Koubek hraje o titul. S týmem, který ho o něj připravil

Na ten zápas nikdy nezapomene. Předposlední kolo sezony 2009/10, Ostrava vede v závěru nad Mladou Boleslaví 2:1. Stačí vedení udržet a o týden později bude její kouč Miroslav Koubek s velkou pravděpodobností slavit titul. Jenže v poslední minutě vyrovnává Ivo Táborský a všechno je pryč.

Pořád vás ty vzpomínky budí ze sna?
„Už jsem se z toho dávno vyspal, ale ze sna mě to budilo dlouho. Nebudu nic skrývat - dodnes mě to strašně mrzí. Když máte takový životní úspěch na dosah, chybí vám k tomu jedna minuta a vy o to přijdete, bude vás to bolet do konce života. Nikdy jsem se s tím nesmířil.“

Přitom vám vlastně titul sebral tým, který teď vedete.
„No jo, připravila mě o něj tahle kabina. (ukazuje na stadionu v Mladé Boleslavi na konec chodby - pozn. red.) S Ivem Táborským jsem se o tom bavil častokrát, ale vždycky v humoru. To je sport, on jen dělal svou práci. Byl by nesmysl se na něj zlobit.

Tehdy jste na něj ale přece naštvaný byl. A dost.
„Mně u Iva tehdy vadilo gesto vůči ostravským fanouškům. Slavil gól, chápu to, ale to gesto bylo zbytečně provokativní. Byl jsem tehdy vzteklý, přiznávám, tak jsem mu to tam i řekl. Náš vztah to ale nijak nepoznamenalo, jsem nad věcí.“

Před tímto kolem jste ze čtvrtého místa ztráceli na vedoucí Spartu šest bodů. Sníte o titulu?
„S Baníkem se to málem podařilo, teď s Boleslaví mám pocit, že nám k tomu ještě něco chybí. Člověk může snít, ale měl by zůstat realista. Nevím, jestli jsme už v pozici, abych si mohl dovolit snít.“

Proč?
„Bodů máme sice stejně jako třetí Plzeň, ale přesto si myslím, že ona má k titulu blíž než my. To není alibismus, ale odraz reality. Plzeň je zkrátka dál.“

V čem?
„Ve zkušenosti, sebevědomí hráčů i pozici klubu, který je momentálně asi respektovanější než Boleslav. A hlavní rozdíl? Mají reprezentační krajní beky. Vážím si mých obránců, máme je také dobré, ale takovou podporu od krajních obránců jako Plzeň nemá v lize žádný tým.“

Co tedy vytáhlo Boleslav tak nahoru?
„Během sezony se systémově vyvíjíme, v jednu dobu se styl hry změnil a začalo si to sedat. Nás táhne nahoru ofenziva, jsme schopni dávat góly, i když nemáme kanonýra, jako je David Lafata. Ale zase máme dobré portfolio rychlých útočníků s velkou kreativitou a schopností zakončit.“

Říkáte, že taková šance na titul, jakou jste měl s Baníkem, už nepřijde. Proč si to myslíte?

„Někteří trenéři dostávají automaticky velké kluby, u kterých je předpoklad na titul velký. Já si Baník musel vybojovat a Boleslav je teprve druhý lepší klub, který jsem dostal. Tehdy nám v Baníku všechno zaklaplo do sebe a to se těžko opakuje. Proto si myslím, že se to s podobným klubem už nikdy nebude opakovat.“

Co před dvěma lety s Baníkem do sebe zaklaplo a teď v Boleslavi ne?
„Od začátku sezony jsme tehdy byli na špici, atakovali jsme první místo. Chytli jsme se a v kabině byla skvělá atmosféra. Byli tam také mimořádní lídři. Tím neříkám, že by v Boleslavi nebyli, ale v Baníku se tehdy projevovala taková ta chacharská povaha. Když se ti kluci do něčeho zakousnou, jsou jako buldoci.“

Přitom teď ztrácíte ve stejné fázi soutěže na první místo jen o dva body méně než tehdy s Baníkem.
„Máme jedenáct kol do konce, šest zápasů venku, pět doma. Naše šance, to světýlko na konci tunelu je fakt, že většinu top týmů máme na jaře doma. Zatím jsme na jaře třikrát vyhráli nad týmy z dolní poloviny tabulky, proto zůstáváme na zemi. Lámání chleba teprve přijde.“

Už dnes v souboji s Libercem, který má být testem, jak na tom ve skutečnosti jste?
„I když ten zápas nic nerozhodne v tabulce, určitě napoví, jaké jsou naše další možnosti. Je to první silnější soupeř na jaře. A ukáže se, jestli naše šance povyroste nebo ne. Ale o titulu nemluvíme. Říkám hráčům, že hrajeme o poháry a i to bude těžké.“

Získat titul s Boleslaví, která vás o něj připravila -nebyla by to parádní pointa vašeho příběhu?
„To by ten Bůh byl opravdu hodně spravedlivý, ale já na takovou spravedlnost nevěřím. Na to jsem prostě hodně velký skeptik.“