Čtyřikrát za sebou doma na jaře vyhráli, ale popáté brali jen bod. Bohemians po skvělé šňůře v horkém sobotním odpoledni narazili s Jihlavou, v Ďolíčku uhráli jen remízu 1:1. „Je to zklamání,“ pravil trenér Martin Hašek. I tentokrát z něj padaly originální hlášky, a než odešel z tiskovky, mrkl na reportéry: „Máte tady vydejcháno, pusťte si sem vzduch.“
V tiskovém centru bylo vážně k zalknutí, ale moc svěže nepůsobil ani váš tým. Čím to, že jste doma poprvé na jaře ztratili body?
„Už při pohledu na sestavu bylo jasné, že Jihlava bude hlavně bránit. Že bude chtít uhrát poločas na nulu, do druhé půle možná pošle Ikauniekse, a pak bude otázka, jestli nám neuteče a nedá gól. Nebo jestli neudeří Fulnek s Dvořákem, šikovní a chytří kluci. První půle naše očekávání naplnila kompletně. Taky jsme měli tři šance, které mohly skončit gólem.“
Mrzí vás, že se netrefil třeba aktivní útočník Benjamin Tetteh?
„V jedné slibné situaci asi na vteřinu přestal běžet, a když jsem se ho po zápase zeptal proč, odpověděl, že neví. Ve druhé půli jsme chtěli vsadit na rychlejší práci s míčem a donutit soupeře k většímu pohybu, což nás odměnilo vedoucím gólem. Lukáš Hůlka vymyslel parádní diagonální centr a byla z toho nádherná trefa. Pak jsme byli dominantní a nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli inkasovat. Jenže Mara to trefil výborně a nebyli jsme schopní na to odpovědět.“
Přitom před dvěma týdny jste doma ve velkém stylu smetli Plzeň 5:2. Co bylo proti Jihlavě jinak?
„Je pravda, že jsme nebyli tak fresh, na druhou stranu nemůžete čekat, že Bohemka bude v každém zápase vypadat tak, jako kdyby si šňupli kokain. Pokaždé se snažíme připravit tým co nejlíp a i teď jsme byli dobře nachystaní na to, abychom utkání zvládli. Jenže jsme se málo dostávali do situací, na které jsme zvyklí, a měli jsme problém vyzrát na soupeře po stranách.“
Evidentně na vás byla Jihlava dobře připravená. Máloco ji v zápase zaskočilo, viďte?
„Zjednodušeně řečeno: nechtěli moc hrát dopředu. Náš styl je založený na tom, že jsme ve většině zápasů outsider, ale tentokrát jsme museli dobývat. V takových situacích je důležitá trpělivost, což třeba u fanoušků moc neplatilo.“
Ani vy jste nebyl moc trpělivý, hodně jste u střídačky gestikuloval.
„Vážně? Připadá mi, že jsem byl klidný. Každopádně výhrady můžete mít vždycky. A že jsem zvyšoval hlas? To je přece normální: když budu mluvit potichu, nikdo mě v tom hukotu neuslyší. Třeba od Rudy Reitera jsem čekal víc sprintových náběhů. Že půjde přes hráče po lajně, místo toho šel na střed. Upadl, ztratil míč a byl z toho protiútok. Tahle remíza mě mrzí, je to pro nás ztráta.“
