Na střetnutí Plzně se Spartou, tedy boj o první příčku, se rozhodčí Radek Matějek nesmírně těšil. O to víc ho mrzí, jaká se po zápase snesla na jeho hlavu vlna kritiky. A za odpískaným pokutovým kopem, jehož proměněním rozhodl kapitán domácích Pavel Horváth o vítězství Plzně, si nadále stojí. „Z deseti mých kolegů by to devět odpískalo také,“ tvrdí přesvědčivě.
Už jste viděl na videu Hušbauerův střet s Limberským, po němž jste nařídil pokutový kop?
„Ještě ne. Vrátil jsem se pozdě v noci a v neděli odjel s dětmi na tenis. Chtěl jsem mít čistou hlavou a udělat si normální neděli. Stejně už nic nezměním. Stačilo mi, co jsem slyšel, jak to komentovali v televizi. Jeden jako zářez, jiný, že to bylo správně.“
Jste tedy pořád přesvědčený, že jste rozhodl správně?
„Jsem. Mohu vám svůj pohled vysvětlit. Limberský pronikal do pokutového území a dal si před sebe balon. Pan Hušbauer byl u toho později, tím pádem došlo ke kontaktu nohou. Já nařídil pokutový kop za podražení. Sleduji vždy tři zásadní věci: kdo hrál míčem, jestli bránící mohl míčem hrát a jestli nastal kontakt. Udělal jsem pro své dobré postavení, co se dalo, byl jsem u toho blízko, čtyři metry. Mluvil jsem s kolegy a z deseti by to odpískalo devět.“
Zaznamenal jste, že Sparta se cítila poškozená a nechtěla nastoupit do druhé půle?
„To bylo pro mě překvapení. Když jsem dal pokyn píšťalkou, že vypršel čas poločasové přestávky, hráči normálně vyšli na hrací plochu. Já nic nevěděl, v kabině rozhodčích jsem to vůbec nezaznamenal. Vedoucí mužstva neprotestoval, žádné výtky od vedení neslyšel. Postupem času to vnímám spíš jako nátlak na veřejnost, neumím si to jinak vysvětlit.“
To vás nikdo z kolegů, třeba čtvrtý rozhodčí, neupozornil, že se něco děje a nezpochybnil váš výrok?
„Víte, jak to přestávce chodí. Hosté se cítili ukřivdění, domácí tvrdili, že penalta byla jasná. A my byli všichni přesvědčeni, že jsem ji nařídil správně.“
Takže vám druhý poločas neběželo hlavou, že se něco nepovedlo?
„Byl jsem soustředěný na svůj výkon. Jedna akce vás nesmí rozhodit, i kdyby to bylo chybně. Když se pak tím zaobíráte, nasekáte toho za druhý poločas dalek víc. Já byl v poklidu.“
Sparta se dožadovala penalty před tím dvakrát, ani jednou jste ji nenařídil. Stojíte si za svým rozhodnutím nadále?
„U pádu Pavelky jsem byl tři metry, podíval jsem se na něj, on sklopil hlavu a uznal to. A Hušbauer po střetu s Procházkou už vůbec ne, ten šel na zem sám a dobře to věděl. Divím se, že se akci nesnažil nedohrát dál. Mohl. Nemyslím si, že já zavinil porážku Sparty.“
