Biatlon
Začít diskusi (0)

Startovala po nepovedeném sprintu jako sedmačtyřicátá. Nic ale v sobotu nezabalila. A biatlonistka Veronika Vítková se nakonec ve stíhacím závodě v SP v Anterselvě stala druhou největší skokankou závodu. Dojela na třiadvacátém místě. „Je to velký posun. Doufala jsem, že když se trefím, tak že bych se mohla posunout. Byly tam malé rozestupy,“ objasňovala čtyřiadvacetiletá závodnice.

A to jste ještě dvakrát minula na střelnici. Nemrzí to, že ten skok mohl být ještě větší?
„Nekoukala jsem na to. Ale možná se dalo skončit ještě lépe. Škoda. Jsem však ráda, že jsem se i tak posunula dopředu a získala nějaké body.“

Máte za sebou náročný program. V novém roce jste už absolvovala devátý závod. Jak jste na tom se silami?
„Nu, ta první tři kola se ještě dala jet, ale v těch posledních dvou jsem se už hodně trápila. Nakonec jsem byla ráda, že jsem dojela.“

Už dříve jste naznačovala, že byste kvůli odpočinku vypustila i nedělní štafetu. Je to již jisté?
„Shodli jsme se s trenérem, že se o tom pobavíme po dnešním závodě. Uvidíme. Máme ale ještě podstoupit přípravu před mistrovstvím světa a já toho mám teď plné zuby. Takže bych si třeba dala v neděli volno, odpočinula i v pondělí a pak se zapojila do přípravy.“

Příprava vás čeká v italském Ridnaun a v podobné nadmořské výšce jako je Anterselva. Může to pomoci do MS v Novém Městě na Moravě, které je o mnoho níže?
„I ta Anterselva se nyní dá pojmout jako součást přípravy. V minulosti nám to vycházelo, že když jsme byli ve výšce a na mistrovství sjeli níž, tak se nám dařilo. Na nížinu se není třeba tak aklimatizovat.“

Přemítáte už nad mistrovstvím světa? Zbývají necelé tři týdny.
„Ne, nepřemýšlím nad tím. Ještě je to daleko. Stále je před námi dlouhá doba.“

Začít diskuzi

Doporučujeme

Články z jiných titulů