Hašek pokračuje v adrenalinu, testuje lamborghini: Dělám hodiny, ale nebojím se!

Namísto masky s mřížkou si hlavu chrání nehořlavou kuklou a velkou helmou. Pár dnů před podnikem Lamborghini Super Trofeo se hokejová legenda pilně učí fígle na mosteckém autodromu. Po ruce má zdatné profíky: Tomáše Engeho a Jarka Janiše. Deník Sport byl na místě.

Do boxů se pomalu šine nízký černý bourák s 570 koňmi pod kapotou. Z polohy téměř ležmo se vykládá ven postava Dominika Haška. Má za sebou další půlhodinu okruhové zkoušky.

Zpocený je skoro jako po bitvě na ledě. „Tak co?“ vyzvídá Janiš u Dominátora dojmy z další jízdy. „Dobrý, ale zajímalo by mě, proč jsem dostal hodiny. Na brzdy jsem šel podle mě včas. Přišlo mi, že pneumatiky už nedrží tak dobře jako ze začátku,“ líčí Hašek.

Janiš hned reaguje: „Jak jsou pneumatiky víc a víc zahřátý, hodiny hrozí. To je normální. Ke konci závodu je větší riziko, že ti to uklouzne. Auto se víc vlní. S tím mají problémy všichni.“

„Aha, tak na to se musím připravit,“ pokyvuje Dominátor hlavou a pokračuje: „Člověče, ještě jsem nedával ani jednou pětku, jak je tady samá zatáčka. Mohl jsem ji zařadit na nějakých dvacet metrů, ale to mi přišlo skoro líto,“ usměje se.

Jarek Janiš s Haškem míří do garáže. „Stáhneme si data a podíváme se, co se kde dá zlepšit. Rozebereme si to, ať víme, kde máme rezervy, jo?“
Po chvilce vydechnutí 46letý hokejový vetřelec spokojeně povídá: „Je to vynikající věc. Když už jsem si dal rok pauzu, zkouším různé věci. Kola, teď auta. Baví mě to… Je to zase něco jiného. Chci být po všech stránkách připravený na příští rok. A jak ti na okruhu připadám?“ ptá se mě.

Jako naprostý laik odpovídám, že hodně slušně. Přišlo mi, že volí správnou stopu a nedělá zbytečné chyby. „Hmm, hmm… Hele, dvakrát jsem dostal hodiny,“ pustí se vzápětí do vyprávění zážitků. „Ale i když má to auto obrovskou sílu, nelekneš se, smyky nebývají v plné rychlosti. Spíš, když vyjíždíš ze zatáčky, anebo jdeš pozdě na brzdy, zkrátka to blbě našteluješ a zazmatkuješ. Chce to spíš pustit plyn, srovnat si to a rozjet.“

Na ledě býval zvyklý dominovat, když se ho ptám, zda má podobné ambice v motorismu, trochu váhá s odpovědí. Logicky. Jde sice o vášnivého jezdce, ale pořád o naprostého nováčka. „Počkáme po závodech v Barceloně. Ale je jasné, že nemůžu být ve všem nejlepší,“ usoudí.

Značkový závod strojů lamborghini se jezdí na okruzích pro F1. Co jezdec, to špičkový pilot, většinou bývalý profík. Hašek dostal od Antonína Charouze neobyčejnou nabídku porovnat síly s elitou a hodlá ji naplno využít. Ví však, že bude za outsidera. To, co jiní pilovali roky i desítky let, on musí stihnout za pár týdnů.

Jak na to mu ukazuje i Tomáš Enge, někdejší jezdec formule jedna. „Ráno mě předjížděl a já ho vůbec neviděl, najednou byl přede mnou,“ směje se Dominátor. „Musím si hlídat spoustu věcí. Dostat to do ruky, orientovat se. Teď jsem z jízdy neměl špatný dojem. Neztrácím moc, jsou to setinky a desetinky v různých místech, jenže na jednom kole už to jsou vteřiny…“

V katalánské metropoli bude nervózní, ale tak trochu ví, do čeho jde. „Byl jsem se podívat na Hockenheimu, jezdí to kolem dvaceti lidí. Všechno borci s mnohaletou zkušeností, přesně vědí, jak se na okruhu chovat, já jsem úplný nováček. O to větší je to ale výzva,“ zdůrazňuje oblíbený stimul.

Přesto je realistou. „Šance na přední umístění není skoro žádná. Konkurence je značná,“ tuší. Ale kdo ví, předem poražený do Barcelony nepojede. Na odstranění rezerv má ještě týden. „Potřebuju být agresivnější v zatáčkách, při výjezdech.“

Obavu z karambolu nemá. „Sice jsem to tu vytáhl až na 250, ale cítím se bezpečně. Bude to náročné, ale pořád to není IndyCar nebo rally. Tam vám strom neuhne, tady máte únikové zóny.“

Pokud ho příští víkend chytne za srdce, kdo ví, možná do dalších pokroků investuje ze svého. Zatím nemusí nic. „Mám to jako dárek. Když se mi to bude líbit, můžeme se domluvit dál,“ tvrdí.