František Prachař
4. ledna 2016 • 14:33

Výživu určují geny i pohlaví. Co potřebuje jíst a pít vaše tělo?

Výživu pro naše tělo určují do značné míry genetické dispozice
TOP VIDEA
Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok Málaga - Granada: Famózní Ochoa! Hostující gólman předvedl úžasný zákrok
VŠECHNA VIDEA ZDE

Možná vás ještě teď bolí po vánočních svátcích břicho, protože jste do žaludku pustili šílené kombinace jídel. Možná nyní máte stejně jako miliony dalších lidí novoroční předsevzetí a chcete změnit jídelníček. Pokud k výše zmíněnému plánujete přidat i sport, inspirujte se v poradně Superlife. Jaký styl výživy a pitný režim zvolit v závislosti na pohybu?



Zdravá výživa je pojem pitvaný ze všech stran. Co expert, to názor. Shoda je jen jedna. Chcete-li změnu, můžete začít hned. Nevěříte už tuctovým radám, které sice jsou konkrétní, ale efekt je i přes velkou popularitu mizivý? Poradna Superlife není postavena na konkrétních a „zaručených“ řešeních. Místo toho dává návod, jak v záplavě informací poznat, co může vyhovovat právě vám.

1. Dělejte to složitě!
Nepřejídejte se, jezte pravidelně, vyhýbejte se složitým jídlům, jednoduchým cukrům, vybírejte si z pestrého koše, nepijte sladké nápoje. Toto je nejjednodušší pokus o výtah z odborných publikací, které mají několik set stran. Praxe je ale taková, že snadné poučky nefungují. Pokud se někdo spolehne na jídelníček podle šablony z časopisu nebo internetové poradny, uspěje jen v případě, že má pevné zdraví a ještě pevnější vůli.
Drtivá většina lidí si obecné a často vhodně míněné rady vyloží po svém. Podle toho také vypadá současnost, kdy se zhoršuje zdravotní stav populace. Přestože jídlo zásadně ovlivňuje kvalitu života, málokdo do detailu řeší to, co tělu dodá, což podle vědců způsobuje 60 % všech onemocnění.

„Lidé se snaží jíst a pít podle intuice a pohodlí, což není správné. Nikdy pak nezjistí, jak to dělat správně. Vždy, když se začnou o téma podrobněji zajímat, přestane je to po chvíli bavit, protože jim to připadá složité a radši budou řešit, jak vydělat co nejvíc peněz, aby je pak museli utratit za léky a za doktory,“ říká odborník na výživu Petr Fořt, který spolupracuje s vrcholovými i rekreačními sportovci a je známý otevřenými názory.
„Mnozí dlouhověcí lidé, kteří nikdy nesportovali, vlastně popírají doporučení specialistů pravidelně cvičit. Z toho si mnoho lidí udělá závěr, že je jedno, jestli sportujeme nebo ne. Vysvětlení je v tom, že jsme každý jiný a naše potřeby se liší. Ve stravě nelze dodržovat jakési obecné, dávno překonané dogma. Hodně věcí určuje individualita každého jedince,“ míní specialista.



2. Poznejte své geny

Existují lidé, kteří se dožili vysokého věku a přitom se podle svých slov stravovali vždy nezdravě. Tato zjištění shazují zastánce správné výživy a pro lidi, kteří sní cokoliv, jsou jakýmsi trumfem.
„Problém je v tom, že kvalita potravin byla ještě před třiceti lety mnohem lepší než nyní. Dnes je trh ze tří čtvrtin nekvalitní a to, jak o svou výživu člověk pečuje, rozhoduje o tom, jak vypadá zvenku i zevnitř v pokročilém věku,“ míní Fořt, jenž o výživě napsal desítky publikací a sleduje aktuální trendy.
Proudů je mnoho a v zahraničí je nyní díky výzkumům největší pozornost věnována výživě v souvislosti s genovou výbavou. „Lidi lze rozdělit do tří základních metabolických typů. První typ je proteinový, který potřebuje hlavně bílkoviny. Když je nemá, strádá nebo tloustne. Druhý typ je sacharidový, který je závislý především na složitých cukrech. Do této skupiny spadají především ženy, a to už proto, že nemají tolik testosteronu a svalů. Tím pádem nepotřebují moc bílkovin. Poslední typ je smíšený, což je jako u každého dělení průměr,“ vysvětluje Fořt.

Typologii si může každý zdarma zjistit díky dotazníku na webu nutritionaltyping.mercola.com.
Autorem je Joseph Mercola, celosvětově uznávaný specialista, který píše pravidelně sloupky do New York Times. V Česku je nyní dostupné obdobné, nicméně moderněji pojaté vyšetření, jehož autorem je právě Fořt – je dostupné po objednání na www.sunkins.cz. Cena takového vyšetření a následné individuální péče rozhodně není astronomická na rozdíl od genetického vyšetření. „Přesto lidé stále věří jakýmsi pochybným radám, prezentovaným nekvalifikovanými osobami, například na internetu. Důsledkem může být poškození zdraví, které nakonec stojí daleko víc peněz,“ je přesvědčen odborník na fyziologii.


3. Žena není muž

Ve filmu Samotáři se říká, že muži a ženy jsou dva různé živočišné druhy. Ve výživě tomu tak opravdu je a neznamená to, že jde o diskriminaci. Jedná se o složku života, do které nepatří emancipace a společně s dalšími pravidly zde funguje přísné rozdělení rolí.
Hlavní úlohu hrají hormony. Muži mají víc testosteronu, jsou akčnější a potřebují vyšší příjem masa. Ženy jsou obrazně řečeno řízeny estrogeny. Mají méně svalové hmoty a více tukové tkáně, neboť je předpoklad, že budou mít děti. Proto by měla být jejich strava víc založena na tucích.

Odborníci doporučují, aby dvě třetiny příjmu tvořily rostlinné a jednu třetinu živočišné. „Žena potřebuje víc tuku, protože má víc tukové tkáně a díky estrogenu má jiný metabolismus než muž. Umí víc využívat mastné kyseliny vytvářené z tuků, což se projevuje zajímavým způsobem ve sportu. Ženy jsou schopné vytrvalostních výkonů v případě, že mají nízkou intenzitu, jinak řečeno, jsou ,aerobní typ‘. Nejsou tak rychlé, ale jsou li trénované, zvládnou bez potíží pomalu běžet třeba i padesát kilometrů. Chlap to sice uběhne za poloviční čas, ale musí pak víc regenerovat,“ říká expert Fořt.
Z toho vyplývá jediné. Je chybou, pokud v domácnostech jedí ženy to samé co muži. „Pokud je strava mužů založená na mase a žena to kopíruje, má přebytek bílkovin, které se přemění v tukovou zásobu. V jejím případě je lepší například méně masa, zato víczeleniny, trocha ovoce, nějaké ty těstoviny a luštěniny.“


4. Pijte bez žízně

Je to známá věc, platí ve sportu i mimo něj: bez správného pitného režimu nedosáhnete maximálních výkonů. „Týká se to nejvíc vytrvalostních sportů, hlavně pokud je zátěž absolvována při vysoké teplotě,“ říká Lenka Kovářová, bývalá reprezentantka v triatlonu, která pracuje v laboratoři sportovní motoriky na FTVS v Praze.
Pouček a rad je na tohle téma hodně. Lze ale říct, že pít byste měli dřív, než dostanete žízeň. Ta vzniká při deficitu vody v organismu. „Když se do takového stavu dostanete v průběhu výkonu, je už pozdě,“ tvrdí Kovářová.

Pít by se mělo průběžně po menších dávkách. U většiny populace odpovídá ideální objem 2-3 litrům tekutin denně. Množství se zvyšuje s teplotou a náročností výkonu, přičemž platí, že čím vyšší je teplota, tím by měl být nižší obsah cukrů v nápoji.
„Na olympiádě v Aténách jsme pili až deset litrů vody denně,“ vzpomíná Kovářová, která tenkrát závodila pod dívčím jménem Radová. „Když máte tekutin málo, voda se soustředí pouze do buněk, které zajišťují nejnutnější věci pro život, ne výkon. Být dobře zavodněný by měl být cíl každého, ať už se jedná o trénink nebo regeneraci.“