Nad Vyšehradem se pomalu stmívalo, ale pro něj všechno začínalo. Lukáš Pokorný po utrápeném podzimu v Montpellieru načal novou kapitolu svojí kariéry ve Slavii. Blonďatý stoper odehrál celou druhou půli sobotního přáteláku se Žižkovem (5:0).
Když jako náhradník na začátku zápasu kráčel za postranní čárou, z davu slávistických fanoušků se ozvalo: „Vítáme nováčka!“ První zimní posila Slavie se ohlédla, usmála se a zdvořile odpověděla: „Dobrý den.“ Stoper Lukáš Pokorný včera dobrý den měl: vedle Michala Frydrycha odkopal svůj premiérový poločas za Slavii.
Byl jste se svojí první partií v červenobílém spokojený?
„Vyhráli jsme 5:0 a svůj účel to splnilo, každý jsme odehráli poločas. S klukama se teprve poznávám, ale těší mě, že máme dobrý základ. Je na čem stavět, ovšem to nejtěžší nás teprve čeká na herním soustředění v Dubaji a pak na začátku ligy. Tam se všechno ukáže.“
Je pro vás zvykání si na nové adrese snadnější, když Slavii trénuje Jindřich Trpišovský, s kterým se znáte ze společné štace v Liberci?
„Jasně, díky tomu to mám jednodušší. Vím, co můžu od trenéra čekat, a vím, co chce hrát. Trenérův styl mi v Liberci vyhovoval, díky tomu jsem se dostal až do reprezentace. Teď jsem věděl, na co se mám připravit, což je velká výhoda. Je to mnohem lepší, než kdybych šel někam do neznámého prostředí a musel se dlouze rozkoukávat.“
Co spolupráce s Michalem Frydrychem? Ladilo vám to?
„Myslím, že nám to spolu šlo. Michal je výborný kluk, i povahově. Už před zápasem jsme si řekli spoustu věcí, jak hrát, jak soupeře dostupovat. Znovu opakuju: to těžší teprve přijde, ale základ je dobrý.“
Sledoval jste Slavii na podzim? Tušil jste, do čeho zhruba jdete?
„Po prvním oťukávání na podzim jsem Slavii začal sledovat hodně, koukal jsem na všechny zápasy a přál jí postup v Evropské lize. Ale pořád jsem byl hráčem Montpellieru a nechtěl jsem se na to upínat. Po skončení podzimu jsem už definitivně věděl, že je to konečná a že chci Slavii přijmout. Modlil jsem se, aby to dopadlo.“
Dopadlo to a teď už jste slávistou. Těšíte se, že dostanete víc šancí než v Montpellieru, kde jste se na podzim stal nechtěným? Za áčko jste neodehrál ani minutu.
„Kvůli tomu jsem do Slavie šel. Ale pozor, ani tady nemám nic jistého. Na každém tréninku a v každém zápase musím dokázat, že si místo v sestavě zasloužím. Než jsem odcházel z Francie, měl jsem ještě sezení s trenérem a ptal jsem se ho, jestli mám šanci hrát. Natvrdo mi odpověděl: Ne, Lukáši. Tím mi to zjednodušil, ale i kdyby mi řekl, že ta šance je větší, stejně bych odešel. Už jsem z jeho strany cítil, že tam jsem zbytečný. Chci hrát a zažívat velké zápasy a doufám, že ve Slavii budu.“
Deli, Jugas, Frydrych… Jste připravený na tvrdou stoperskou konkurenci?
„Bude to boj, ale konkurence je v každém týmu. Navíc tady ve Slavii, v nejlepším týmu v republice. Jsou tu fantastičtí fotbalisti, třeba Simon Deli je slávistickou oporou spoustu let. Ale kdybych se konkurence bál, tak sem nejdu. Ať hraje ten lepší a ať je tým úspěšný, to je nejdůležitější.“
Víte od trenéra Trpišovského, na jakou roli s vámi počítá?
„Doufám, že jsme všichni na stejné startovací čáře. Každý musí bojovat – a každý dostane šanci. Nešel jsem do Slavie s tím, že mám něco jistého. To vůbec ne.“
Takže s čím jste šel do Slavie? Jaký máte cíl?
„To vím naprosto přesně: co nejdřív se dostat do základu, vyhrávat a ochutnat Ligu mistrů.“
Myslíte, že je pro vás na jaře reálné vyfouknout Plzni titul? Po jejím suverénním podzimu na ni z druhého místa ztrácíte čtrnáct bodů.
„Plzeň zažila neskutečný podzim, který se podle mě nebude v blízké budoucnosti u žádného týmu opakovat. Bude to složité, ale všichni říkáme, že naděje umírá poslední. S tím do toho jdeme. Nikde není psáno, že Slavia nemůže získat titul. Byli bychom srabi, kdybychom se o to aspoň nepokusili.“
Sníte i o návratu do národního týmu?
„Pokud budu pravidelně hrát a bude se nám dařit, šance by měla být větší, než když jsem hrál pátou ligu ve Francii za béčko Montpellieru. Nároďák byl jednou z motivací, proč jsem chtěl do Slavie.“
