Bývalá biatlonistka Česneková prožívá stres i jako masérka
Patnáct let objížděla Irena Česneková biatlonové závody. Startovala na čtyřech olympiádách a biatlon jí přirostl k srdci. Čtyři sezony po konci kariéry v roce 2006 se proto do reprezentace vrátila v roli masérky, kterou plní i na mistrovství světa v Novém Městě na Moravě.
"Já jsem strašně ráda, že můžu u mančaftu být. Je v něm super atmosféra, vynikající lidi a moc si toho vážím," řekla Česneková novinářům. "Jsem holka pro všechno," vtipkovala při otázce, co má u týmu na starosti. "Hlavní náplní jsou masáže, ale stojím i na startu. Hlídám je tam. Pomáhám s převlékáním, dávám poslední informace ze střelnice, pokud se změní vítr," doplnila.
Na startu i při masáži dokáže reprezentanty správně motivovat i povzbudit. Vždyť má za sebou bohaté závodní zkušenosti: zmíněné čtyři olympiády a třikrát skončila v závodech Světového poháru těsně pod stupni vítězů na čtvrtém místě.
"Na soustředění si občas flintu vezmu do ruky, když potřebují vystřelit náboj, co jim zbude. Střílím stojáka, protože ležák mi ke konci moc nešel. A je to tam pořád, nedá se to zapomenout, trefila jsem se, ale už bych jezdit nechtěla," řekla. Údělem maséra je být zároveň dobrou vrbou. Při práci si tak vyslechne spoustu historek a vstřebává problémy ostatních.
"Snažím se jim pomoci, a když se nedaří, tak řeknu, ať to hodí za hlavu a jedou dál," řekla Česneková. "Po dobrém závodu se únava lépe vyhání a i se lépe pracuje," doplnila čtyřicetiletá rodačka z Třebíče. Jeden úspěch už s týmem na Vysočině zažila. Společně s českým kvartetem se radovala z bronzu ve smíšené štafetě.
"Prožívala jsem ten závod šíleně a i teď, když si na to vzpomenu, tak se mi hrnou slzy dojetí do očí," uvedla Česneková. K týmu nastoupila po olympijské sezoně ve Vancouveru. Doslechla se, že národní výběr shání maséra, a šla se zeptat. "Ale moc jsem tomu nevěřila. Myslela jsem, že budou chtít zdatnějšího chlapa, ale vybrali si mě a jsem moc ráda," řekla.
Větší dřina je při masáži pochopitelně s muži. "To jo, Michal (Šlesingr) a Ondra (Moravec), to jsou vypracovaná těla, svalovci, ale i holky jsou vymakané. Každý potřebuje něco jiného. Verča (Vítková) chodí vždy po závodu, Jarda (Soukup) byl třeba po závodu na nohách a druhý den na zádech," prozradila Česneková. Když se k biatlonu coby masérka vrátila, očekávala, že nebude prožívat takový stres jako závodnice.
"Že to uvidím z druhé strany, ale prožívám ho taky. A obdivuji trenéry na střelnici, jak to ukočírují. Občas mě tam kluci vezmou a bylo to horší než stát na startu, když jsem tam byla a byla jsem pak rozklepaná," řekla Česneková.
