Po týdnu vás zdravím. Extraliga se nehrála, my jsme s Rytíři jenom trénovali, i když musím říct, že já jsem tomu až zase tolik nedal. Nějak jsem na sobě cítil, že jsem toho měl předtím až moc, takže jsem si potřeboval i trochu odpočinout. Po těch letech už dobře vím, co tělo potřebuje a teď si řeklo, že bych měl zvolnit. Tak jsem poslechl. A udělal jsem si předčasné Vánoce, hlavně jsem se ládoval vanilkovými rohlíčky.
A jak už jsem psal na svůj Facebook, tak znovu musím zopakovat, že si přeju, aby NHL už co nejdřív začala, protože jestli tady zůstanu přes svátky, tak nakynu, že by mě potom v Dallasu hned vyhodili.
Pokud jde o Kladno, věřím, že jsme dobře potrénovali. O minulé reprezentační pauze to nebylo ono, trochu jsme to podcenili a mám pocit, že se nám to pak vymstilo.
Tentokrát jsme se tři dny připravovali dvoufázově. Ale ani ostatní týmy určitě nezahálely. Ve středu nás čeká domácí zápas s Pardubicemi a musíme ho za každou cenu zvládnout.
Porážek už bylo až dost, musíme to zastavit a v tabulce se zase dostat nahoru. Nejdůležitější je, abychom si opět získali ten respekt, který jsme měli, když se dařilo.
Přece není možné, aby proti nám všichni nastupovali s tím, že nás přejedou. Tohle možná platilo kdysi, ale teď to nesmíme dopustit. Hlavně doma je třeba bodovat.
Přiznám se vám ale, že mám trochu dilema s tím, jestli vůbec mám nechat hrát Plekyho (Tomáše Plekance) po tom debaklu, který s nároďákem předvedl na tom moskevském turnaji! Zatím jsem se nerozhodnul, nejdřív ho omrknu v úterý na tréninku a pak se teprve rozhodnu, jestli do toho naskočí, nebo ne. Takže: Pleky, pozor! Snaž se pořádně!
A teď zase vážně: musím přiznat, že jsem zápasy reprezentace naživo neviděl, jen jsem zaznamenal pár záběrů ve zprávách, ale výsledky pochopitelně znám. A ono je to někdy ošidné.
Vím z vlastní zkušenosti moc dobře, že můžete nad někým totálně dominovat, ale porazíte ho jenom 2:1. A naopak se stane, že jste někomu vyrovnaným soupeřem, děláte, co můžete, ale stejně je to 0:6.
Takže ono nejde na ten hokej koukat jenom podle toho, co na konci svítí na tabuli. To někdy může mást. I když na druhé straně chápu, že tohle fanoušky moc nebere. A když vidí nějaký divoký výsledek, těžko je uspokojí to, že hra byla dobrá...
Pokud jde o NHL, tak co víc k tomu napsat? Je mi z toho občas smutno, nejhorší je, když si uvědomím, jak mi ten můj čas v zámoří utíká mezi prsty. V mým věku už to ke všemu prožívám o něco víc než dřív. Během první výluky v roce 1994 jsem pořádně nevěděl, co se děje. Během té druhé v sezoně 2004/05 jsem se o to až tolik nestaral.
A tahle třetí? Jsem z toho přepadlý, to čekání už je hrozně dlouhé a únavné. Navíc fakt nikdo nedokáže určit, jak to dopadne. Každá strana má svoje argumenty, a dokud neustoupí nějak podstatně, nikam to nepovede.
Ale abych řekl pravdu, až tak podrobně to nesleduju. Teď se soustředím na Kladno, protože nastává důležité období. Ne nadarmo se říká, že body, které tým nenažene do Vánoc, už potom sbírá hodně těžko. Takže nás čeká tvrdá práce.
