Mířil do velkého brankářského světa, stál o něj i Celtic Glasgow. Tehdy mu bylo sedmnáct a měl pocit, že se před ním otevírá pohádková budoucnost. Jenže pak se život Michala Karabiny (23), někdejšího talentovaného olomouckého brankáře, začal ubírat jiným směrem. Dnes nechytá, je z něj stoper v Drnovicích, kde kope okresní přebor.
Karabina je pořád hodně mladý, sen o angažmá ve slavném klubu je ale, zdá se, pryč. Všechno se zlomilo, když v sedmnácti letech neprohlédl záludnost šálivých představ o angažmá ve Skotsku. Přišlo vystřízlivění, přemíra hrdosti mu nedovolila znovu se kousnout a začít se prát o své místo na slunci ani v nižších tuzemských soutěžích.
S fotbalem začínal v pěti letech jako útočník Drnovic. Když místní družstvo žáčků přišlo o gólmana, postavil se do branky a rukavice dlouho nesundal. Ve třinácti letech ho začali zvát do krajských výběrů a gólman pochopil, že je dobrý. A brzy se ozvaly i mládežnické reprezentace.
S výběrem do 17 let odletěl na kvalifikační turnaj do Španělska. Jako dvojka, ale na poslední zápas proti Španělsku se do branky dostal. „Chytil jsem penaltu i nějaké šance, dařilo se mi. A když jsme se vrátili domů, přečetl jsem si na teletextu, že o mě má zájem Celtic Glasgow,“ vybavuje si současný drnovický stoper období, kdy přišla naděje na úžasnou brankářskou kariéru.
Té představě podlehl. „Všichni za mnou najednou chodili s tím, že mě čeká úžasná budoucnost. A já na to slyšel. Nechal jsem dokonce i školu. Proč bych do ní chodil? Vždyť jsem měl odejít do Celtiku,“ líčí Karabina, jak se mu před sedmi lety zatočil svět.
Pamatuje si na to i Tomáš Lovásik, někdejší olomoucký brankář, nyní trenér gólmanů Sigmy. „Byl opravdu talent. Jenže manažer mu zamotal hlavu. Tohle je velký problém fotbalu u nás,“ podotýká.
Zájem Celtiku najednou opadl. Další zklamání přišlo záhy. Trenér reprezentace U19 Jaroslav Hřebík si před evropským šampionátem v Rumunsku vyhlédl jiné gólmany, a ti slavili stříbrný úspěch. „To mě bolelo. Koho by to nemrzelo,“ vrací se Karabina o čtyři roky zpět.
Mladý gólman se stále hůře prosazoval v mateřské Olomouci. Chytal za rezervu, do áčka se ne a ne prosadit. „Měl na to. Je stejný ročník jako náš Reichl, který už chytá ligu. Jenže Kari byl zklamaný. A odrazilo se to na jeho vůli. Reichl vydržel v nižších soutěžích a přišla na něj teď řada. Kari po těch zklamáních neměl tolik síly bojovat,“ říká Lovásik.
Karabina si vyzkoušel hostování v HFK Olomouc a v Mikulovicích, které hrály MSFL. Pak se vrátil do Sigmy. „Tam mi pan Psotka řekl, ať si něco hledám. Neměl jsem už chuť vracet se do nižších soutěží a loni na začátku roku jsem se v Olomouci dohodl na ukončení smlouvy. Tím moje profesionální kariéra skončila.“
Nechal se přesvědčit kamarádem a začal hrát krajský přebor v Hněvotíně. Jako útočník. Dal čtyři góly, na jiné přihrál. Slušná bilance. Po sezoně chtěl brankářskou kariéru restartovat. „Přátelé, blízcí i rodina mě přesvědčovali, že je to hrozná škoda, že jsem toho nechal,“ poznamenává Karabina.
„Je to pravda, měl by to ještě zkusit. Rok bez chytání? No a?“ burcuje Karabinu na dálku Lovásik. „Když si gólman utrhne vaz, stojí třeba ještě déle. A pak se dokáže vrátit. I on by to zvládl,“ ujišťuje někdejší ligový brankář.
Jenže Karabina rukavice zatím neoblékl. „Něco se rýsovalo v Kroměříži, ale nevyšlo to. Takže jsem se vrátil blíž k domovu a jsem v Drnovicích. Mám zdravotní problémy, takže zatím nehraju, ale těším se, až vyběhnu,“ ubezpečuje Karabina, který by naskočil na místo stopera.
Chytá aspoň druhou futsalovou ligu za Vyškov, ale velká branka, to je droga. „Ještě jsem to úplně nevzdal. Pomýšlím i na profikariéru ve futsalu, ale velký fotbal…“ zasní se. „Když vidím kluky, jak chytají první, druhou nebo třetí ligu, cítím, že bych taky mohl. I když… Jsem realista,“ nechává Karabina otevřený comeback mezi tyče.
MICHAL KARABINA
Narozen: 12. 1. 1992 (23 let)
Klub: FK Drnovice
Pozice: stoper
Kariéra: Drnovice (1997–06), Olomouc (2006–14), Mikulovice (2010–11 a 2012–13), HFK Olomouc (2011–12), Hněvotín (2014–15)
