+
Nenechte si ujít nejnovější
zprávy ze světa sportu.
Sledujte nás na Facebooku
a dozvíte se vše jako první.
Richard Šíma
2. března 2017 • 10:17

Velká zpověď majitele Baníku Brabce: Jsem fanoušek, který chce pomoct

TOP VIDEA
Češi z NHL o Nečasovi po draftu: Je to teprve začátek, ať se daří, hlásí Voráček a spol. Češi z NHL o Nečasovi po draftu: Je to teprve začátek, ať se daří, hlásí Voráček a spol.
Schick: Pokud dopadnou testy dobře, budu se hlásit na přípravu v Juventusu Schick: Pokud dopadnou testy dobře, budu se hlásit na přípravu v Juventusu
VŠECHNA VIDEA ZDE

Majitelem Baníku je třináct měsíců. Když jej loni v lednu od předchozího vlastníka Petra Šafarčíka kupoval, byl klub odsouzený k sestupu do druhé ligy, a de facto ke krachu. Pád o soutěž níž už Václav Brabec odvrátit nedokázal, ekonomický úpadek ano. Baník změnil kurz a dere se zvolna vzhůru, tento víkend pro něj začíná jarní část sezony. I přesto, že Brabec do českého fotbalu vstoupil jako úplný amatér. Dnes už ví, jaké to je řídit velký tuzemský fotbalový klub. Mnohé je prý jinak, než si sám myslel.



Jak jste si sám sebe coby majitele Baníku původně představoval? Řekněme jako ostravský Roman Abramovič, který si bude především užívat zápasový adrenalin a s výjimkou těch opravdu zásadních rozhodnutí svěří klubovou agendu do rukou svých lidí?
„Nějaké představy jsem měl. A teď můžu přiznat, že jsem se velmi mýlil. Ne že bych si myslel, že si budu jen užívat fotbalu, fandit a práci budou dělat jiní. S touhle představou jsem Baník v žádném případě nekupoval. Baník přece jenom nebyl v takové kondici, v jaké byla Chelsea, když do ní vstoupil Abramovič.“

Ano, jistý rozdíl by se dal vystopovat…
„Malý rozdíl tam byl. Představoval jsem si to zhruba tak, že třeba jednou týdně přijedu z Kroměříže, kde bydlím, do Ostravy, abych udělal věci, které bude třeba řešit osobně. A že jednou za týden vyrazím buď do Ostravy, nebo někam ven, na zápas. To jsem si to tedy maloval hodně jednoduše. Realita mě dokonale překvapila.“

V čem nejvíc?
„Každý den přemýšlím o tom, proč vstávám v šest nebo v sedm hodin, a jedu do Ostravy. Zvlášť když je takové počasí, jaké máme letos v zimě. Místo abych se pořádně vyspal, zašel si do kanceláře, dal si v klidu dobrý oběd. Místo toho mám pracovní snídani, pracovní oběd, pracovní večeři a řeším pořád jenom Baník.“

Vyčerpává vás to?
„Ano. Časově a bere mi to i energii. Ale baví mě to. A naplňuje. Strašně moc! A to je vlastně odpověď na to, proč to dělám a proč tedy každé ráno vstávám a do té Ostravy vyrážím.“

Už jste někdy zalitoval, že jste Baník koupil?
„Ne. Nikdy.“

Jistý náznak čehosi takového bylo možno z vašich slov vycítit po utkání Baníku s Opavou, během kterého vběhli ostravští fanoušci na hrací plochu. To vás hodně zaskočilo…
„Tehdy jsem si našel sám pro sebe čas, abych se zamyslel nad tím, jestli má moje práce smysl.“

A jaký závěr jste pro sebe vyvodil?
„Přes původní velké zklamání jsem s odstupem několika dnů usoudil, že se jednalo jenom o určitý exces. Jednorázový, který by se neměl opakovat. Opravdu neměl, protože pokud by se mělo jednat o častější jev, určitě nebudu chtít svou energii věnovat tomu, abych řešil s fanoušky a disciplinární komisí tyhlety záležitosti. To by mě Baník přestal nejen bavit, ale i naplňovat. Fanoušci jsou pro mě tím, co dělá Baník Baníkem. Cítím se být jedním z nich. Prostě fanouškem Baníku, kterému bylo dáno do vínku klubu v jeho těžké situaci pomoct.“

Jak vypadá váš běžný pracovní den?
„Vzhledem k tomu, že už jsem starší kousek, nespím už tolik, jako jsem spávával. Budím se dřív. Vstanu obvykle kolem sedmé, někdy ale dřív. A po většinu týdne sednu do auta a jedu do Ostravy, kde mě každý den čeká řada schůzek a porad.“

Chci vědět o všem, co se v klubu děje

Chcete vědět o všem, co se v Baníku děje?
„Ano, to je přesná otázka. Úplně o všem. I když už si to v Baníku začíná sedat a každý tu má nějakou se svou odpovědnost, neumím kou se té své odpovědnosti zbavit. Takže ano, zajímá mě úplně všechno, co se tady děje. Vím, že je to špatně, že bych se měl dokázat plně spolehnout na své lidi a případně je za výsledky jejich práce ohodnotit. Dobře, nebo hůř, zkrátka podle zásluh. Mě to ale natolik pohltilo a natolik baví, že to tak zatím dělat nedokážu.“

Budí vás Baník ze sna?
„Ne že by přímo budil, ale někdy spím hůř. A když nespím, přemýšlím o Baníku. Někdy je to příjemné přemýšlení, jindy ty myšlenky tolik optimistické nejsou. Ale tak je to se vším, co člověk dělá.“

Jak skousáváte ligovou porážku?
„Byla jen jedna. To loňské jaro neberu, tam jsme jen dohrávali sezonu, o které jsme věděli, že skončí sestupem. V této sezoně, kdy už jde zase o hodně, jsme prohráli jen v Třinci. A to jsem neskousnul dodnes. Ale hned týden poté jsme hráli s Olomoucí a vyhráli jsme, tam jsem na Třinec na chvíli zapomněl. Ale když si vzpomenu, pořád to ve mně bublá. Nedivte se, jdu do toho naplno.“

Zakřičíte si na tribuně, když dá Baník gól?
„No samozřejmě. A nejen když dá Baník gól. Už mě musel umravňovat i delegát, protože jsem cítil nějakou křivdu na hřišti. Když vidím, že to byl faul, a rozhodčí to nepískne, tak mě můžou málem odnést. Jsem takový. Když hraju volejbal, míč spadne do autu a někdo mi tvrdí, že to byla lajna, hádám se. A někdy dost natvrdo. Přísahám na kdeco, že to bylo v autu, a je těžké mě přesvědčit. I když už se znám, a když mi pět borců řekne, že to na tu lajnu fakt spadlo, pochopím později, že asi pravdu měli. V šatně to teda nepřiznám. Ale když se pak právě vzbudím v noci, dám jim v duchu za pravdu a připustím si, že už asi blbě vidím. Objektivní asi být neumím. Fandím svým lidem a Baník Ostrava, to jsou moji lidé a já je budu vždy obhajovat.“

Co byste dnes dělal, kdybyste nebyl majitelem Baníku Ostrava?
„To si dnes už ani neumím představit. Ten rok, co v Baníku jsem, byl nejhektičtějším v mém životě. Když pominu určité osobní události. Když si tu situaci mám ve své fantazii navodit, mám pocit, že to ani nedokážu. V mém diáři by bylo hodně prázdno.“

Co byste dělal?
„Asi bych se víc věnoval sobě a rodině. Sportu, možná svým firmám, které teď trochu zanedbávám vzhledem k tomu, že nemám čas. Pravděpodobně bych pracoval na nějakém obchodu, který by ale nejspíš nenaplňoval můj život tak, jako nyní Baník. Ale hlavně jsem za ten rok vůbec neměl čas se nad tou otázkou, kterou jste položil, zamyslet.“

Do fotbalového prostředí jste vstupoval jako úplný amatér. Začátečník, který řadě věcí nemohl rozumět…
„Což mi vzalo spoustu času a energie. Musel jsem se hodně věcí naučit. Prostředí vrcholového fotbalu je úplně jiný svět než svět běžného obchodu. Fotbal má svou legislativu a své orgány, ve fotbale o řadě věcí rozhoduje FAČR a ne soud. Bylo navíc mimořádně složité plně se seznámit s tím, jak si na tom vlastně Baník stojí. Protože jsem přišel na to, že Baník byl klub, který nevlastnil vůbec nic. Jen to jméno, které bylo navíc velmi znehodnoceno. Spoustu energie mi vzaly spory, které byly proti Baníku vedeny. A některé stále jsou, i když se mi jich podstatnou část podařilo vyřešit.“

Které dosud ne?
„Například dlouhodobý spor mezi panem Svěrkošem a panem Peterou, ve kterém Baník figuruje jako ručitel. Tato kauza bohužel ještě není uzavřena. A může trvat ještě několik let, pokud se obě strany nedohodnou.“

A další spory?
„I ty započaly ještě za minulých majitelů. Například kauza Stronati a Pavlenka s Hlučínem. Anebo spor mezi panem Truchou a Baníkem.“

Řešíte záležitosti spojené s Baníkem i na dovolené?
„Samozřejmě. Neustále sleduju na mobilu váš iSport, všechny přestupy, které se u nás dějí. Dennodenně volám sportovního ředitele Dušana Vrťa, abych věděl, co je nového a byl do dění neustále zapojen. Já to prostě řeším strašně rád. Jestli koupíme hráče, prodáme hráče, dáme ho na hostování. To jsou ty emoce. Soudy a komunální politika, bez které se samozřejmě neobejdeme, to mě tolik nebaví.“

Dovedete po roce, který jste v Baníku a potažmo ve fotbale strávil, odhadnout hodnotu hráče?
„O tom se radím. Mám tady sportovního ředitele Vrťa, trenéra Petrželu, pana Wolfa, Mašleje i další lidi, kteří tomuto rozumí lépe. Od nich se učím a začínám do toho pronikat, ale vyrovnat se jim, lidem, kteří to dělají celý život a úspěšně, to ještě samozřejmě zdaleka nemohu.“

Spletl jste se někdy v uplynulém roce v některých ze svých rozhodnutí?
„Určitě jsem se spletl a zklamal v některých lidech. Nerad bych ale specifikoval, ve kterých.“

V lidech z ostravského prostředí?
„Ano. Ať už politického nebo fotbalového. Někteří lidé mě ale naopak překvapili příjemně. Jedním z nich je Matouš Hába, kterého vzhledem ke spojení s minulým klubovým vedením ostravská veřejnost vnímala velmi kontroverzně. Fanoušci proti němu otevřeně vystupovali. A já dnes musím konstatovat, že bez jeho nasazení pro Baník a bez jeho znalostí souvislostí z historických účetních a některých právních vztahů by se mi v Baníku pracovalo velmi těžce.“

Kontroverzní osobou je i Lubomír Puček…
„S ním spolupracujeme externě. Využívám jeho zkušeností a velmi dobrých kontaktů na fotbalové asociaci, kde sám sebe považuju stále za nováčka. Když potřebuju cokoliv vyřídit, obracím se na něj.“

Vztah s Petrželou se dosud vyvíjí

Jaký máte vztah s Vlastimilem Petrželou? On vyprávěl, jak jste ho při svém nástupu do Baníku poněkud zaskočil tím, že jste mu na první schůzce řekl, že vy jste si ho tedy do Ostravy nevybral.
„Ano, to se stalo. Potkali jsme se poprvé v Kroměříži a v tom má pan Petržela pravdu, že jsem mu řekl, že já si ho do Baníku nevybral, to byla ještě aktivita předchozího majitele. A že tedy nevím, co a jak teď dál. Že post trenéra je v áčku jedním z nejdůležitějších a já jsem nucen se velice rychle rozhodnout. A nakonec jsme se velice rychle domluvili.“

Jak se váš vzájemný vztah vyvíjel?
„Vyvíjel a dosud vyvíjí. K lepšímu, aspoň z mé strany. Ale začátky byly divoké. Bylo to dáno i dobou, v níž jsme oba do Baníku přišli. Já se tehdy seznamoval úplně se vším. A on úplně nechápal situaci, v jaké Baník byl. Stáli jsme na samém začátku. Stěžoval si, že tady nic nefunguje. Že je tady nepořádek, že tohle nikde nezažil. A že tady nikdo nic nedělá. Tehdy mi to bylo líto, protože pan Petržela musel vědět, že jsem do Baníku přišel na začátku loňského roku úplně sám. A že Baník, do kterého jsem nastupoval, byl klubem, ve kterém téměř nic nefungovalo. Když to přeženu, na začátku jsme byli v Baníku jen on a já. Pan Vrťo nastoupil jako sportovní ředitel až prvního července.“

Jak jste Petrželovu kritiku snášel?
„Byl jsem z toho špatný. I proto, že to říkal do médií. Rozumíte, já lítal po soudech, po fotbalové asociaci, narovnával vztahy s radnicí, s krajem, fanoušky a bývalými hráči. A při tom jsem si četl v novinách, jak pan Petržela říká, že v Baníku nic nefunguje.“

Což byla ovšem pravda.
„Ano, byla. Ale měli jsme si to prádlo prát spolu doma. Časem jsem se ale přesvědčil o tom, že je to skutečný fotbalový odborník. Dokáže velice rychle poznat, jestli ten nebo ten hráč na to má, nebo nemá. V této oblasti mu věřím jako málokomu jinému.“

A jak jste si sedli lidsky?
„Během toho roku společné práce jsem měl možnost ho poznat blíž. A to nás, myslím si, sblížilo. Určitě ano, pokud mluvím sám za sebe. A zcela upřímně říkám, že jsem rád, že ho v Baníku mám.“

Vzhledem k situaci, v jaké se Baník a hlavně jeho kádr nacházel před startem sezony, beru druhé místo po podzimu jako překvapení. Vy také?
„Já už jsem na nějaká ta předsezonní očekávání zapomněl. Jsem člověk, který životem doslova běží a chce vyhrávat. A když jsme do sezony vstoupili dobře, vyhrávali jsme a byli první, beru dnes jako určité zklamání, že v čele tabulky místo Olomouce není Baník.“

Kolik vás stál provoz Baníku od chvíle, kdy jste se stal jeho majitelem?
„Desítky milionů korun. Musel jsem hradit zděděné dluhy, spory, nějaké pokuty, provoz klubu, platy hráčů a zároveň i nákupy nových hráčů, protože kádr bylo třeba okamžitě zkvalitnit.“

Rozpočet na prvoligovou sezonu? Kolem sta milionů

Máte představu o tom, jakou finanční injekcí byste vy sám chtěl Baník podporovat v příští sezoně, pokud se do první ligy vrátíte?
„Ideální by bylo, kdyby Baník vydělával. Zdůrazňuju, aby vydělával Baník, ne já. Aby měl prostředky na výstavbu tréninkových center, na nákup mladých talentů a podobně. To by byl ideál. Ale k tomu se asi v brzké době nedostaneme. Takže odpovím na vaši otázku: zatím mám takovou představu, že rozpočet Baníku na prvoligovou sezonu by byl kolem sta milionů korun.“

A kolik peněz chcete do Baníku dát vy?
„Tolik, kolik bude do těch sta milionů korun chybět.“

Co na tohle říká vaše žena? I pro ni to přece musela být velká změna, když jste loni Baník koupil. Co vám řekne, když přijdete domů a povíte jí, že jste zrovna koupil hráče za deset milionů korun? Nevyčte vám, že za to mohla být třeba luxusní dovolená s luxusním autem?
„Já to doma neříkám. (směje se) Ne, odpovím vám vážně. Víte co si myslím? Že moje rodina je spokojená. Myslím tedy, pokud jde o můj vstup do Baníku. Žena i obě dcery cítí, že jsem našel opravdové naplnění. Nový impulz svého života. A tak to berou.“

Prožívá rodina Baník s vámi?
„Starší dcera naprosto se vším všudy. Řekl bych dokonce, že je víc v obraze než já, protože viděla na rozdíl ode mě všechny zápasy Baníku.“

Chodí dcera do kotle?
„Když jde beze mě, tak ano. Třeba na Bohemce v něm byla. A policajti ji pak s celým kotlem odvedli se samopaly v ruce na nádraží, aby nastoupila do vlaku. Musela jim vysvětlovat, že studuje v Praze a nikam jet nechce. Tak ji pustili.“

Nemáte o ni strach?
„Ona je rozumná a dospělá, je jí čtyřiadvacet. A pak, ona taková ta aura, jako že fanoušci Baníku jsou špatní a podobně, takhle to prostě není. Vnímám je velice pozorně a zdaleka to není tak, jak se říká nebo i píše. Média tohle téma neskutečně zveličují. Mám kolem sebe padesátileté chlapy, kteří mi říkají, že by si na Baník i zašli. A ptají se mě, jestli se jim tam něco nestane. Každý, kdo na Baník chodí, ví, že tohle je úplně absurdní obava. I moje žena, která měla zpočátku taky obavy, dnes na Baník chodí a ani ji nenapadne, že by se jí mělo něco stát.“

Kdo zažil bitku mezi fanoušky a policií během zápasu Baníku se Spartou před třemi lety na Bazalech, by vám nejspíš oponoval.
„Jsem v Baníku rok a během toho roku se stalo jen to, že několik fanoušků v utkání s Opavou vběhlo na trávník. To je zkušenost, o kterou se opírám já.“

Jezdíte na výjezdy?
„Samozřejmě. Proč bych to jinak dělal? Kvůli tomu, abych seděl v kanceláři a řešil pořád nějaké problémy, proto jsem do Baníku nevstupoval. Strašně se těším na každý zápas.“

Jak ovlivnil vaše postavení v mimofotbalovém byznysu fakt, že jste majitelem Baníku Ostrava?
„Všechny porady, a nejen v Hranicích, protože těch firem mám víc, teď začínají fotbalem. Chlapy prostě fotbal zajímá a mí společníci nejsou výjimkou. Takže se musí nejdřív probrat, co je nového v Baníku a vůbec ve fotbalovém dění. Někteří jsou v úžasu, když jim řeknu, jak to ve fotbalovém prostředí chodí.“

Z čeho jsou v úžasu?
„Z toho stejného, z čeho jsem byl na začátku já. Že to prostředí je hodně animózní. Že spory rozhoduje asociace, ne soud. Disciplinární komise rozhodne o pokutě a neuděláte vlastně nic. A další, často zákulisní věci, o kterých veřejně nechci mluvit.“

Proč?
„Musím být opatrný, jsem v tomto prostředí nový. Řeknu jen, že fotbalové prostředí je víc konkurenční než v normálním byznyse. Až moc. V byznyse funguje to, že se domluvím a dodržím to. Tady si kluby vzájemně berou hráče, jednají spolu tak nějak… No, řeknu, více si prostě konkurují. A nejedou v tom jen kluby, ale často i agenti a zástupci hráčů. Je to takový svět, který má svoje a často nepochopitelná pravidla.“

Platí zákon o silnějším psu

Už jste se to naučil akceptovat, případně takové nástroje sám využívat?
„Pochopil jsem, že pokud si musím já zvykat na to, že přirozhovor jdou bohatší kluby a berou mi nadějné hráče, jako nám vzali Telnara do Slavie, tak i já přijdu do slabšího klubu a jejich nadějného hráče si vezmu já. Pokud se budu jenom dívat na to, jak přijde Sparta, přijde Slavia a talentovaného kluka mi prostřednictvím agenta vezme, tak tady za chvíli nebudu mít nic. Platí tady ten zákon o tom silnějším psu. Buď se to naučíme a budeme fungovat jako všichni ostatní, nebo zanikneme.“

Máte nějaký svůj osobní plán, co jednou s Baníkem uděláte? Jestli ho prodáte, nebo ho zdědí vaše děti, nebo cokoliv jiného?
„Takhle daleko ve svém uvažování nejsem. Určitě jsem Baník nepojal byznysově. Že bych ho koupil, něco do něj nainvestoval a pak ho s výnosem prodal, tak jsem nikdy neuvažoval. Koupil jsem Baník proto, abych mu pomohl. Cítím to jako své poslání. Nevím, jak časově ohraničené. Bude to záviset na tom, jak dlouho mě to bude bavit a jak mi bude sloužit zdraví. Zatím ale o tom, že bych Baník prodával, nebo o tom, kdy a jak se to stane, vůbec nepřemýšlím.“

Až ten den, kdy si řeknete, že stačilo, nastane, jak byste chtěl, aby Baník v té chvíli vypadal?
„Chtěl bych, aby vyhrál Ligu mistrů. Chápejte, když vám řeknu, že chci vyhrát ligu, zeptáte se mě, jestli nechci víc. Samozřejmě že bych chtěl. Dosáhnout maximum možného. Ale já chápu, na co se ptáte. Chci vybudovat Baník tak, aby měl svou vlastní mládežnickou akademii. Na opravdu vysoké úrovni. Aby měl naprostý dostatek veškerého tréninkového zázemí a aby bylo touhou každého kluka nejen na Ostravsku, ale v podstatně širším regionu dostat se do Baníku. A z toho by mělo vyplynout i to, že se Baník stane klubem, který bude trvale hrát o nejvyšší příčky české ligy a v evropských pohárech.“

Ví se o vás, že jste velmi bohatý. Fanoušci, i když vaše počínání v klubu zjevně kvitují, možná očekávali ještě masivnější investice do nákupu posil a případně jejich platů. Vnímáte to?
„Slovo 'velmi' bych vám v té otázce škrtnul. Důležité je vnímat realitu. Ano, asi bych mohl vytáhnout mnohem vyšší sumy, přeplatit hráče, dát jim mnohem vyšší výplaty a získat je pro Baník. Ale zaprvé by mě to takhle nebavilo. A zadruhé, a to je podstatné, takhle to přece nefunguje. Tím, že přeplatíte hráče, do budoucna moc nezískáte.“

Jakou tedy máte vizi?
„Chci investovat do rozšíření klubové infrastruktury. Zajistit klubu opravdovou budoucnost. Nakoupit hráče a dát jim opravdu vysoké platy jen proto, že si to mohu dovolit, to by bylo jednoduché a vůči Baníku z dlouhodobého hlediska nezodpovědné. Podívejte se na Slavii. Co by se stalo, kdyby z ní teď odešli Číňani? Kdo by ji financoval? Kdo by platil hráčům ty nadstandardní smlouvy? To stejné by se mohlo stát v Baníku, kdybychom uvažovali krátkozrace. Nakoupím do Baníku hráče, dám jim pohádkové smlouvy, pak pojedu unavený z Ostravy domů, něco se mi na cestě stane a co bude s Baníkem? Dostane se do katastrofy, protože bude nucen plnit závazky, na které třeba nebude mít.“

Stal se z vás za ten rok, po který jste majitelem ostravského klubu, ryzí baníkovec? Třeba takový ten, který nenávidí Opavu, největšího rivala Baníku?
„Já fandím Baníku už od dětství, ale takovou tu sportovní nenávist bych přenechal aktivním fanouškům. Ona má jistě nějaké historické pozadí, proč tomu tak je. A sotva ji pochopíte jen proto, že jste zrovna vlastníkem Baníku. Musel jsem se ale smát před časem, když jsme v Karviné hráli přípravný zápas s Górnikem Zabrze. Byli tam navzdory velkému mrazu i fanoušci, fandili Baníku. Někteří víc, jiní méně. Ale jakmile se začal zpívat ten chorál, víte který, on je trochu vulgární. („Jebat Opavu“ - pozn. aut.), tak to si začali zpívat úplně všichni. Ono je to takové melodické, člověku se to dostane pod kůži a už jsem se přistihl, že si to pobrukuju i doma. To jsou takové věci, které vás pohltí. Stal se ze mě ještě ortodoxnější baníkovec. Vždyť mu dávám skoro vše. Bylo by divné, kdyby mě to nevtáhlo.“

Měl byste třeba problém prodat Opavě hráče?
„Určitě, vždyť je to konkurent v boji o postup! Byť vím, že bych si sám jinde sehnal kvalitnější náhradu, bylo by proti mému přesvědčení, abych posílil tým, který by nakonec mohl postoupit na náš úkor.“

Kdo postoupí do první ligy?
„Mé přání je, aby to byl Baník a Olomouc.“

A co když Baník nepostoupí?
„Řekněte mi argument, proč by neměl. Jistě, stát se může všechno, zranění a podobně. Beru taky, že nemáme tak sehraný tým jako konkurence. Ale posílili jsme zdaleka nejvíc ze všech týmů, které jsou v tabulce kolem nás. Teď je to jen na hráčích a realizačním týmu, jestli se to podaří, nebo ne.“

Moje otázka směřovala k existenci klubu. Ohrozil by ji případný nepostup?
„Moc se o té variantě nechci bavit, protože bych z toho byl velmi smutný. Ale existence Baníku by dnes už ohrožena nebyla. Když jsem Baník kupoval, slyšel jsem i takové názory, že by možná bylo lepší nechat klub spadnout úplně někam na dno a začít ho budovat znovu. Já o tom přemýšlel a vybral jsem si variantu s pádem jen do druhé ligy a snahou o co nejrychlejší nápravu. Kdybychom to nechali spadnout úplně, náprava by trvala dlouho a stálo by nás to nakonec stejné množství peněz, jako když hrajeme druhou ligu. Ano, chceme vrátit Baník okamžitě do první. Je to důležité, ale ne úplně nejdůležitější. Z pohledu dlouholeté historie Baníku dnes, když už do té druhé ligy spadl, není podstatné, jestli v ní zůstane rok, dva, nebo tři. Podstatné je, aby měl Baník zase svou budoucnost. Proto považuju za důležitější postavit klub na pořádné základy. Baník má potenciál. Působí v mimořádně lidnatém regionu, má podporu fanoušků i komunálních politiků. Byl by hřích toho nevyužít.“