Nezamotá se mu hlava, nerozklepou se mu nohy. Pokud se má Slavia v mistrovské honbě plné nervů na někoho spolehnout, pak je to záložník Josef Hušbauer. Tuhle roli zvládá. Ve chvíli, kdy na řadu spoluhráčů doléhá blízkost titulu, se snaží být lídrem, přebírá odpovědnost, je z něj cítit sebevědomí a řídí hru. Bude Hušbauer klíčovým dílkem k mistrovskému poháru jako před třemi lety ve Spartě?
Podobně jako hokejoví válečníci při play off zarůstá vousem. „Po derby se Spartou jsem si řekl, že to takhle zkusím. Věřím, že nám to přinese štěstí,“ vysvětlil slávistický záložník Josef Hušbauer . Klub z Edenu něco jako play off zažívá, snaží se urvat titul, ale v posledních týdnech klopýtá. Přesto před ligovým finišem, který zahrnuje ještě dvě kola, drží červenobílí dvoubodový náskok před Plzní. Hušbauer má při tom skoro nezastupitelnou roli.
Například kvůli své zkušenosti. Hušbauer už zažil mistrovskou jízdu a rozhodně při ní nepůsobil jako stafáž. V sezoně 2013/2014 pomohl Spartě k ligovému titulu osmnácti góly, byl nejlepším střelcem celé soutěže, což je na záložníka výjimečný počin.
Český titul mají ze slávistického kádru ještě Jiří Bílek, Dušan Švento a Stanislav Tecl , Per-Egil Flo se může pochlubit mistrovským pohárem z Norska, Ruslan Mingazov z Lotyšska. Nikdo z nich však v tuto chvíli nemá pro Slavii na hřišti třeba i kvůli zranění zásadní přínos.
Hušbauer se pozice lídra nebojí. „Dával jsem na vyšší stupeň Baráka, ale i on se teď potýká s tlakem, možná ho zabrzdila i vidina letního přestupu do Itálie. V této fázi je Hušbauerova zkušenost, kreativita a schopnost neschovávat se velmi důležitá. Má silnou psychiku. Je vidět, že si věří. On by měl tu káru táhnout a uvědomuje si to. Myslím, že na to má,“ přitakal Vlastimil Palička, kouč a člen prezidia Unie českých fotbalových trenérů. Byť má i rezervy. „Nemá dynamiku pohybu,“ ukázal Palička na největší slabinu slávistického záložníka.
Hušbauerovo místo v sestavě je jiné než ve Spartě, hraje víc zezadu, nedává tolik gólů. Víc tvoří, rozděluje míče, snaží se o překvapivou přihrávku, chrlí nebezpečné pobídky pro spoluhráče. Po teplickém obránci Janu Krobovi (dvanáct asistencí) má nejvíc gólových přihrávek v lize – devět. Když hraje uprostřed zálohy s Antonínem Barákem, pohybuje se Hušbauer na hřišti dál od soupeřovy brány než jeho mladší spoluhráč. „Je to jeden z hráčů, který by měl hru usměrňovat, nechat ji na zemi a kombinovat,“ popsal slávistický trenér Jaroslav Šilhavý , co po hráči s desítkou na zádech požaduje.
Jak on sám sebe vidí? „Tehdy (ve Spartě) jsem dával hodně gólů, ale měl jsem taky kliku. Například jsem dal zhruba pět gólů tak, že by ty střely bez teče vůbec neletěly do brány. Herně se mi teď daří víc. Mám častěji míč a pomáhám týmu jinak než góly,“ konstatoval Hušbauer v březnovém rozhovoru pro MF Dnes.
Hušbauer hraje i hodně agresivně, třeba v posledním zápase s Duklou, měl okamžitě dva ostré zákroky, dostal žlutou kartu a pár minut poté předvedl další ostřejší skluz. „Měl jsem o něho obavu, občas to přežene. Když jde na zem, jeho faul je vidět. Když dostal žlutou, možná udělal ještě jeden takový zákrok, ale už si to pohlídal,“ přiznal pak Šilhavý.
Úlohu hráče, který se tlakem v boji o titul nenechá semlít, dokazuje i ve svých prohlášeních. V pozápasových rozhovorech se nevyhýbá kritice, nebojí se problémy mužstva přiznat, je upřímný a otevřený. Například stopera Simona Deliho pokáral za lajdáckost, po níž padl jediný gól semifi nále MOL Cupu se Zlínem.
„Ukazuje to, že má sebevědomí. Tím, že to takhle řekne, dává spoluhráčům najevo, že je ochoten a schopen na sebe vzít odpovědnost. Nebojí se takových věcí,“ usoudil Palička. Hušbauer se především nebojí boje o titul. To je pro Slavii klíčové.
