Vrchol loňské zimy skončil pro Denisu Rosolovou pádem, prasklou čéškou a chození o berlích. O víkendu v Praze nic takového nechce připustit. V závodě na 400 metrů už na halovém mistrovství Evropy jednou získala zlato a na domácím šampionátu v O2 areně chce další medaili.
Na závod by se klidně mohla vyspat ve vlastní posteli. Denisa Rosolová ale přesto stráví několik následujících dní ve vysočanském hotelu s ostatními českými atlety, které od čtvrtka čeká halové mistrovství Evropy.
„Já bych asi doma ani nechtěla bydlet. Měla bych stresy, že nestihnu závod. Vím, jak vypadá Praha ráno, takže já jsem spokojená,“ chválí si Rosolová. „Spíš lidi nasajou atmosféru. Hlavně mladí ochutnají, jaké to je. A člověk si užívá pohodu, nemusí vařit, nemusí se starat, jestli uklidil, má tady celý komfort.“
Přesně před rokem Rosolová na halovém mistrovství světa v Sopotech v semifinále bez vlastního zavinění upadla po kolizi s Nizozemkou Lisanne DeWitteová a místo ve finále skončila o berlích.
„Radši budu obíhat v druhé dráze, než aby se něco stalo. Určitě mám chuť si to zlepšit. Můžu to rozeběhnout rychle a může se stát to stejné. Člověk musí doufat, že se to nestane znovu,“ říká Rosolová. „Já si můžu říct, že jsem zkušená, pak přijde závod a udělám nějakou koninu. Doufám, že zkušená jsem, a že už se toho vyvaruju.“
Rosolovou trápila achilovka
Pro evropskou šampionku z roku 2011 nezačala bez potíží ani letošní zima, trápil ji zánět v achilovce. Teď je ale fit a dobře naladěná. Předminulý víkend se jí sice na mistrovství republiky moc nepovedla dvoustovka, kde chtěla zaútočit na rekord mistrovství. Pak se ale nechala přemluvit k dalšímu testu.
„Prohrála jsem sázku s trenérkou, tak jsem šla pětistovku a dopadla na výbornou, dala jsem si osobák o tři vteřiny. Jenom si to potřebuju srovnat v hlavě. Když poběžím svůj dlouhý, uvolněný krok, ono to bude dobrý…“ směje se Rosolová.
Svým dlouhým krokem by se ráda přiblížila své famozní rychlostní formě z roku 2011, kde na halovém ME v Paříži vyhrála v dodnes platném osobním rekordu 51,73 sekundy. A to je jednoznačně čas na úrovni medaile.
„Myslím na ni. Kdybych nemyslela, tak by se mi ani tolik nechtělo závodit,“ připouští Rosolová, kterou čeká v pátek rozběh a pak případně i semifinále. Finále je na programu v sobotu.
„Já už bych konečně chtěla zaběhnout osobák. Už je starej. Je to pěkný cíl. Záleží, jestli budou strkanice. Ale už víme, že se umím i strkat. Jak je to loket na loket, já se nedám!“ slibuje Rosolová.
ANKETA: Jak jsou na tom s atletickými znalostmi samotní sportovci?
Související články
