Plačící Nezmar skončil s fotbalem: Něco se ve mně urvalo
Hořké odcházení legendy. Kapitán Liberce Jan Nezmar se rozloučil s domácími fanoušky prohrou s Plzní 1:2. Pětatřicetiletý hráč se navíc zranil a musel střídat. Fanoušci člena Klubu ligových kanonýrů odměnili potleskem vestoje i transparentem „Není většího Nezmara“.
Po zápase nejprve obíhal hřiště U Nisy a sklízel zasloužený potlesk fanoušků. Poté ho svezla i připravená rikša. Bylo to na libereckém trávníku naposledy. Jan Nezmar po podzimní části končí s hráčskou kariérou a přesouvá se na pozici sportovního manažera.
Co se vám honilo hlavou?
„Když už jsem jezdil na rikše, bylo to celkem dobré. Emoce už nebyly úplně nejsilnější. Horší to bylo hned po zápase. Jednak jsem byl zklamaný z výsledku, protože jsme se doma nerozloučili vítězstvím, navíc to bylo umocněné tím, že to byl můj poslední zápas. Bohužel jsem ho nemohl dohrát do konce. Prohráli jsme, což mě strašně mrzí a je mi smutno.“
Zadržoval jste slzy?
„Zadržoval a chvílemi se mi to i nepodařilo... Byly to a stále to jsou hrozně emotivní chvíle. Kariéra byla dlouhá, s fotbalem se pojí strašná spousta nádherných vzpomínek a zážitků. V této chvíli mám pocit, že se ve mně něco urvalo. Snad mi to nahradí budoucnost.“
„Nakombinovaly se mi tam dvě věci. Píchlo mi v průběhu druhého poločasu v koleni, když se mi při blbém pohybu propnula noha. A pak mi při jedné standardce trochu ujela stojná noha a věděl jsem, že bych byl už trochu na obtíž. Navíc mě do nohy chytala i křeč. Program v tomto týdnu byl hodně náročný a bylo těžké se fyzicky i psychicky připravit. Nechtěl jsem riskovat a šel dolů.“
Je zranění vážné natolik, že už nebudete moci hrát v posledním kole na Dukle?
„To nyní nevím. Jednoznačně jsme se dohodli, že loučení proběhne U Nisy a směrem k poslednímu zápasu na Dukle tomu necháme volný průběh. Bude záležet na trenérech. Uvidí se během dalších dnů, zda zranění není vážnější. Věřte mi, že pokud to jen trochu půjde, klidně se tam přerazím.“
Pojďme ještě k zápasu, který jste měli dobře rozehraný, vedli jste a hráli v přesile. Co se stalo, že nemáte ani bod?
„První půli jsme odehráli dobře, ale byli jsme málo hladoví ve druhém poločase. Zápas jsme měli dotlačit do vítězství a zlomit ho druhým gólem. Měli jsme být daleko agresivnější vpředu. Konec konců chuť cpát balony do brány je přesně to, co mi u nás chybí v průběhu celé podzimní části. Proti Plzni se nám to vymstilo.“
