Dlouhé roky patřil k nejvýraznějším fanouškům Slavie jako speaker a šéf tamního kotle. Dnes je Lukáš „Strašák“ Vala už více vzdálen Tribuně sever a často jej fanoušci mohou vidět před utkáním na trávníku, kdy megafon vyměnil za mikrofon. V dalším díle rubriky Z KOTLE jsme si se „Strašákem“ povídali o kořenech jeho vášně, rivalitě se Spartou i temných časech sešívaných.
Jak dlouho fandíte Slavii?
„U nás v rodině se s tím rodíte, když to řeknu v nadsázce. Opravdu celá rodina, kromě dědy z matčiny strany (ten fandil klokanům), odjakživa fandila Slavii. Navíc jsem vyrůstal na pomezí Vršovic a Strašnic, a hrával jsem za Union Strašnice, kde se Slavii hodně přálo, bylo to dané. Chodil jsem do slávistické školy. Druhý děda byl obrovský slávista, táta za ni dokonce hrál.“
U protějšku jste v životě také řešil, komu fandí?
„Jedna moje expřítelkyně fandila Spartě a musím uznat, že to bylo fakt těžké. Když jsem si vzal třeba tričko Slavie, tak mi říkala, ať už to nenosím. Vzájemně jsme se styděli, když ten druhý měl na sobě něco v barvách svého klubu. Naštěstí teď už to řešit nemusím.“ (smích)
Není to zase tak dávno, co se Slavii nedařilo. Ve hře byl i sestup. Jak vzpomínáte na tohle období?
„Ty vzpomínky ukazují, že je důležité zůstat nohama na zemi, protože vidíte, že situace se může obrátit strašně rychle, ať už nahoru nebo dolů. O to více si užívám roky, kdy se daří. Takhle to prostě bylo. U nás slávistů jsou tyhle veletoče zvykem, že se nějaké období nedaří a pak zase ano. Zůstáváme ale vždycky věrní.“
Vnímáte to tak, že Jaroslav Tvrdík a spol. zachránili Slavii a její existenci?
„Teď už asi s klidným svědomím můžeme říct, že to tak absolutně je. Slavia byla na pokraji krachu a podívejte, kde je dneska. Počátky změn ale hledejme ještě dál. Chtěl bych zmínit obrovské vzepětí fanoušků. Když se hrálo semifinále poháru proti Olomouci v květnu 2011 a mnozí příznivci vnikli na hřiště,
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM+
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
Koupit
