VIDEO | Měl to na noze. Stačilo pár centimetrů, aby obstřelil před ním stojící hráče a návrat Milana Baroše do Baníku by neměl chybu. „To byl jasný gól, brankář šel na druhou stranu,“ kroutil útočník hlavou nad zahozenou šancí, která by nejspíš znamenala tříbodovou radost pro jeho milovaný tým.
Odehrál necelých dvacet minut. U míče byl jen párkrát, do všeho však šel Milan Baroš naplno. A operované koleno vydrželo. To je hlavní zpráva bezbrankového utkání Baníku s Jihlavou. „Chodil jsem do sprintu a do soubojů bez bloku v hlavě,“ pochvaloval si věhlasný útočník.

Co chybělo ke gólu?
„Trefil jsem nějakého hráče, byl tam náš Francis Narh a jihlavský obránce. Šlo to do jednoho z nich. Kdyby to prošlo, tak to skončí v bráně. Bohužel… Ale Jihlava tady hrála dobře a remíza je zasloužená. Přijela si pro bod a odváží si ho. My jsme měli šance až ve druhém poločase.“
Jaké to bylo, když jste v 74. minutě střídal?
„To asi zopakuju to, co jsem říkal před dvěma lety…Ten pocit je pěkný. Vracím se do fotbalu, koleno drží. Je to pěkné a doufám, že to bude ještě lepší.“

Nebál jste se o zdraví?
„Říkal jsem si, že buď to vydrží, nebo to prdne. Mně je třiatřicet let. Kdyby mi bylo pětadvacet, možná to řeším nějak jinak. Samozřejmě chci, ať je koleno zahojené. Samozřejmě ještě potřebuju dostat do té nohy sebevědomí, ale je už připravená na zápas. Chodil jsem do sprintu a do soubojů bez bloku v hlavě. A to je pro mě hlavní.“
Všímal jste si, že je tento zápas zejména o vás?
„Ano, vrátil jsem se, ale pořád šlo o tři body. Kdybychom vyhráli, posuneme se na nějaké třetí čtvrté místo. To by měl mít každý v hlavách. Jde o Baník, ne o Milana Baroše.“
Proč jste v první půli hráli tak špatně?
„Jihlava porazila v minulém kole Slavii, vyměnila trenéra a tým dostal impulz. Hosté hráli dobře takticky, zdržovali. Kdyby dali první gól, bylo by to pro nás ještě těžší.“
Budete příště schopen hrát v základu?
„To určitě ne. Navíc je mančaft rozehraný a šlape, není potřeba do něho sahat.“
Jak se teď fyzicky cítíte?
„Nemůžu jít na hřiště s tím, že nejsem stoprocentně připravený a nemůžu týmu pomoct. Šel jsem tam s tím, že chci dát gól. Cítil jsem se docela dobře, dvacet minut jsem zvládl v pohodě. Klidně se může stát, že se zraním, ale na to nesmím myslet. To už má v rukách ten nahoře.“ (pohlédne k nebi)
