V černém oblečení, na jehož pozadí se o to víc třpytila zmenšená trofej pro wimbledonskou vítězku, dorazila Petra Kvitová do Česka. Kolem druhé odpoledne přiletěla speciálem z Londýna na brněnském letiště, odkud cestovala do areálu prostějovského klubu, za nějž hraje.
Nejprve se schovala do salonku vedle místnosti pro tiskovou konferenci, kterou živě vysílala Česká televize.
Pak před kamerami odložila slavný talíř na přichystaný zelený podklad, přijímala kytice a dary – od vázy přes prstem se znakem města Prostějova až po členství ve StarTeamu po boku dalších sportovních hvězd Jaromíra Jágra, Jana Železného, Šárky Záhrobské a tenisového kolegy Tomáš Berdycha.
A podobně jako v londýnském All England Clubu má nyní také čestné členství i v tom prostějovském. Stejně jako Ivan Lendl. Na oplátku rozdávala obří plakáty s fotografií, na které líbá trofej přímo na centrkurtu.
„Tvoje vítězství byl jeden z nedojemnějších okamžiků v mém životě. Jsi nejen úžasná tenistka, ale přeju ti, aby ti zůstala povaha, srdíčko. Chtěl bych poděkovat trenérům a také rodičům za to, jakého z tebe připravili člověka,“ říkal Kvitové šéf tenisového svazu Ivo Kaderka.
Po telefonu se dozvěděla od svého manažera Miroslava Černoška, který si díky jejímu vítězství splnil dvacet let starý sen mít „vlastního“ wimbledonského vítěze, že ji čeká návštěva u prezidenta a také v Karlových Varech na filmovém festivalu. „Petro, jsi výjimečná. Doufám, že to bude ještě pokračovat,“ uvedl Černošek.
Kvitová pak fotografům ukazovala, kde je její jméno vyryté na spodní straně zmenšené trofeje. Líčila zážitky z večeře šampionů, na níž seděla po boku mužského vítěze Novaka Djokoviče, o níž vyprávěl i její kouč David Kotyza.
Kondiční trenér Jozef Ivanko si radši nechtěl moc brát slovo, aby jej znovu nepřemohlo dojetí z triumfu „české lvice“, který hodně prožíval. „Od finále jsem ještě skoro nespal. Sotva jsem usnul, myšlenky šly hned na to, že Petra vyhrála. Možná to prožívám trochu intenzivněji. Slzičky se vracejí při každé vzpomínce,“ říkal.
Kouč Kotyza zase popisoval, jak jej nabudila atmosféra okolo směle postupující Kvitové a důvěry dalších lidí v její vítězství na Wimbledonu.
„Tím, jak nastartovala první kola a hrála na vysoké úrovni, lidé okolo začali mluvit o tom, že bude vítězkou. A já jsem podvědomě cítil, že to takhle půjde dál,“ říkal. „Ale pak byl obden zápas, trénink a najednou tady sedíme. Ještě pořád mi to nedochází.“
Kvitová mluvila také o tom, jak jí nevadilo hekání semifinálové soupeřky Azarenkové. „Když jste v tranzu a laufu, nevnímáte soupeřku, ale jen sebe. Kam to hrajete a kam to chcete hrát. A měla jsem dobrý trénink na finále,“ připomněla vřískající Rusku Šarapovovou.
Vzpomínala na to, jak během finále nesledovala své předchůdkyně Martinu Navrátilovou a Janu Novotnou, wimbledonské vítězky s českými kořeny. „Ale věděla jsem, že tam jsou. Když jsem je potom viděla a držela jsem ten talíř, hrozně mě to těšilo, byl to krásný pocit. Ještě jsem si neuvědomila, že jsem mezi takovými osobnostmi.“
Po tiskovce ji čekalo focení s trofejí a týmem a pak natáčení televizního pořadu Na slovíčko. A to zdaleka není vše. „Ale bylo těžší vyhrát Wimbledon, než zvládnout všechno okolo. Bez vítězství bych takové věci nezažila. Tenis je vždycky na prvním místě a vždycky tam zůstane.“
Související články
