Jágr už ze mě nebude, usmíval se zlínský tahoun Petr Čajánek
Ulevilo se mu. Petr Čajánek věděl, že je prostě nutné porazit Třinec a ukončit tu „nekonečnou“ sérii domácích porážek. Povedlo se a kapitán PSG Zlín k tomu přispěl významným dílem. Ve statistikách má zapsány dva góly, které byly z poloviny dílem třineckých obránců. To mu však bylo fuk. „Ze mě už Hemák (Aleš Hemský) nebo Džegr (Jaromír Jágr) nebude,“ usmál se Čajánek.
Hlavně trefa na 3:2 byla z tribuny nečitelná. Jak jste ji viděl?
„Sám nevím…Přihrával jsem přes brankoviště na Ondru Veselého. Nevím, kdo to dal, myslel jsem, že on. To je celkem jedno, důležité je, že gól platil. To samé byla ta první branka. Přihrávka a bek do toho podle mě vrazil hůl. Pro nás to byl strašně důležitý zápas.“
Byla to fuška, co?
„Určitě nebyl pěkný na dívání. Bylo to opatrné, taková selanka. Bylo vidět, že my si nevěříme doma a oni venku. Podle toho to vypadalo. Ty tři body pro nás znamenají hrozně moc. Potřebovali jsme se chytit. Když jsme inkasovali na 1:1, svázaly se nám ruce a nohy. Doma se bojíme hrát s pukem… Věřím, že ta dnešní výhra nás nechá vydechnout. Kromě pár důchodců jsme mladé mužstvo. A na těch mladých je nervozita vždycky vidět.“
Co vás ještě před vlastním publikem soužilo?
„Se Spartou jsme měli hodně přesilovek, které prostě naše první dvě lajny musí proměnit. Proti Třinci nám tam něco napadalo a to asi rozhodlo. Dali jsme dva šťastné góly. V minulých zápasech jsme měli tlak, nedá se říct, že jsme nebojovali. Ale ty branky nepřišly.“
Největší nápor si tradičně schováváte na třetí třetinu. Znamená to, že máte dobrou kondici?
„To nedokážu říct. Soupeři u nás hrají dozadu s vědomím, že moc gólů nedáváme. A když nám zbývá míň a míň času, musíme do toho víc šlapat. Pak to vypadá, že máme síly, ale ta domácí série byla fakt katastrofální.“
