Na jeho rozehrávce v Liberci staví. Stoper Ondřej Karafiát (25) patří k služebně nejstarším hráčům Slovanu, na lavičce zažil už čtyři trenéry. I když se tým kolem něj měnil, zůstával základním kamenem defenzivy a už poněkolikáté za poslední čtyři roky bojuje pod Ještědem o poháry. Slovan nahání manko ze začátku sezony, Jablonec stáhl před úterním derby (18 hodin, ONLINE sledujte ZDE >>>) na rozdíl pouhého bodu.
Co stojí za posunem Slovanu tabulkou nahoru? Dobrá kombinace, rychlost i smrtící brejky. Ale taky další věc, která není na první pohled vidět. Náročná tréninková zátěž. Trenér Pavel Hoftych je přísný, nasadil tempo a nevybočuje z něj. „Jak se trénuje v přípravě, tak se trénuje i během ligy. Jedeme pořád na plné pecky. Půlrok nám trvalo si zvyknout, byli jsme všude o krok pozadu, ale pak se to rozjelo. Není to však jen o hlavním trenérovi…“ vysvětloval Karafiát.
Pojďme postupně. V úterý hrajete derby s Jabloncem o třetí místo, vnímáte ho mimořádně, i když nejste z regionu?
„Upřímně, čím delší dobu v klubu jsem, tím víc poznávám, že pro lidi ve vedení i ve městě derby hodně znamená. Uvědomuji si, že to tak je. Každé derby má specifický nádech, hrajeme ho hlavně pro fanoušky. Snažíme se zápas vyhrát pro ně a vítězství jim věnovat.“
I proto, že je pro ně výhra v derby cennější než nad jiným silným soupeřem z elitní šestky.
„Přesně tak. Znamená pro ně hodně, což sami poznáváme. Když zvítězíme, opěvují nás a po prohře zase křičí, že chtějí Liberec. Zápas je to určitě jinačí než všechny ostatní.“
Během vašeho angažmá ve Slovanu jste v Jablonci ale ještě ani jednou nevyhráli. Čím to?
„Každý tým je doma silnější než venku, u Jablonce to někdy bývá dvakrát takové. Vyhrát je u nich nesmírně těžké, dlouhodobě se jim daří stejně jako nám a snaží se udržet v šestce. Mají našlapané kraje, propůjčili si hráče ze Slavie a právě jejich absence se projevila zápasem v Edenu (0:5).“
Už jde skoro o tradici, opět se s Jabloncem přetahujete o pohárová místa. V českém měřítku na sousedící regionální kluby pořádná zvláštnost, že?
„Myslím, že je to lidmi, kteří sedí ve vedení. Jsou si schopni stáhnout mladé hráče ze Slavie, Sparty i odjinud. Buď na hostování, nebo rovnou na přestup. V tom spočívá síla obou týmů. Když vezmu mojí zkušenost, do Liberce jsem přicházel v 19 letech. Cesta z Prahy trvá hodinu, pro kluky jde o přijatelnou dobu. Navíc je život na severu Čech krásný, což se stává dalším faktorem.“
Zažil jste v Liberci už čtyři trenérské etapy. Kouče Trpišovského, Holoubka, Hornyáka a teď Hoftycha. Proměnilo se za tu dobu hodně věcí?
„Každý trenér má něco. Když jsem do klubu přicházel, skončili jsme pod koučem Trpišovským třetí a vybojovali poháry. Další ligová sezona se nám nepovedla. Následně jsme zase měli fantasticky našlápnuto, ale v zimě se všichni stěhovali na Slavii. Byla to škoda, zpětně myslím, že bychom druhé třetí místo udělali, kdyby se tým nerozpadl. Takový je však princip fungování klubu… Trenéři se střídají a střídají se i nároky. Teď máme Pavla Hoftycha, který je hodně náročný. V nabitém programu se to ukazuje jako velké plus. Uvidíme, jestli dojezd ligy po fyzické stránce zvládneme. Věřím, že ano.“
Hádám, že náročný je hlavně v kondičních trénincích.
„Bylo to znát hned, když přišel do přípravy. Tréninky byly náročnější a intenzivnější, on ale v trendu pokračuje i během sezony. Jak se trénuje v přípravě, trénuje se i v lize. Jedeme pořád na plné pecky. První půlrok nám trvalo, než jsme si zvykli a vše si sedlo. Byli jsme všude o krok později, na hřišti jsme působili pomalejším dojmem. Stalo se a odvádíme podle mě dobrou práci. Nejde však jen o hlavního trenéra, jsou u nás i výborní kondičáci. Byli na stáži v Anglii a připravují fantastické silové tréninky i skvělé posilovny. Teď z toho těžíme.“
Když zmiňujete Anglii, na stáži jste tam byl i vy – v Manchesteru United. Vzpomenete si ještě někdy na rok 2005, kdy vám tleskal plný Old Trafford za výhru v celosvětové dovednostní soutěži?
„Krásná vzpomínka... Ale myslím na ni vlastně jen, když se někdo zeptá. Byl to úžasný moment, i když mi ho po návratu spoustu lidí dávalo sežrat. Na druhou stranu si říkám, kdo něco podobného zažil a komu Ole Gunnar Solskjaer předal cenu před 65 tisíci lidmi na Old Traffordu. Byl jsem z toho úplně vykulený, bylo mi tou dobou 11, 12 let... Poznal jsem, jak to chodí jinde v trénincích a jak trenéři komunikují s hráči. Teda se mnou si mohli komunikovat, jak chtěli, protože jsem nerozumněl v té době ani slovo (směje se). Každopádně šlo o velkou školu stejně jako fakt, že jsem se vrátil a strašně lidí mi to omílalo o hlavu. Ukázala se česká závist. Ani jsem se tím nikde nechlubil, ale stejně mi to bylo předhazováno. Jinak jsou vzpomínky krásné, zkušenost velká a zážitek do konce života.“
Mluvíte o závisti ve fotbalovém prostředí, nebo i mimo?
„Jo, spíš ve fotbale. I ze strany hráčů, když jsem byl na Spartě v mládeži... Šlo o hodně kluků, což jsem teda vůbec nečekal. Poznal jsem, jaká česká nátura doopravdy je."
Na druhou stranu zpětně to byla možná i dobrá škola, ne? Neměl jste alespoň pocit uspokojení.
„Určitě. Spousta kluků, když jezdí na stáže v mladém věku, přestane pracovat. Tolik se jim nechce. Mně vlastně řeči ostatních začaly motivovat ještě víc stejně jako neúspěchy. Snažím se za tím jít i teď, doufám, že se třeba v budoucnu podívám někam do zahraničí. Takže ano, jdu si za tím, byla to velká zkušenost... Ze stránky herní i lidské.“
Jak vůbec soutěžní den tenkrát probíhal?
„Byl jsem v Anglii dvakrát. Mamka mě chtěla přihlásit na fotbalový kemp a našla kemp Manchesteru United. Jel jsem na týden, byl jsem tam sám a právě během stáže se konala dovednostní soutěž v rámci Evropy. Podařilo se mi ji vyhrát, následně mě ještě pozvali na speciální finále, které se konalo pouze den a šlo o stejné dovednosti akorát v celosvětovém měřítku. Úplně poslední dovednost se konala na Old Trafford před zápasem a o půli se vyhlašoval vítěz. Vyhrál jsem a bylo to neskutečné, krásné. I za ten jediný týden ve fotbalovém kempu jsem poznal, jak co chodí jinde a jak se chovají trenéři. Obrovská zkušenost.“
Probíhal pak v pozdějším věku nějaký kontakt s Manchesterem United? Člověk by čekal, že si vítěze dovednostní soutěže budou chtít vyskautovat.
„Nic jsem nezaregistroval, jestli byl nějaký kontakt přes manažera nedokážu říct... Ale asi ne. Jestli se třeba přijeli podívat a nelíbilo se jim to... Nevím.“
Zpátky do současnosti. Pár zápasů jste za Slovan odehrál i na defenzivním záložníkovi, vzešlo to z vaší, nebo trenérovy hlavy?
„Od trenéra. Dřív jsem defenzivního záložníka hrával, takže nešlo o nic úplně nového. Byly zápasy, kdy se mi dařilo víc, a byly zápasy, kdy míň. Možná bych potřeboval víc času, kdybych v záloze chtěl nastupovat. Rozehrát se. Je to každopádně o trochu výš, zkrátka jiná pozice... Byla to myšlenka trenéra, protože ví, že mi rozehrávka nedělá problém a mám nadstandardní kopací techniku. Pár zápasů jsem odehrál, načež mě stáhl zpátky na stopera. Není to pro mě žádný problém. Momentálně se asi cítím líp na stoperovi, nicméně kdybychom šli třeba do přípravy a začal bych s klidem v záloze, mohla by to být pozice pro mě."
Na druhou stranu vzadu jste s Tarasem Kačarabou a Matějem Chalušem utvořili hodně kompaktní obranu.
„S Chalym (Matějem Chalušem) se nám dařilo vážně hodně, ale bohužel se zranil a musí na operaci. Je to škoda. Taras ho však každopádně zastoupil víc než skvěle. Upřímně je mi asi jedno, s kým hraju. Jsem hlavně rád, že vůbec hraju (směje se). Myslím, že jsme natolik fotbalově inteligentní, že se dokážeme sžít se všemi spoluhráči. Jako trojka jsme si sedli a není problém."
Právě Taras Kačaraba je známý tím, že občas udělá skluz, který by devadesáti procentům hráčů nevyšel. Netrnete trochu, když vidíte situaci, v níž by se mohl vykartovat?
„Samozřejmě byly i zápasy, kdy do toho přesně takto šel a nevyšlo mu to. Vzpomínám, že na Slavii udělal penaltu... Ale on je Taras hrozně rychlý. Zvládnul by to i bez skluzu, kdyby byl víc ve hře a reagoval rychleji. Je však vážně neskutečně rychlý a zatím mu to vychází. Doufejme, že neudělá nějakou hloupost.“
Hrajete na stoperu po boku spoluhráčů, kteří přišli oproti vám relativně nedávno. Jak jste vnímal, když se tým několikrát obměňoval?
„Myslím, že kluci můžou děkovat týmu. Když se vede týmu, vyčnívají totiž i jednotlivci. Samozřejmě se spoluhráči rozcházeli jinam, přitom mě se to ještě netýkalo, ale vždycky se dokázali nahradit. Vidím jako úspěch, kde se teď v tabulce nacházíme. Samozřejmě, když někdo dostane nabídku, pan majitel (Ludvík Karl) se jejímu přijetí nebrání. A zatím mu to vychází, protože se klub pořád pohybuje ve vrchních příčkách tabulky. “
Což je i zásluha skautingu a realizačních týmů, které dokáží řady vhodně posilovat.
„Přesně, myslím, že je to i o spolupráci mezi kluby. Celky z Prahy se nezdráhají posílat kluky klidně i na přestup do Liberce a případně Jablonce, což určitě také hraje roli."
Ale do derby nehledě na celkové úspěchy oba celky přece jen vstoupí v rozdílném psychickém rozpoložení, že?
„Cítíme se psychicky dobře, všechno každopádně mohlo být úplně jinak. Zápas v Teplicích (0:2) se nám nepodařil a kdybychom nevyhráli v Budějovicích (1:0), je to teď třeba rozdílné. Ale v Jablonci nikdy není nic jednoduchého. Kluci, kteří nemohli hrát o víkendu (Jakub Pešek, Matěj Hybš), odpočívali. Budou připravení a myslím, že půjde o strašně vyrovnaný souboj. Rozhodovat budou maličkosti. Kdo k zápasu přistoupí víc jako tým a jako celek zodpovědněji, bude úspěšnější.“
Sice se bude hrát bez diváků, zato s velmi emotivními lavičkami.
„Aspoň bude na stadionu někdo, kdo udělá atmosféru za fanoušky, i když jich tedy pár přijít bude moct... Každý trenér se chová na střídačce jinak. Osobně se je snažím nevnímat, ať už na mě trenér řve, že jsem udělal něco špatně, nebo dobře. Soustředím se sám na sebe. Trenér Petr Rada je samozřejmě také pověstný emocemi. Občas se s kluky zasmějeme, když se podíváme za lajnu a někteří trenéři tam vyvádí. Já se však v zápase vážně snažím soustředit na sebe a toho okolo si nevšímám.“ FC Slovan Liberec 
Vše o klubu ZDE
Góly
Domácí:
Hosté: 80. Malinský
Sestavy
Domácí: V. Hrubý – Li. Holík, Jugas (78. Jeřábek), Plechatý, Krob – Hübschman (C), Považanec (84. Chramosta) – Pleštil (61. T. Pilík), Matoušek (78. Hämäläinen), Sýkora – Doležal (78. Dočekal).
Hosté: Nguyen – Koscelník, Kačaraba, Karafiát (C), Mikula – Hromada (80. Alibekov), Mara, Malinský, A. Baluta – Pešek (59. Ma. Zeman), Kuchta (69. Rondić).
Náhradníci
Domácí: Hanuš, Jeřábek, Hämäläinen, Černák, Pilík, Dočekal, Chramosta
Hosté: Knobloch, Alibekov, Beran, Michal, Mashike Sukisa, Rondić, Zeman
Karty
Domácí: Hübschman, T. Pilík
Hosté: Karafiát, Ma. Zeman, A. Baluta, Rondić
Rozhodčí
Rejžek – Kotalík, Pečenka
Stadion
Stadion Střelnice, Jablonec nad Nisou
| Z | V | R | P | Skóre | B | ||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1. Slavia |  |
30 | 22 | 6 | 2 | 58:10 | 72 |
| 2. Plzeň |  |
30 | 20 | 6 | 4 | 60:22 | 66 |
| 3. Sparta |  |
30 | 14 | 8 | 8 | 55:35 | 50 |
| 4. Jablonec |  |
30 | 14 | 7 | 9 | 46:41 | 49 |
| 5. Liberec | |
30 | 14 | 5 | 11 | 50:38 | 47 |
| 6. Ostrava |  |
30 | 12 | 9 | 9 | 42:34 | 45 |
| 7. Č. Budějovice |  |
30 | 13 | 4 | 13 | 46:45 | 43 |
| 8. Bohemians 1905 |  |
30 | 12 | 6 | 12 | 38:41 | 42 |
| 9. Slovácko |  |
30 | 11 | 9 | 10 | 35:35 | 42 |
| 10. Ml. Boleslav |  |
30 | 11 | 7 | 12 | 48:52 | 40 |
| 11. Olomouc |  |
30 | 8 | 12 | 10 | 36:37 | 36 |
| 12. Teplice |  |
30 | 7 | 10 | 13 | 29:49 | 31 |
| 13. Zlín |  |
30 | 7 | 6 | 17 | 25:47 | 27 |
| 14. Karviná |  |
30 | 5 | 11 | 14 | 23:39 | 26 |
| 15. Opava |  |
30 | 5 | 8 | 17 | 16:47 | 23 |
| 16. Příbram |  |
30 | 5 | 6 | 19 | 19:54 | 21 |
- Skupina o titul
- Skupina o Evropu
- Skupina o záchranu
