Příběhy 101 penalt v lize: od hrdiny Slavie s dloubákem po chudý Baník

Rekord padl nejen celkový, ale i klubový. Zatímco v dřívějších letech slávisté žehrali na to, že jim sudí nepřejí a pokutové kopy nepískají, tentokrát to bylo i díky pravidelné přítomnosti videorozhodčího na jejich zápasech úplně jinak. Klub z Edenu měl na svém kontě po 23 kolech už 13 „desítek“, čímž překonal rivala z Letné, jenž v sezoně 1994/95 kopal dvanáct penalt. Nakonec jich Milan Škoda a spol. zahrávali patnáct, nejvíc ze všech. Naopak jediné se dočkal ostravský Baník – a ještě ji neproměnil…

Ze všech penaltových exekutorů se výrazně vymykali dva: mladoboleslavský fantom a s 29 góly nejlepší střelec sezony i historie samostatné ligy Nikolaj Komličenko a také sparťanský záložník Guélor Kanga. První proměnil devět z desíti pokusů, druhý osm z devíti, což je vynikající bilance. Stoprocentní při čtyřech a více penaltách byli jablonecký Michal Trávník, Vlastimil Daníček ze Slovácka a plzeňský Patrik Hrošovský. Unikátní kousek pak předvedl liberecký kanonýr Libor Kozák: proti Slovácku si připsal penaltový hattrick.

Penalty Slavie • Foto iSport.cz

Pražská Slavia si vedle titulu připsala primát v mnoha dalších směrech – a penalty nebyly výjimkou. O patnáct z nich se podělili čtyři střelci, přičemž nakonec se coby spolehlivý exekutor ukázal „nováček“ od něhož se to nečekalo. Tým z Edenu si totiž počínal s výhodou hodně marnotratně a postupně „odvařil“ útočníka Milana Škodu, Miroslava Stocha a Josefa Hušbauera. První dva neproměnili dva pokutové kopy z pěti, posledně jmenovaný měl padesátiprocentní úspěšnost.

A pak se objevil nový hrdina: Tomáš Souček, který dokázal svůj význam pro tým. A taky zdravé sebevědomí. Když se v únoru postavil k penaltě proti Teplicím, byla to jeho ligová premiéra. Proměnil – a jak! Nováček mezi exekutory si dovolil nevídanou věc: jako jediný v sezoně předvedl ukázkový dloubák po vzoru Antonína Panenky. „Já si říkal, že to je moje první penalta v lize, že mě gólman nezná, takže určitě skočí. A naštěstí fakt skočil,“ usmíval se po utkání čahoun, jenž den před utkáním pokutové kopy trénoval.

Není divu, že jeho kousek sklidil zasloužený obdiv. „Tohle mělo koule,“ prohodil uznale slávistický záložník Petr Ševčík. „Že na to má, jsem zjistil až dneska,“ prohlásil překvapený kouč Jindřich Trpišovský. „Takové řešení jsem nečekal. Tomáš ukázal, že neustále dělá velký progres. Na Slavii mu strašně záleží. Klobouk dolů, že v sobě najde odvahu a kuráž tohle provést,“ dodal. Souček pak do závěru soutěže přidal další dva úspěšné pokusy. K téhle bilanci přitom napomohla náhoda. Kdyby tenkrát proti Teplicím nebyl faulován Škoda, míč by si na penaltový puntík šteloval on…

Penalty Sparty • Foto iSport.cz

Kdyby ho Sparta kupovala jen kvůli penaltám, bohatě by se vyplatil. Po mladoboleslavském šutérovi Nikolaji Komličenkovi byl totiž Guélor Kanga nejčastějším a takřka bezchybným exekutorem v celé lize. Z devíti pokutových kopů neproměnil jediný. Stalo se to v památném zápase na Slovácku, kde v podzimní derniéře Letenští dokonce zahodili hned dva pokutové kopy. Kanga kopal ten první a primát jediného brankáře v lize, jenž mu nedovolil z „desítky“ skórovat, si připsal Matouš Trmal.

Pro Spartu byla jeho přítomnost na hřišti při téhle standardní situaci naprosto klíčová, protože její hráči vykazovali značnou psychickou labilitu a vzhledem k vývoji utkání to chtělo muže bez nervů. A tím gabonský středopolař navzdory zasloužené pověsti nezkrotného excentrika bezesporu je. Způsob, jakým si ve stěžejních chvílích vedl, byl suverénní.

Kanga většinou vsadil na razantní střelu do horního rohu brány a byly to skutečně precizní střely. Nejčastěji mířil k pravé tyči. Zprvu to tak úplně nebylo, ale pozvolna se pro něho stalo typické, že rozběh těsně před kopem zabrzdil, přiměl brankáře k pohybu a pak toho chladnokrevně využil.

Penalty Mladé Boleslavi • Foto iSport.cz

Nikolaj Komličenko se přetahoval o titul král penalt se sparťanským záložníkem Guélorem Kangou. A vyhrál. Celkem měl deset pokusů a jen jednou selhal. Stejně jako Kanga, který proměnil osm z devíti pokutových kopů. Po šňůře šesti tref v řadě ruský snajpr neuspěl až v Příbrami: brankář Ondřej Kočí si na balon sáhl a ten se následně odrazil od tyče.

Pro Komličenka znamenaly pokutové kopy pravidelný přísun gólů při jeho střeleckém rekordu: z celkových 29 jich téměř třetina padla z „desítky“. Kdo by však od něho čekal ránu do šibenice, mýlil by se. Jeho střely létaly většinou těsně nad zemí, pětkrát mířil k levé tyči. Pro brankáře to nebyly na první pohled nechytatelné střely, přesto je „Komli“ s železnou pravidelností posílal na opačnou stranu. Výběr místa je pozoruhodný i tím, že na rozdíl od Kangy nezpomaloval při rozběhu.

Jednou jedinkrát pustil Komličenko k penaltě spoluhráče, ve 28. kole se jí proti Liberci ujal Tomáš Přikryl a proměnil ji zcela v jeho stylu – přízemní střelou. Vysvětlení je prosté: nejlepší kanonýr sezony v zápase absentoval…

Penalty Příbrami • Foto iSport.cz

Rozporuplnou sezonu má za sebou klub od Litavky. Nadějný začátek pod taktovkou Josefa Csaplára, nakonec už bez něj nervy až do konce a účast v baráži, která zanechala pachuť. Stejně rozpačitý byl i způsob, jakým se její hráči postavili k výhodě penalty, kterou sudí v jejich prospěch odpískali hned devětkrát. To byl čtvrtý nejvyšší počet – víc jich měly jen Slavia, Sparta a Mladá Boleslav.

Je logické, že nejčastěji, čtyřikrát, na sebe vzal odpovědnost zkušený záložník Jan Rezek. Jenže zatímco první dvě „desítky“ skončily gólem, pak se mu přestalo dařit a dvakrát selhal. Jednou nastřelil tyč a podruhé ani netrefil bránu… Jediný pokus promarnil rovněž další matador, devětatřicetiletý obránce Rudolf Skácel. Alespoň, že Miroslav Slepička se nemýlil, jenže sezonu mu utnulo zranění. Nakonec se tak dostalo na Jana Matouška, jenž se vrátil ze Slavie.

Jedenadvacetiletý záložník předvedl, že do jeho repertoáru nepatří „jen“ rychlost a drzé finty při zakončení. Odpovědnost přijal v posledním kole skupiny o záchranu a při výhře 3:2 nad Duklou proměnil hned dvě penalty. Mířil při tom do podobného místa k pravé tyči. Baráž tím sice neodvrátil, ale v ní zazářil v prvním utkání proti Brnu a celkově výrazně pomohl k udržení prvoligové příslušnosti.

Penalty Plzně • Foto iSport.cz

V mistrovském týmu se při neúspěšné obhajobě a zároveň slušné stíhačce Slavie nenašlo mnoho individualit, které by si udržely dlouhodobě spolehlivou výkonnost. Mezi výjimky patřil Patrik Hrošovský, který zaujal nejen v české soutěži, ale i na mezinárodní scéně. Na té domácí se zařadil mezi stoprocentní exekutory: všechny čtyři jeho střely skončily v síti. Nemuselo to ale tak být: při poslední slovenský středopolař čelil slováckému fantomovi Matouši Trmalovi, který měl vysokou procentuální úspěšnost. I tentokrát si sáhl na míč, ale vyrazit ho nedokázal.

Hrošovského přínos se odrazil i v bodových ziscích. Dvakrát, s Opavou a na Slovácku, zajistil vítězství. Venku v Opavě, která jeho penaltové dovednosti odnesla podruhé, položil základ k výhře 2:1, v Liberci pak vítězství (2:0) pojistil. Pokaždé si vybral jiné místo. Otázkou je, kolika penalt by se ujal Michael Krmenčík, kdyby se v průběhu sezony nezranil. Do té doby zahrával dvě s padesátiprocentní úspěšností.

Penalty Slovácka • Foto iSport.cz

Jeho jméno nerezonuje tolik jako v případě jiných. A když se tak stane, tak v kuriózních souvislostech. Jako když si kapitán Slovácka Vlastimil Daníček postěžoval loni v září po svých dvou ostrých faulech v zápase se Slavií: „Praha může kopat, a Morava ne?“ Jenže důraz není ani zdaleka jedinou zbraní sedmadvacetiletého záložníka. Mezi další patří právě naprostá spolehlivost při zahrávání pokutových kopů.

Daníček patří mezi top exekutory. Spolu s jabloneckým kolegou Michalem Trávníkem byl při rovných pěti střelách neomylný. Míč dokáže poslat přesně k levé i pravé tyči, aniž by mířil nahoru. Řadí se také mezi penaltové střelce, kteří se trefili hned dvakrát v jednom utkání. Stalo se to v únorovém zápase s Karvinou, kdy zařídil vítězství 2:0. „Vzal si to Daníček a dvakrát mě poslal na párek. Tak to prostě někdy je,“ konstatoval suše brankář Martin Berkovec.

O tom, že se vyplatí neplést se Daníčkovi do řemesla, se přesvědčil útočník Jan Kuchta. Ten se vzepřel zvyku, že faulovaný pokutový kop nekope, a ujal se ho v podzimním duelu s Libercem. Jenže neproměnil a po prohře 0:1 trpce litoval. „Věřil jsem si, nějaké tři góly jsem tady dal. Až v kabině jsem si uvědomil, že Vlasta Daníček dal z penalt dva góly. Měl jsem mu to přenechat a s prominutím se do toho nesrat. Ale jsem útočník, chci dávat branky,“ omlouval se.

Penalty Jablonce • Foto iSport.cz

Hovořilo se o něm v souvislosti se Slavií, kam ovšem přišel liberecký Petr Ševčík, po sezoně na něho zase políčila Sparta. A není divu. Michal Trávník zažil povedenou sezonu, byť na podzim byl výraznější než na jaře. Klasická „desítka“ vylepšila střeleckou bilanci, nasázela deset gólů – a plná polovina byla právě z poutových kopů. Jediný zahrával někdo jiný, Jakub Považanec ovšem neuspěl.

Trávník zahrával třetí nejvyšší počet penalt a patří mezi stoprocentní střelce. Nefixoval se při tom na jedno místo, naopak pokaždé si vybral jiné a přesně zamířil. Poslední proměnil napodruhé. Proti Ostravě míč sice nejdříve také skončil v síti, ale rozhodčí kvůli šarvátce hráčů na hranici šestnáctky nechal pokutový kop opakovat. Jablonecký záložník nespekuloval a poslal míč na stejné místo. Ostravský brankář Jan Laštůvka s tím počítal, ale na balon stejně nedosáhl.

Penalty Dukly • Foto iSport.cz

Kdyby o udržení ve FORTUNA:LIZE rozhodovaly penalty, Dukla by nebyla prvním sestupujícím. Navzdory tomu, že skončila poslední, a tak si nevybojovala ani poslední šanci v podobě baráže, při pokutových kopech se jí dařilo. A to hlavně díky Ivanu Schranzovi. Slovenský útočník či záložník ani při jedné ze svých příležitostí nezaváhal. Jednou trefou přispěl i další cizinec, Uroš Djuranovič z Černé Hory. Ten proměnil penaltu proti Karviné a položil základ k výhře 2:1, ovšem v témže zápase se ještě stačil nechat vyloučit.

Byl to jeden z nejkontroverznějších momentů celé sezony. Už v první minutě se svalil na zem Branislav Miloševič a sudí Pavel Julínek k překvapení až šoku všech přítomných vyjma srbského záložníka foukl do píšťalky. „Zavolejte panu Julínkovi, proč to pískal. Já to nechápu,“ prohlásil místopředseda komise Martin Wilczek. Když se deník Sport Julínkovi dovolal, dostalo se mu následující odpovědi: „Na základě zhlédnutí videozáznamu po utkání musím přiznat, že nařízení pokutového kopu pro domácí družstvo byla moje chyba.“ 

Z českých spoluhráčů se k penaltě postavil pouze Jakub Podaný, ale ve 3. kole skupiny o záchranu potvrdil depresi týmu, který v Karviné prohrál 0:3…

Penalty Liberce • Foto iSport.cz

Doleva, doprava, doprostřed. Takhle si to při nejvýraznější penaltové show sezony proti Slovácku naplánoval liberecký kanonýr Libor Kozák, jenž přitom v utkání se Spartou ve stejné situaci selhal a neodvrátil porážku 0:1. Náročnou úlohu však následně ani jednou nepřenechal dalším vybraným exekutorům Romanu Potočnému ani Ondřeji Karafiátovi a vzal ji plně na sebe.

Při prvním pokusu měl čahoun v dresu Slovanu velké štěstí, míč napálil do pravé tyče, od níž se pak balon odrazil do sítě. Brankář Matouš Trmal jen kroutil hlavou. Ani poté však jinak úspěšný „lapač“ penalt netrefil stranu a Kozák už suverénně poslal míč k opačné tyči a doprostřed. Takhle to měl rozmyšlené. „Chtěl jsem to nějak rozvrstvit. Nakonec mi to vyšlo přesně tak, jak jsem zamýšlel,“ pochvaloval si útočník, jenž dal na jaře celkem sedm branek. „Nikdy jsem nic podobného nezažil. Byl bych raději, kdybych dal alespoň jeden gól ze hry, ale nemůžu si vůbec stěžovat,“ dodal.

Aby také ano. Stejný kousek předvedl naposledy v prosinci 1988 Radek Drulák, tehdy v dresu Olomouce v utkání s Bohemians (5:2). A shodným způsobem. „99,9 procenta brankářů nezůstane stát, riskne stranu. Proto se ta třetí většinou kope doprostřed,“ řekl v rozhovoru pro deník Sport.

Penalty Karviné • Foto iSport.cz

Libor Budínský byl nejspolehlivějším hráčem Karviné, která udržela první ligu až v podivném barážovém dvojutkání s Jihlavou. Byl ostatně také jediným penaltovým exekutorem slezského týmu. Dlouho to vypadalo, že bude patřit mezi neomylné střelce, pyšnit se tím mohl až do 28. kola. Tři pokusy znamenaly tři góly.

Výtečnou bilanci si pokazil až v utkání se Zlínem, kdy potřetí mířil co nejblíže pravé tyči, ale tentokrát to přehnal. Míč skončil přímo na ní. Litovat svého selhání ovšem nemusel, Karviná i tak vyhrála 2:0. Odchovanec Bohemians, jehož hostování se v létě 2015 změnilo v přestup, má za sebou vůbec solidní sezonu, připsal si v ní pěkných devět branek, a znovu ožil zájem jiných prvoligových klubů.

Penalty Opavy • Foto iSport.cz

Slezský FC rozdělil pokutové kopy mezi dva hráče: Nemanju Kuzmanoviče a Pavla Zavadila. Prvně jmenovaný stihl dva ještě před zimním odchodem do ostravského Baníku a proměnil jen jeden. Pokaždé při tom střílel do stejného místa. To jedenačtyřicetiletý mazák si připsal dvě trefy, jednou kopíroval Kuzmanoviče, podruhé zamířil na opačnou stranu, které pravidelně střídá. Karvinský brankář Martin Berkovec o tom dobře věděl, ale vybral si tu špatnou.

Zavadil se jen tak něčeho nelekne, a tak s ním nezamávalo ani to, že se situace odehrála v nastavení za stavu 0:0. „Proměnit penaltu v nastaveném čase není jednoduché, ale zodpovědnost na sebe vzal náš nejzkušenější hráč. Ukázal, že je osobnost,“ pochválil ho opavský trenér Ivan Kopecký. Zavadilova penalta, respektive to, co jí předcházelo, ovšem vyvolalo velké vášně. Než došlo na baráž, Karviná přitahovala podivné verdikty. Pokutovému kopu čelila poté, co ochotně v nastavení padl na zem po kontaktu s Milanem Rundičem Dominik Simerský. Opava tak v důležitém utkání vyhrála 1:0.

Penalty Bohemians • Foto iSport.cz

Jejich barvy oblékal „vynálezce“ legendárního vršovického dloubáku Antonín Panenka. Jenže jeho dědictví se „klokani“ zpronevěřili. Vždyť měli jen padesátiprocentní úspěšnost. Čtyři penalty si mezi sebe rozdělil stejný počet střelců, ale jen dva své pokusy využili: Dominik Mašek, který už na jaře po přesunu do Mladé Boleslavi nebyl k mání, a bahrajnský „lazar“ Júsuf. Zato Martin Hašek, jenž pro změnu putoval na Letnou, i velezkušený kapitán Josef Jindřišek selhali.

Posledně jmenovanému se to „povedlo“ v nervydrásajícím utkání v Plzni. Domácí šli pohodlně do vedení, ale pak mohl Jindřišek snížit. Jenže penaltu kopl nejhůř, jak mohl – vedle pravé tyče Hruškovy brány. Když si bral míč, jeho kouč Martin Hašek už tušil, že bude zle. „Viděl jsem to tak 50 na 50. Neradoval jsem se z toho, že kopeme penaltu, což bylo jen dobře, nebyl jsem pak zbytečně zklamán,“ tvrdil. „To, že Pepa Jindřišek penalty neproměňuje, mě nepřekvapuje, už jich neproměnil více i na tréninku. Není to žádný zabiják, že by dal pět z pěti,“ pokračoval. S dovětkem, že lepšího exekutora stejně neměl.

Následovaly ale neuvěřitelné věci: Bohemians Plzeň cupovali a právě Jindřišek vyrovnal. Domácí pak přežili další šance a nakonec vstřelili rozhodující gól. Svou cenu nicméně osmatřicetiletý lídr prokázal v boji o udržení v lize. Právě on rozhodl po heroickém náběhu o remíze 1:1 s Opavou, která „klokany“ uchránila baráže.

Penalty Zlína • Foto iSport.cz

Fastav patří mezi čtyři kluby, které na penalty vyslaly jediného muže. Vedle něj to byla Karviná (Lukáš Budínský), Teplice (Jakub Hora) a Baník (Fleišman), poledně jmenovaný tým však měl k dispozici jedinou… Ve Zlíně se pokaždé míče ujal útočník Tomáš Poznar, který se vrátil do týmu po angažmá v Plzni a hostování v Baníku. Z celkových osmi gólů v sezoně vstřelil z „desítky“ hned tři a náleží ke stoprocentním exekutorům. Míče posílal do sítě spolehlivě, vybral si tři různá místa a tlačil balon co nejvíce k tyči. 

Nejvíce vzruchu vyvolala „desítka“, kterou proměnil v šesté minutě nastavení v zápase 24. kola s Duklou, a tak rozhodl o výhře 2:1. Bylo to v době, kdy mu ještě nenaskočil dvouzápasový trest za faul loktem, takže mohl hrát. Po souboji s Janem Holendou rozhodčí kupodivu odpískal faul a Poznar si sám vzápětí vzal balon. „Jsem tady jeden z těch zkušenějších, trénoval jsem penalty v týdnu,“ nevyhýbal se odpovědnosti.

Jednu ze tří „desítek“ vytáhlý kanonýr proměnil v nadstavbě při vítězství 3:1 nad Mladou Boleslaví a nakopla ho k výbornému výkonu, který korunoval druhou brankou. „Penalta mi pomohla,“ hlásil po svém jediném dvougólovém utkání v ročníku. Poznar je vůbec expert na pokutové kopy – ovšem kuriózně i coby brankář, na záskok. Právě ve zlínském dresu v roce 2014 musel do brány v pohárovém zápase v Kroměříži, v penaltovém rozstřelu zneškodnil hned tři střely protivníka, a výrazně tak pomohl k postupu.

Penalty Olomouce • Foto iSport.cz

Haná v této sezoně nebyla úrodná ani na penalty ani na schopné střelce, kteří by si s nimi uměli poradit. Sigma je zahrávala pouze třikrát a jednou jedinkrát proměnila. Dvakrát se „desítky“ ujal útočník Martin Nešpor, který měl být po příchodu z Polska útočným trumfem domácích. Navzdory osmi gólům se od něho čekalo víc. A blýsknout se mohl právě i při pokutových kopech – jenže jeden pokus, proti Slovácku, „zazdil“.

Na druhé straně lze konstatovat, že spravedlnosti bylo učiněno zadost. K faulu na Václava Pilaře, po němž byla penalta odpískána, došlo ještě před šestnáctkou. V bráně soupeře se opět ukázal nadějný gólman Matouš Trmal, který v předchozím utkání odolal hned dvěma sparťanským pokusům. V Olomouci navíc chytil i dorážku Pavla Dvořáka, byť prohře 0:1 nezabránil. 

Penalty Teplic • Foto iSport.cz

„Skláři“ se zařadili mezi týmy, pro něž byla penalta svátek: dostali se k ní totiž pouze dvakrát. Pokaždé to nechali na svém nejlepším hráči, záložníkovi Jakubu Horovi. Ten zažil velmi povedenou sezonu, v níž střelecky doslova explodoval. Soupeře pokořil hned jedenácti góly, což je jeho nejlepší výsledek za dobu působení v první lize. Dosud se nejvíc trefil pětkrát.

Do jeho výtečné bilance se pokutové kopy promítly dvakrát. Na začátku března jedním z nich pomohl utnout teplické čekání na první jarní výhru. Stalo se to v zápase s Opavou, který se změnil ve slušnou přestřelku (3:2). Hora prokázal slušné sebevědomí, s trenérem gólmanů probíral, jak se při penaltách chová opavský brankář Vojtěch Šrom. „Skočí na stranu, kam chceš kopat,“ dostal Hora od kouče varování. „Řekl jsem mu, že když to utáhnu k tyči, tak může skákat, jak chce,“ prozradil s úsměvem záložník. Jak řekl, tak udělal…

Penalta Baníku • Foto iSport.cz

Na ostravském klubu rozhodčí vyloženě „šetřili“. Vždyť za celou sezonu kopal jedinou penaltu, takže byl v tomhle směru hotový chudý příbuzný. Podobně na tom byly už jen Teplice se dvěma pokutovými kopy a Olomouc se Zlínem se třemi. Lze se jen dohadovat, zda by byla bilance lepší, kdyby zdravotní trable nepronásledovaly baníkovskou ikonu Milan Baroše, jehož důraz v šestnáctce je dobře znám.

Ironií osudu je, že jedinou výhodu, kterou v Ostravě dostali, promarnili. Oním nešťastníkem byl bojovník z kraje obrany Jiří Fleišman. V domácím utkání s Plzní ho zradil krátký rozběh a špatně umístěnou střelu pohotový brankář Aleš Hruška vyrazil. V předchozím pohárovém souboji se stejným soupeřem přitom Fleišman „desítku“ proměnil – a proto měl hned jasno, že bude mířit stejně. Chyba… „Špatně jsem to kopl, ale ani jsem neviděl, jestli tam šel brankář napřed. Vůbec jsem se na něj nekoukal,“ vyprávěl bek po prohře 0:1.