Ví, jaké to je, když ve Spartě končí pohárová sezona na samém začátku. V srpnu 2011 si Tomáš Zápotočný se svými spoluhráči prožil jeden z nejpamátnějších úletů v historii klubu, vyřazení v předkole Evropské ligy od rumunské Vasluie. „Byla to ostuda jako teď, Sparta bez pohárů, to jinak nazvat nejde. Nejradši bys chodil kanálama,“ vzpomíná bývalý stoper na nemilé chvíle a popisuje, co mohou zažívat současní protagonisté.
Když zavzpomínáte, a asi to nebude příjemné, co řeší hráči jako první?
„Určitě svoje sebevědomí, to je nabourané hned a dost silně. Začínáte sezonu, věříte si, těšíte se… Samozřejmě, že víte, že vás nečeká nic jednoduchého, nějaký tlak cítíte, ale prostě věříte, že jste se dobře připravili a že máte sílu. A pak tohle… Přijde okamžitě kritika fanoušků, médií, je to strašně nepříjemné. Tady bych řekl, že to muselo být možná ještě horší, protože kluci soupeře měli fakt na lopatě, měli ho porazit, Vaslui tehdy byla o něco silnější než teď Viking, ale ostuda je to obojí a obrovská. Sparta bez pohárů, to jinak než ostudou nazvat nejde.“
Co teď? Zalézt, nevystrkovat hlavu před naštvanými fanoušky?
„No nejradši bys chodil kanálama, to je jasný… Nepříjemný. Lidi na ulici tě poznávají, ví, kdo jsi, všechno slyšíš, jak si tě dobírají, posměšky, kecičky. Možná je to lepší pro zahraniční hráče, kteří nerozumí všemu, nedoléhá to na ně tolik. Co si budeme povídat, český fanoušek je přísný, je mi kluků líto. Teď je to blbý pro koeficient, sezonu, úplně ze všech stran, a do toho přijede v neděli na Letnou Liberec, to bude křest.“
To se vracíme trochu k tématu sebevědomí, tedy že hosté teď možná cítí šanci.
„To víš, že je přijedou sestřelit. Sebevědomí se ti totiž nevrátí hned, netrvá to jeden zápas, ale minimálně tak tři, čtyři, a to ještě jen když hraješ dobře a začneš cítit, že si fanoušky udobřuješ, že se vrací na stadion správná atmosféra. Vše, o co teď půjde, bude sebedůvěra, hlava, to záleží hodně na trenérovi Priskem, aby byl takový frajer, že s tím klukům pomůže a přesvědčí je, že na to mají.“
No jo, jenže on teď plánuje mimo jiné sedět se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým a řešit řez v kádru, což je další přirozený dopad, nepříjemná chvíle.
„A piš si, že se to taky v kabině začne dřív, nebo později řešit. Někoho ten strach nebo úzkost, že nezůstane v kádru, přepadne, nechceš ten tým opouštět, když jsi věřil, že budete dobrý a že vám to půjde. Normálně máš v týmu partičky, skupinky, co spolu chodí na kafíčka, a tam tyhle věci pochopitelně padají. Nás tenkrát naštěstí takový řez nepotkal, zůstal jsem já, Řepa (Tomáš Řepka) i Brába (Erich Brabec) a rotovali jsme celkem všichni, než Řepa v zimě ukončil smlouvu a šel do Budějovic. Tady to možná bude horší, nepříjemný.“
