Výrazně pomohl k tomu, že Plzeň po delší době nepřijela k zápasu na ledě soupeře jako na výlet. Vedle kapitána Martina Straky to křídelníkovi Jakubovi Lvovi sedlo, ve Zlíně zazářil dvěma brankami a asistencí. „Můžu si dělat na ledě, co chci,“ lebedil si nový člen elitní formace mistra po výhře 4:2.
Domácí: 34:27. Čajánek, 36:59. Holík Hosté: 18:34. Kratěna, 26:16. Lev, 37:15. Pletka, 38:10. Lev Domácí: Kašík (Horčička) – Horák, Marušák, Valenta, Zámorský, Řezníček, Matějíček, Kotvan – Köhler, Leška, Balaštík – Čech, Holík, Honejsek – Veselý, Čajánek, Okál – Kubiš, Ondráček. Hosté: Machovský (Mensator) – Hanzlík, Slovák, Jeřábek, Růžička, Boháč, Mozík, Slavík – Lev, Straka, Kratěna – Pletka, Vlasák, Duda – Schleiss, Kašpařík, Indrák – Holec, T.Sýkora, Dvořák – J.Sýkora. Čech, Mikula – Jindra, Skopal ZS Luďka Čajky
Góly
Sestavy
Rozhodčí
Stadion
Vyrovnanou bitvu rozhodly vaše dva rychlé góly na konci druhé části jako blesková odpověď na zlínské vyrovnání. Souhlasíte?
„Vedli jsme 2:0 a pak jsme rychle dostali na 2:2. V tu chvíli jsme si říkali, že to bude těžké. Naštěstí Venca Pletka dal hned další střídání gól a naše lajna pak další. Ve třetí třetině už jsme si to pohlídali. Hráli jsme zodpovědně zezadu, zbytečně jsme neriskovali a nepustili jsme Zlín do žádných velkých šancí.“
Vy jste zazářil dvěma brankami a asistencí. Sedlo vám to?
„Vždycky když máte body, tak vám to sedne. Tím neříkám, to byl můj nejlepší výkon v sezoně. Bodově určitě, ale herně už byly i lepší.“
Jak se cítíte v první lajně?
„S Martinem Strakou je radost hrát. I s Ondrou Kratěnou. Jsou to naši nejzkušenější hráči a dávají mi na ledě maximální volnost. Když to řeknu blbě, můžu si tam dělat, co chci. Všichni si hlídají Martina a já jen vyplňuju prostor za ním. Mám díky tomu víc místa.“
Takže na Strakovi není znát dlouhá pauza kvůli zranění kolena?
„Kdybyste ho viděl v létě, jak přijde na první trénink….(směje se) Tvrdí, že mu to nejezdí, že ho bolí nohy. A na ledě stejně vypadá, jako by už tři měsíce trénoval bez nás. Všechny předjede.“
Se Zlínem se v posledních letech potkáváte nejčastěji ze všech. Je to znát?
„Vždycky je to prestižní. Loni jsme spolu hráli finále na sedm zápasů, s prodloužením skoro na osm. Naštěstí jsme vyhráli. Možná je tam z obou stran nějaká rivalita. Oni mají typy hráčů, kteří vyvolávají konflikty. A u nás jich je pár taky takových. Moc se mi nelíbilo, že chtěl Okál na konci mlátit Radku Dudu, když ležel na ledě. To bylo hodně nefér.“
Venku jste vyhráli po pětizápasové sérii porážek. Velká úleva?
„Už jsme to měli hodně v hlavách. Jezdili jsme ven jenom na výlet. Přijeli jsme, soupeři nám to tam nasypali, my jsme dali jeden gól a jeli jsme domů. Teď už jsme fakt museli vyhrát a navázat na domácí úspěchy.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
