Stoper Damien Perquis je v nové vlasti považován za odpad
Stoper Damien Perquis z FC Sochaux vyslyšel volání polské krve, která v jeho tepnách koluje, a v lednu přijal občanství vlasti svých předků. Vděku se však nedočkal. „Toho muže neznám, pro mě je to francouzský odpad,“ napadl ho Jan Tomaszewski, brankář bronzového týmu z MS 1974, nyní poslanec polského sejmu. Hráč ho za urážku žaluje.
Polsko, spolupořadatel mistrovství Evropy, posiluje reprezentační tým, od ledna má jeho občanství Damien Perquis, obránce FC Sochaux, jenž má polské předky. Zatímco jeho předchůdce Ludovic Obraniak byl vřele přivítán, Perquis schytal urážky od hrdiny bronzového polského týmu z MS 1974 brankáře Jana Tomaszewského. „Je to odpad,“ prohlásil o něm.
Tomaszewski je nyní poslancem polského parlamentu (sejmu) za stranu Právo a Spravedlnost a je znám svými nacionalisticky zabarvenými výroky. Opřel se i do naturalizovaného fotbalisty. „Toho člověka nechci znát jako Poláka a nechci ho vidět v naší reprezentaci,“ prohlásil nesmlouvavě. „Je to odpad z francouzského týmu,“ dodal tomu prohlášení šťávu, která ovšem může mít dohru až u soudu – Perquis ho žaluje za urážku.
„Evidentně poškodil jeho dobré jméno, pokud se přijatelně neomluví, máme velkou šanci proces vyhrát,“ naznačil šance hráčův advokát Marcin Wojcieszak, jenž doporučil hráči, aby se k této záležitosti nevyjadřoval. „Damien se cíti těmito výroky uražen,“ postavil se na stranu svého svěřence i trenér polské reprezentace Franciszek Smuda, jenž na podzim povolal Perquise už ke třem mezistátním zápasům.
Tomaszewski má však k omluvě hodně daleko. „Prezident Bronislaw Komorowski mu dal občanství, na to má právo,“ nenapadl úřední akt. „Jsem však znechucen tím, že nastupuje za mužstvo, v němž praví Poláci získávali takové úspěchy,“ vypichoval vlastenecké cítění.
Nejvíc mu vadilo, že Perquis nejprve usiloval o povolání do francouzského týmu. „Teprve, když mu to nevyšlo, vzpomněl si, že je Polák,“ pohoršoval se Tomaszewski. „Už vlastně zradil Francii, co můžeme od něj tedy očekávat? Lidsky na něm nic nevidím,“ ještě si přisadil.
Perquis se hájí tím, že si návrat do Polska přála jeho babička Józefa Bierla, která přišla s rodinou za prací ve 20. letech, když jí bylo osm. O tom, že má v polském týmu větší šanci na uplatnění se, nikdo ovšem také nepochybuje.
