ONLINE OD 17:00 | PŘÍMO Z JAROSLAVLE | Dorazit Jaroslavl, to je pro hokejisty Lva úkol dnešního dne. V semifinále KHL vedou 3:0 na zápasy a od 17.00 je v plánu duel číslo 4. „Bude to ještě těžké, brání nás jak psi,“ varuje Jiří Sekáč, člen nejúdernějšího útoku Pražanů.
Co musíte udělat, abyste domů letěli jako finalisté KHL?
„Měli bychom pokračovat v tom, co jsme dělali doteď. Hlavně ten poslední zápas byl z naší strany perfektně zvládnutý. Všichni hrajeme směrem dozadu, obětavě. K tomu samozřejmě musíme dát nějaké góly a mělo by to být dobré. Podle mého budou rozhodovat přesilovky a oslabení. My nebudeme nic měnit.“
Vypadá to, že Lokomotiv na vás nenašel protizbraň. Souhlasíte?
„Navzdory těm výsledkům jsou hodně nepříjemní. Řekl bych, že to je asi nejnebezpečnější soupeř, proti kterému jsme v play off nastoupili. Jsou hodně agilní, brání jako psi. Ale když budeme my pokračovat v naší cestě, tak bychom je měli dneska udolat.“
Zaskočili jste je? Dokázali porazit Petrohrad, Dynamo Moskva a najednou dali ve třech utkáních jediný gól.
„Nevím, co měli ty kluci v hlavách. Ale podle mě toho mají hlavně dost v nohách a jsou unavení. Přeci jen museli zvládnout o pár duelů víc než my, což může rozhodovat. Když někomu chybí energie, je to na tom ledě hodně znát.“
Jak si užíváte souhru vaší formace? Společně s Petrem Vránou a Martinem Thörnbergem jste neproduktivnější formace Lva.
„Padají tam góly, tak snad budou dál. Rádi bychom vytrvali až do 30. dubna, kdy je poslední termín finále.“
Těžíte z toho, že vás trenér nechává hrát pohromadě delší dobu?
„I v sezoně jsem hrál s Martym, vlastně až do mého zranění před olympijskými hrami. Jenom na centru jsme v té době měli Patrika Zackrissona místo Petra Vrány. Ale všechny naše lajny šlapou podobně, mění se to spíše vinou nějakého zranění. A taky se třeba bodově teď daří klukům trochu víc než mě, ale to v play off nehraje roli. Hlavně, když vyhráváme.“
Zatím čekáte ve vyřazovacích bojích na gól, ale život soupeřům umíte znepříjemnit pořádně tvrdým hokejem. Baví vás styl play off?
„Je to trošku jiný hokej než v základní části. Člověk se na to dokáže víc nahecovat, snažíte se hrát maximálně pro tým. Každý ten souboj, šarvátka, obrana gólmana… To všechno je důležité a pomáhá to. Druhé mužstvo se vám může podařit trochu zastrašit, udělat si respekt. Musíme ukázat, že se takových konfliktů nebojíme.“
V jedenadvaceti letech máte ještě všechno před sebou. Jak vnímáte šanci hned zkraje kariéry dobýt tak velký týmový úspěch?
„Vím, že tohle se někomu nemusí povést za celý hokejový život. Ani mi to nikdo nemusí nijak připomínat, my si to strašně užíváme. Před sezonou by možná nikdo netipoval, že budeme zápas od finále a povedeme v sérii 3:0 na zápasy. Je to super pocit. Nikdy předtím jsem nic podobného nezažil, je to pro mě první pořádné play off. Je to super, jak celý rok vychází.“
I díky tomu vás sleduje reprezentační trenér Vladimír Růžička a skauti klubů z NHL. Dokážete na to nemyslet?
„Snažím se to vypustit z hlavy, jak to jde. Na druhou stranu to úplně nejde, občas na to myslíte. Na to, co byste chtěli dělat příští rok… Speciálně mezi zápasy to ale neřeším.“
