Talent Mrázek: Za mořem září, reprezentovat nesmí...

Brankář Petr Mrázek patří k největším talentům českého hokeje. Trenér brankářů Tom Dempsey z Ottawy o něm říká, že je ve svých letech dál než současná hvězda Pittsburghu Marc-Andre Fleury, kterého také připravoval pro NHL.

Reprezentaci mu boří skutečnost, že před odchodem do zámoří nepodepsal smlouvu s Vítkovicemi. Ta by mateřskému klubu zajistila finanční kompenzaci ve chvíli, až se Mrázek prosadí v NHL. Proto mu oddíl nedal povolení reprezentovat.

Změní váš nedávný podpis s Detroitem něco ve vztahu k české reprezentaci?
„Těžká otázka, sám nevím. Moc tomu nevěřím. Pořád je tam pravidlo, že mi vítkovický klub může zakázat reprezentovat.“

Nemáte signály, že by se to změnilo?
„Nevím o nich. Jsem teď sice hráčem Detroitu, ale klíčové je pořád stanovisko Vítkovic.“

Svaz prý má tendenci tohle konečně vyřešit, dáváte tomu nějakou naději?
„Vždycky je nějaká naděje, do reprezentačního kempu chybí nějaký měsíc a půl, dva měsíce. Taky jsem slyšel, že by to měl svaz nějak řešit, ale jak to celé dopadne, to netuším.“

Reprezentační trenéři se o tom s vámi bavili?
„Mluvil jsem o tom s Jirkou Fischerem, který je z Detroitu a byl se na nás v Ottawě dívat. Říkal, že v prvé řadě samozřejmě záleží na výkonech. Ale když prý pojede do Česka, tak se zkusí poptat a dá mi vědět, jestli se to někam posunulo, nebo je všechno pořád stejné.“

Šampionát bude v Kanadě, máte o to větší motivaci?
„Jasně – Calgary a Edmonton, to je kolébka hokeje. Bude tam chodit hodně lidí, o šampionát bude obrovský zájem. Bylo by fajn se tam dostat, ale už jsem se zákazem smířený. Trvá to už druhý rok, dvakrát jsem trávil Vánoce doma. To taky není k zahození…“

Štve vás to, nebo už jste upadl do letargie?
„Nic s tím neudělám. Od léta vím, že na mistrovství světa stejně nepojedu. Samozřejmě na to myslím, bylo by to krásné... Jediná věc, která mě mrzí, že jsem byl celé léto doma, ale Vítkovice se mi za celou dobu neozvaly.“

Počkejte, vy chcete reprezentovat, tak byste měl mít jako první snahu za vedením Vítkovic zajít a zkusit se nějak domluvit, ne?
„Naposledy jsme to s Vítkovicemi řešili, když jsem oznámil, že chci odejít do zámoří (po sezoně 2008/09). Já ve Vítkovicích neměl smlouvu, žádnou jsem nikdy nepodepsal, takže jsem nemohl ani žádnou prodloužit. Smlouva mi byla nabídnuta až ve chvíli, kdy jsem byl rozhodnutý, že odejdu. Já přece nemůžu za to, že český svaz nemá smlouvu s NHL o odchodech juniorů. Tak proč bych na to měl pořád doplácet?“

Je pro vás alespoň psychickou vzpruhou podpis nováčkovské smlouvy s Detroitem?

„Ano, to je neskutečný pocit! Pořád jsem sice jenom na začátku cesty, ale prvního krůčku, o který jsem v Ottawě hrál, jsem dosáhnul.“

Letos ještě NHL hrát nemůžete, nicméně vás musí těšit, že vás vedení Red Wings podepsalo takto v předstihu. Je to tak?
„Pokud mě chtěli podepsat, měli čas do příštího května nebo června. Už po letošním kempu se o tom ale začalo mluvit. Že byli se mnou spokojení a vidí ve mně perspektivu. Byl jsem strašně rád, že to vyšlo už teď. Je to úleva. Vím, že se mnou do budoucna počítají a můžu se soustředit na sezonu.“

Měl jste náznaky, že smlouvu dostanete?
„Kemp mi docela vyšel, teda až na první zápas, který jsme prohráli. Pak jsem začal chodit po kontrolách, vyšetřeních… Tušil jsem, že by to tak mohlo dopadnout. První rok jsem šel v kempu do neznáma, teď už jsem věděl, co mě čeká. Je to úžasná věc, když se potkáte s hráči, vedením a ukáží vám, jak byste měl makat. To je ohromný impulz do budoucna.“

Kdo na vás udělal největší dojem?
„Zetterberg, Dacjuk, Lidström… To jsou neskuteční hráči! Dobře jsem vycházel třeba s Osgoodem, který je teď asistentem trenéra brankářů.“

Tom Dempsey, trenér brankářů Ottawy říkal, že jste ve svém věku dál, než Marc-Andre Fleury, kterého měl také v práci…
„To potěší (usmívá se) Ale je to hlavně o práci. Za poslední tři roky jsem udělal strašný pokrok. Dali mi šanci, trenérovi Dempseymu můžu zavolat třeba o půlnoci a vždycky mi poradí. To je úplně super.“

V minulé sezoně jste byl vyhlášen nejlepším brankářem Ontario Hockey League. Jaký máte cíl pro nadcházející ročník?
„Začátkem sezony pro mě byla první metou podpis s Detroitem. A pak si udržet místo jedničky v Ottawě. Loni jsme byli zklamaní z play off, vypadli jsme v prvním kole. To chceme napravit. Jít daleko v OHL. I proto, že klub má výročí 45 let, chceme to podpořit týmovým úspěchem. Můj hlavní cíl ale je, abych chytal bez zranění.“