Návrat „ztraceného“ stopera hlásí Liberec. Slovan odtajnil hostování Matěje Chaluše (25) ze švédského Malmö. Ze severu Evropy to zpátky pod Ještěd vzal ještě přes nizozemskou zastávku, která se nepovedla. S Groningenem totiž nečekaně sestoupil z Eredivisie. Zároveň se urostlý obránce svěřil, že se během společného působení v Malmö přátelil s novou akvizicí Sparty Veljkem Birmančevičem.
Severské země nejsou úplně tradiční destinací pro Čechy. S čím jste do Malmö šel?
„Z té nabídky jsem byl nadšený, protože jsem věděl, o jak velký klub se jedná. Chvíli předtím hráli skupinu Ligy mistrů s Juventusem, takže jsem bral Malmö jako velkou příležitost se posunout v kariéře někam dál.“
V Malmö působil dlouho český brankář Dušan Melichárek, šel jste si k němu před přestupem pro rady?
„Nebyli jsme spolu v kontaktu, ale v klubu se mě na něj lidé ptali docela často. Má tam výborné jméno, hlavně brankářský tým na něj měl hezké vzpomínky. Několikrát jsem byl Matěj Chaluš, ten krajan Dušana Melichárka.“ (smích)
Čemu přisuzujete, že se to ve Švédsku úplně nepotkalo a angažmá se zatím nevyvedlo?
„Já bych to nebral tak negativně. Rozhodnutí jít do Švédska bych udělal znova. Malmö mi totiž hrozně moc dalo a spoustu věcí jsem se díky Švédsku naučil i po lidské stránce. Dospěl jsem a měl jsem možnost zjistit, jak to funguje po fotbalové stránce venku. Ono to nevypadá, ale Švédové fotbalem v Malmö hodně žijí. Nachomýtl jsem se tam k nejhorší sezoně klubu snad za posledních dvacet let, třikrát se vyměnil trenér, bylo to těžké, ale nechci na to vzpomínat negativně.“
Právě ve Skandinávii jste se potkal s novou posilou Sparty Veljkem Birmančevičem. Stačili jste se poznat?
„Jasně. Půl sezony jsem s ním trávil asi nejvíc času z celého týmu. Dokud jsem si ve Švédsku nenašel bydlení, tak mě každé ráno vyzvedával na hotelu a jeli jsme na trénink, takže jsem vděčný za to, jak mi pomáhal. Zároveň měl výhodu v klubu, že na různých pozicích tam bylo fakt hodně lidí z Balkánu včetně trenéra a asistenta, takže on kolikrát ani nepotřeboval angličtinu nebo švédštinu, ale stačil mu rodný jazyk.“
Ve Švédsku byl za hvězdu. Jakým je fotbalistou?
„Podle mě bude pro Spartu rozdílovým hráčem. Určitě bude záležet na aklimatizaci, ale v Malmö byl v podstatě každý zápas náš nejnebezpečnější hráč. Bylo až neuvěřitelné, do kolika šancí se během zápasu dostal. Takže rychlost, driblink, to jsou jeho přednosti. Přidával si na tréninku, denně trénoval střelbu.“
Takže předpovídáte, že Sparta neprohloupí?
„Přesně tak.“
Malmö vás potom poslalo na hostování do nizozemského Groningenu. Kvalitní tým, který měl hrát střed tabulky, ale sestoupil. Máte pro pád do druhé ligy vysvětlení?
„Ono taky vypadalo, že se hraje o střed tabulky. Možná jsme na to taky pak doplatili. Připadalo mi, že půlku jara všichni věřili, že se situace prostě nějak otočí a pak ke konci pořád byli všichni v relativní pohodě, jakoby si tam nikdo nechtěl připustit, že sestup reálně hrozí.“
To pro vás muselo být těžké ne? Na mě jste vždy působil jako vítězný typ fotbalisty.
„Určitě ano. Měl jsem vlastně i smůlu, že po příchodu jsem odehrál zápas a zranil se, takže jsem byl nějakou dobu mimo. Pak jsem zase šanci dostal, ale ke konci mi bylo naznačeno, že budou dostávat šanci primárně hráči, kteří pokračují v klubu i po sezoně. Mrzelo mě to, ale už jsem byl odolný, tak jsem se snažil věnovat tréninku, abych se mohl posunout, protože zázemí tam je na skvělé úrovni.“
Bylo ve hře, abyste zůstal třeba formou hostování někde jinde v zahraničí?
„Variant bylo víc. První dny po sestupu jsem se snažil vypnout a o fotbale nepřemýšlet. Mohl jsem jít na hostování do švédského klubu, pak byly ve hře i jiné zahraniční možnosti, ale nechci je ani rozebírat, protože už jsem pak měl jasno, že chci mít zase radost z fotbalu a vrátit se tam, kde to mám rád, proto Liberec.“
Liberecké angažmá vás do zahraničí vyslalo, berete návrat na sever Čech tedy jako novou příležitost se ukázat?
„Už jsem to říkal před časem, že někdy jeden krok zpět znamená do budoucna dva kroky dopředu, což ale vůči Liberci nemyslím negativně. Jsem rád, že tu můžu být. Zároveň cítím, že lidé kolem mě jsou rádi, že jsem se vrátil, čehož si moc vážím.“
Ve Švédsku vám ale nadále běží smlouva. Chtěl byste se tam vrátit?
„Teď jsem nastavený myšlenkami jen na Liberec. Nechci a nebudu lítat hlavou v oblacích. Vůbec neřeším, co bude za rok. Jsem v Liberci a v první řadě chci být Slovanu prospěšný, protože pak zákonitě pomůže i klub mně.“
Jaké jsou vaše osobní ambice pro nadcházející sezonu?
„Ambice nechci prozrazovat nahlas, ale každý zápas budeme chtít vyhrát a uvidíme, na co to bude stačit. Za sebe můžu říct, že jsem přisel s tím, že ambice mám vysoké.“
