0), který odehrál netradičně na stoperském postu.
Větší klid ve hře a jen dvě žluté karty na podzim si Admir Ljevakovič vysvětluje přibývajícím věkem a zkušenostmi. „Čím starší, tím chytřejší,“ usmívá se dvaatřicetiletý záložník. V předchozích letech se ho snažilo zpracovat hodně trenérů. Domlouvali mu, rozdávali pokuty. Ale on stejně jankovitě vlétl na hřiště, až sudí tasili karty.
Až letos pod Danielem Šmejkalem se změnil. „Nikdy mi nevyčítal zbytečnou žlutou, jenom mi říkal, abych nekomentoval výroky rozhodčích. Že mi to vypne a nejsem ve hře. Tak se snažím,“ říká Ljevakovič. A teplický kouč spokojeně přikyvuje: „Všichni jsme moc rádi.“
Nemusí tak řešit Ljevakovičovy stopky jako jeho předchůdci. Těch zápasů, co vynechal kvůli čtyřem, osmi nebo dokonce dvanácti kartám za sezonu, nebylo zrovna málo.
„Teď jsem furt ve hře, mám nějakou sérii zápasů. To je dobrý. Už i rozhodčí se mě ptají: Ljeva, co se s tebou děje, že už karty nejsou?“ směje se Ljevakovič. Prý ale nevěděl, co jim odpovědět. Proti Jablonci odehrál čistý zápas. Nenastal snad jediný moment, po němž by hlavní arbitr Pavel Orel musel přemýšlet nad udělením žlutého kartonku. Přitom Ljevakovič nastoupil v nezvyklé roli, na pozici stopera. „A s útočníkem (Martinem) Doležalem to bolelo,“ přiznal.
„Žlutomodří“ moc jiných variant neměli. Michael Lüftner nemohl hrát kvůli červené kartě v minulém kole s Bohemians (1:0) a Zurab Ciskaridze musel v pátek na operaci s tříštivou zlomeninou lícní kosti.
V úvahu postavit do středu obrany přicházel vedle Ljevakoviče už jen jiný záložník Petr Kodeš. Kouč Šmejkal ukázal na zkušenějšího muže, kapitána. „A zvládl to,“ pronesl teplický stratég.
Přitom jako stoper odehrál Ljevakovič vůbec první ligový zápas. „Předtím jsem to zkoušel jenom jednou v poháru a dvakrát v přípravě. Ale snažil jsem se hrát jednoduše, nekomplikovat si to. Když jste poslední, už za sebou nikoho nemáte. Spíš jsem se bál, jestli po zranění vydržím fyzicky. Patnáct dní jsem netrénoval, do tréninku jsem šel teprve tři dny před zápasem,“ podotkl Ljevakovič.
