HKČ: trojitý postrach. Spartě pomohl Friis, lepší chemie i jiné rozestavení

Do výkopu sobotního zápasu na Baníku chybělo několik desítek minut. Útočné trio Lukáš Haraslín, Jan Kuchta a Tomáš Čvančara se chystalo u masérů a neskrývalo dobrou náladu. „Dnes dáme gól všichni,“ hlásili směrem k členům realizačního týmu.

A svému slovu dostáli. Tedy téměř. Čvančara s Kuchtou se trefili, první jmenovaný dokonce dvakrát. Jen Haraslín vyšel naprázdno, když dvě vyložené šance zahodil. Ale vykoupil se asistencí na první Čvančarův zářez na 2:0. Ve Vítkovicích se tak podával další důkaz o tom, v jaké formě a pohodě se tenhle triumvirát nachází.

„Dostávají se do šancí a pak je i dokážou proměnit,“ konstatuje někdejší vynikající útočník a expert deníku Sport Vladimír Šmicer.

Letenští ve druhé polovině sezony odehráli zatím sedm mačů a pouze proti Mladé Boleslavi se stalo, že by se na své útočníky nemohli po střelecké stránce spolehnout. Jinak jsou to manévry. Čvančara se trefil už sedmkrát, Kuchta pětkrát a Haraslín třikrát. To v součtu dělá 62,5 procenta kompletní jarní produkce Sparty.

„Naše ofenzivní složka hry je teď mnohem údernější. Propojení mezi hráči je lepší, cítí se na svých postech komfortněji. Naši tři útočníci navíc dávají spoustu gólů,“ oceňuje Priske.

Ještě v závěru podzimu při tom takové dělostřelbě nic nenasvědčovala. I když Pražané závěr první části ročníku dohrávali už v tomto setupu, ofenzivní trio tolik nevyčnívalo. Po přechodu na variantu 3 – 4 – 3 měli totiž Priske se svými kolegy jiné preference.