Diskuse, kdo měl vyhrát anketu Sportovec roku, můžou klidně pokračovat až do konce světa. Jistě, mohl vyhrát biker Kulhavý jako zástupce velkého kolařského národa. Pro některé je zase víc drtivá konkurence na okruhu ATP a úctyhodné postavení Tomáše Berdycha. Čtenáři iSport.cz zase podlehli charismatu hlavy hokejové rodiny Jaromíra Jágra. Ale vyhrála Barbora Špotáková.
A důvody, proč si vítězství zaslouží v tak úspěšné zemi, jakou ve sportu letos bylo Česko, jsou velmi pádné. Olympiáda je vrchol. Celý svět tuhle filozofii respektuje. Každá zlatá olympijská medaile pro zemi velikosti Česka je malý zázrak. Vždycky za ní stojí velké příběhy o vůli, odhodlání a překonávání překážek. Přesto má naše země olympijských šampionů docela dost.
Těch, kteří to na letních olympiádách dokázali aspoň dvakrát, je ale jenom osm. Špotáková je od léta mezi nimi. Lepší než ona jsou v počtu letních zlatých už jen Jan Železný, Věra Čáslavská a Emil Zátopek.
„Legendy jsou podle mě asi ještě starší… Legendy musí udělat ještě víc. Ještě to je málo na legendu,“ takhle mluvila Špotáková v Londýně o svém postavení ve sportovní historii.
Pravdivá je především ta první věta. Legendy bývají starší. Zrození legendy je vlastně dlouhodobý proces, kdy si výjimečný sportovec projde svou hvězdnou dráhou a legendární status je mu postupně přiznán s jistým časovým odstupem. Je to podobné, jako když na ocenění hokejových osobností pár let čeká Síň slávy NHL.
Někdy je to ale jasné hned. Jamajský sprinter Usain Bolt si kolem pojmu legenda postavil celou svoji olympijskou kampaň před Londýnem. Po fantastickém úspěchu v Pekingu se celou dobu před dalšími Hrami tomuto slovu bránil, ale zároveň si ho vytkl jako cíl. Poté, co v Londýně umlčel všechny kritiky, mohl s klidem říct: „Teď jsem legenda!“
Česká oštěpařka je na takové gesto příliš skromná. Ale my to říkat můžeme: Barbora Špotáková je legenda. Letos to byl její rok. Zvládla ho navzdory očekáváním i přáním všeho dobrého, která jí na ramena každým dnem přidávala další tíhu. Kdo jednou vyhrál, podruhé to má těžší. Z toho všeho vyšla Špotáková s úsměvem a vítězstvím o čtyři a půl metru v olympijském finále.
Proto je Sportovcem roku.
