Je to pražské derby, co může být víc?! Takhle se sparťané a slávisté vymezovali vůči zápasům Letenských s Plzní, které podle mnohých už nějaký ten pátek duel pražských soků sportovně převyšují. Po sobotní výhře Matějovského a spol. 3:1 je však ještě víc zřejmé, že k nej zápasu české ligy potřebujete krom skvělé atmosféry, vyprodaného stadionu či tradice ještě něco: dva úctyhodné soupeře. Pro český fotbal je špatné, že to bohužel neplatí...
Zrovna tahle těžká zkouška z fotbalového prospěchu mohla nejméně z posledních utkání vylepšit utrápený obraz slávistického týmu. Rozdíl v síle tradičních rivalů byl očividný už dlouho před derby.
Navíc vlastní gól byl jistě úderem do slávistického solaru. Pod dojmem toho se může zdát prohra 1:3 s rozjetou Spartou vlastně ještě obstojným výsledkem. Jenže byla by to jen bezcenná iluze. Jedna z těch, kterou se v Edenu nechávají ošálit.
Na Slavii byl nepříjemně často smutný pohled. Byl to pohled na mužstvo rozložené na individuality, jež až na zřídkavé momenty nic nepojilo dohromady.
Kisel, Skácel, Škoda, Gecov... Jako by hráli dlouhé minuty své vlastní zápasy na vlastních hřištích. V osamění. Dva inkasované góly, mužstvo šlo na drtivou porážku.
Jen na začátku druhého poločasu jako by slávisté sebrali síly, snížili a navzájem se povzbuzovali k dalšímu vzepětí. Jenže se nekonalo. Místo toho mohli ještě několikrát dostat za vyučenou.
Sparta působí dojmem klubu, který po letech tápání někam směřuje, ať tomu říkáme revoluce nebo evoluce. Směr je jasně čitelný, všemi uvnitř klubu akceptovaný.
Slavia? Neví, kudy kam. Pod trenérem Petrem Radou, jenž je zoufale smířen s nepřízní jinak dlouho trpělivých fanoušků, nemá žádný herní styl, který by šlo pojmenovat.
Úspěchem je pro ni série pěti zápasů bez porážky, po níž přitom dojde k třem nevynuceným změnám v sestavě. I když, jak se to vezme... Ani mezi klubovými šéfy, kteří si je mohli nadiktovat, však není persona, která by otáčela smysluplně kormidlem.
Slavii sice stále tíží následky nedávného boje o život, ale i tak marní důležitý čas ke konsolidaci, prožívá další ztracenou sezonu. Nechybí ji sice tradiční, silná značka – ale na rozdíl od Sparty ji naneštěstí, opakuji naneštěstí, schází nový obsah, jenž by ji naplňoval. Identita...