Baník slaví sto let, podívejme se na posledních třicet. Na porevoluční období, které s hornickým klubem zamávalo. Skončila totiž podpora šachty a nastaly složité časy. To sice Ostravští zvládli díky Aloisi Hadamczikovi, ale špatné hospodaření jeho následovníků dostalo tradiční značku do druhé ligy a málem i ke krachu. Až posledních šest roků je FCB pod majitelem Václavem Brabcem v dobré ekonomické kondici. Stabilizace se povedla, teď se očekává výraznější sportovní úspěch.
Blahobyt, pak problém
OKD (1989-1995)
Občanské sdružení FC Baník Ostrava,
OKD, MCHZ,Pivovar Radegast (1995-2000)
Zatímco v mistrovském roce 1980 dosahuje OKD rekordní těžby v historii a z každé hornické výplaty jde jedna koruna na Baník, v listopadu 1989 se dějiny klubu otáčejí úplně jinam. Doly se zavírají, sedmdesát tisíc horníků přichází o práci, s čímž samozřejmě zaniká i finanční podpora fotbalistů. V září 1995 se sice podepisuje zakladatelská smlouva akciové společnosti Baník Ostrava, jejímiž právními subjekty jsou občanské sdružení FC Baník Ostrava, OKD, MCHZ a Pivovar Radegast, ale velké ekonomické problémy se odrážejí na výkonnosti, výsledcích i celkové náladě.
Rekordní Baroš, prodané Jeremenko
Alois Hadamczik, Petr Lamich (2000-2003)
Noví majitelé mají hned co dělat, aby se Baník v sezoně 2000/01 zachránil v nejvyšší soutěži. Pak však přicházejí dobré časy. „Za pana Hadamczika fungovalo všechno profi. Přišli noví lidé s velkými ambicemi,“ vybavil si Marek Jankulovski, jenž byl prodán do Neapole. Ekonomická situace se stabilizuje, a když Milan Baroš přestupuje do Liverpoolu za zhruba 200 milionů korun, je ještě lépe. „Říkal mi, že mě prodá za deset milionů marek. Nejdřív jsem si myslel, že se zbláznil, ale jemu se to povedlo. Měl na to čuch,“ chválil svého tehdejšího šéfa Baroš. Hadamczik nařizuje kouči Jozefu Jarabinskému, aby hráli mladí odchovanci. A funguje to. „Tlačil nás,“ popsal Václav Svěrkoš, další produkt vyhlášené akademie, jenž se na Bazalech rovněž nakopl k zahraniční kariéře a do reprezentace.
V lednu 2003 však Hadamczik podíl prodává tenistům. „Byl jsem jeden z kandidátů na hokejový nároďák, vypadalo to, že mi tu funkci dají. Ale nesměl jsem mít k tomu fotbal. Já jsem se zbláznil a Baník prodal. Dodnes toho lituju, strašně mě to štve a do smrti mě to bude mrzet. Protože jestli se mi někde v životě povedlo úplně všechno, bylo to v Baníku. S kolegou Lamichem jsem ho oddlužil, prodal za šedesát milionů a na kontě nechal sedmdesát,“ vysvětloval prezident hokejového svazu. Kaňkou je prodání Jeremenka, tréninkového centra mládeže, kde vyrostly všechny zmíněné legendy klubu. Slezané na to v následujících letech doplácejí, kvalitní doplňování kádru z vlastní líhně chybí. „Někdo mi to vyčítá, ale vybudovali jsme celou Šoupalku a na Jeremenku se ještě patnáct let hrálo,“ bránil se Hadamczik.
Jak tenisti k titulu přišli
Daniel Vacek (2003-2009)
V lednu 2003 kupuje sportovní byznysmen Tomáš Petera 75 procent akcií pro bývalého tenistu Daniela Vacka, jenž se stává majoritním vlastníkem. Petera oficiálně v Baníku nemůže být zaangažován, protože figuruje ve Slovanu Liberec. Vztah s fanoušky se však nezačíná tvořit idylicky. Hřiště na Bazalech před jedním z utkání zasypávají tenisáky na protest proti chování managementu k Martinu Lukešovi. Opora týmu raději v létě přestupuje do Slavie a přichází tak o překvapivý mistrovský titul, který Ostrava mohutně slaví v květnu 2004. Pravidelně vyprodaný stadion, spousta gólů, ofenzivní fotbal, fantastická atmosféra, totální euforie v celém regionu...
Trenér František Komňacký má k dispozici výborně namixované mužstvo: zkušenost Radoslava Látala, Radka Slončíka, Reného Bolfa či Martina Čížka doplňuje kanonýr Marek Heinz a naděje jako Jan Laštůvka, Zdeněk Pospěch, Miroslav Matušovič, Mario Lička nebo David Bystroň. V nadcházejícím ročníku Baník vyhrává ještě Pohár ČMFS, čímž se toto období po éře Evžena Hadamczika řadí rovněž k nejúspěšnějším. V Evropě se však FCB nedaří, vypadává hned s Leverkusenem, Middlesbrough i Heerenveenem. Kasu plní prodeje Václava Svěrkoše, Jana Laštůvky, Marka Heinze, Reného Bolfa, Miroslava Matušoviče, Michala Papadopulose, Zdeňka Pospěcha...
Od bronzu (téměř) na dno
Tomáš Petera (2009-2012)
Konec divadla. V létě 2009 oznamuje Tomáš Petera, že od Daniela Vacka získává akcie a stává se většinovým vlastníkem. A hned ho pod velením zkušeného kouče Miroslava Koubka čeká parádní sezona. Baník bojuje o titul, nakonec je třetí. Obrovské zklamání přichází v předposledním kole, kdy mladoboleslavský Ivo Táborský v nastavení vyrovnává na 2:2. Od té chvíle nemají Ostravští prvenství ve svých rukou, jinak by jeli na poslední kolo do Příbrami v úplně jiném rozpoložení. Prvním Afričanem ve slezském klubu je Fernando Neves z Kapverd, Asiatem zase Korejec Lee Hyung Sang. Do Francie odchází dvojice Mario Lička, Tomáš Mičola, do Itálie Matěj Vydra, čímž síla kádru a nadstandardní výsledky utrpí na několik dalších let.
Blízko zániku
Libor Adámek, Petr Šafarčík
(2012-2016, druhý jmenovaný později sám)
„Tenisová“ epocha končí v únoru 2012. Majiteli se stávají společnosti SKM Reality Invest (Libor Adámek) a PAM market (Petr Šafarčík). Postupně je 95 procent akcií v rukou Šafarčíka, jenž je novým předsedou představenstva. Startuje projekt „Zachraňme Baníček“, ale na prvoligové scéně se to každou sezonu zvládá jen velmi obtížně a hodně těsně. Tradiční značka je zdevastovaná, kádr zdecimovaný. Nekvalitní až ostudný. „Nefungovalo nic, vrátil jsem se do amatérského celku,“ vzpomínal Marek Jankulovski, tehdejší posila z AC Milán.
Milan Baroš dokonce v kritickém období věnuje klubu milion korun ze svého. S tím, že polovina půjde hráčům na dlužné výplaty. „To, co tady dokázal spáchat minulý majitel, je skoro zločin. Po letech vykrádání a drancování spadl Baník až na samé dno. Visel otazník, jestli klub vůbec bude existovat,“ řekl. Modrobílý kolos s věrnými fanoušky je na pokraji krachu. Zánik odvracejí ostravští zastupitelé 20. května 2013, kdy po zvláštním průběhu jednání nakonec schvalují odkup nemovitostí a pozemků na Bazalech. O dva roky později legendární stadion po 56 letech z důvodu nevyhovujícího stavu mizí z fotbalové mapy.
Miláček fanoušků
Václav Brabec (2016-současnost)
Ačkoli je po katastrofálním čtyřbodovém podzimu Baník v lednu 2016 po padesáti letech už víceméně druholigový, nachází se zájemce, který to s klubem myslí dobře. Václav Brabec a jeho společnost Pro Fotbal Property SE je až do současnosti stoprocentním vlastníkem. Sestupu nezabraňuje, ale zkušení trenéři Vlastimil Petržela a následně Bohumil Páník jej za pomoci postupných investic do kádru opět stabilizují na prvoligové scéně. Brabec se stává miláčkem fanoušků, který sice – jak sám říká – fotbalu moc nerozumí, ale do klubu dává srdce a hlavně peníze. Ekonomicky patří mezi top celky v republice.
Vrací se „král“ Milan Baroš, zázemí má management a hráči na zrekonstruovaných Bazalech. Na podmínky si po dlouhých letech zkrátka nemůže nikdo stěžovat, zvlášť když se mohutně investuje také do infrastruktury pro mládež. Nejen Bazaly, ale i areál Vista patří mezi nejmodernější v republice. V září 2021 startují mohutné oslavy sta let, které zpestřuje Expo či utkání se Celtikem. Fanoušci si však přejí dvě věci: postup do evropských pohárů a vlastní stadion, aby se nemuselo hrát ve „vyhnanství“ ve Vítkovicích. Ideálně ve slezské části města. „Udělám pro to vše,“ slíbil Brabec, jehož luxusní bílý mercedes zdobí baníkovská SPZ.
Pro výroční sezonu angažuje boss svého dobrého přítele a vysněného kouče Pavla Vrbu. Očekávání a ambice jsou veliké. „Jsem rád, že město momentálně hodně podporuje Baník a že je tady majitel, který chce něco dokázat. Ale pozor – když fotbalu nerozumíte, může to být hodně nebezpečné. Je to totiž bezedná studna na peníze...“ varoval bývalý majitel Alois Hadamczik.