Přesně na to jsme čekali, vyhlíží šlágr s Plzní sparťan Brabec
Rok 2015 má pro Jakuba Brabce mimořádný význam. A těžko ho jiný letopočet překoná. V únoru se oženil, v srpnu z něj bude táta, čeká ho domácí EURO jednadvacítek a do toho honí se svou Spartou titul. O tom, jestli ho bude mít, hodně napoví dnešní duel s Viktorií. „Nadýchli jsme se čerstvého vzduchu, na tohle jsme čekali,“ těší se 22letý obránce na velkou bitvu.
Je to taky hodně na něm. Jestli chce Sparta umáznout náskok Plzně z podzimu, kdy prohrála o dva góly, musí obrana Letenských šlapat tak, aby se útočníci nemuseli zbláznit, kolik gólů je potřeba Západočechům nasypat. Jakub Brabec tohle ví. "Nadýchli jsme se čerstvého vzduchu. Byli jsme ve fázi, kdy jsme si říkali, že je to pryč, že to Plzeň nepustí. Na tohle jsme přesně čekali.“
Jak k tomu vy sám přistoupíte? Je pravda, že vám občas kiksne rozehrávka, to soupeř jako Viktoria umí trestat.
„Uvědomuju si, že moje síla je v jednoduchosti. Na druhou stranu, když hrajeme proti zataženým týmům, je potřeba někdy vyjet a zkusit průnikovku. Nejsem typ hráče, který jich dá deset z deseti, ale když jich třeba osm vyjde a jsou to takové, které překonávají určitý prostor nebo blok, jsou ziskové, je to pro tým přínosné.“
Takže risk ve prospěch mužstva.
„Nebojím se to zkusit, protože konec konců je to prostě přínosnější, když dvě zkazím a osm je dobrých. Ale pořád se učím a jednou třeba dám deset z deseti.“
Nervozita už je před takovým utkáním u vás přežitá, i když je vám teprve 22 let?
„Býval jsem nervózní, když jsem hrál ve Spartě v lize první půlrok. To jo, snil jsem o tom celý život a najednou to přišlo. Šel jsem do zápasu s tím, abych hlavně nic nezkazil. To bylo špatně. Postupně přicházím na to, že je to alibismus, prostě jako bych na hřišti nebyl. Chyby k fotbalu patří, snažím se jich vyvarovat, ale být zároveň přínosný pro tým.“
Podle čeho se rozhodujete, jestli to v dané situaci vezmete na sebe, nebo budete hrát jednoduše?
„Odvíjí se to od toho, jak je stanovená taktika. Jsou zápasy, kdy jenom předávám míče, pak zase takové, kdy hraje soupeř osobku na Marka Matějovského nebo na Lukáše Váchu. Tam to musím vyvézt, najít nějaké řešení. A pak je to o nabídce spoluhráčů, jestli je, nebo není. Půlka národa pak vnímá, že jsem za blbce, že jsem to vyvezl, a zkazil. Že se mi nikdo nenabídl, to už ne.“
Když jsem za vámi byl v zimě na Kanárech, seděli jsme spolu a s Ladislavem Krejčím a Pavlem Kadeřábkem. Velká trojka kamarádů. Ta teď ale prochází nebo procházela trochu těžším obdobím. Pavel byl zraněný, citelně Spartě chyběl, Láďa se pere s formou. Jak to spolu prožíváte?
„S Káďou jsme se furt viděli na tréninku, ale bylo cítit, že na hřišti nám chybí. Takového pravého beka nemáme, tak jsme tam rotovali já a Marec (Lukáš Mareček), ale ani jeden z nás nejsme krajní beci. A už vůbec se to nedá srovnávat s Kadeřem. Spíš to bylo dělané tak, abychom hlavně zalepili defenzivu, tu podporu tomu nedáme takovou jako Pavel. Nechyběl jenom mně s Krejdou, ale celému týmu.“
Jak jste se s pozicí pravého beka srovnával?
„Já ho párkrát kopal, ale už je to možná tři roky zpátky. Zrovna jsem chytl pohárový zápas s Jabloncem, který je brejkový, ofenzivní, nebylo to jednoduché. Šel jsem to tam odehrát, něco se podařilo, něco ne, ale s tím se počítalo, že tam nebudu stoprocentní. Myslím, že v nějakých mých možnostech to nebylo až tak katastrofální (smích), ale nepřineslo nám to nic dopředu.“
A co Láďa? Bavíte se spolu o tom, že trošku tápe?
„Jo jo, hodně. Ale docela mě překvapil.“
Čím?
„Dřív by to nebral s takovou lehkostí. On si to uvědomuje, bavíme se, co má dělat líp, co jinak, ví, že není sportovně tak nahoře, ale pořád týmu dává maximum, zodpovědně zavírá v defenzivě, vytváří prostory, nabídku. Je dobře, že i když mu to sportovně teď moc nejde, že z toho nelehne, nejde hned úplně dolů. Snahu a píli má, věřím, že každou chvílí se zvedne. Přijde gól, asistence, není možné, aby to trvalo dál. Myslím, že ho to může posílit, je to zkušenost, a když se z toho neposadí na zadek, tak to bude dobrý.“
Je na tomhle dobře vidět to, co jste říkali už na Kanárech všichni tři, jak je dospělý fotbal na rozdíl od juniorského vyčerpávající především psychicky?
„Je toho dost, to je pravda. Jednou je to veselé, jednou smutné. Ale já jsem v pohodě, nevadí mi dlouhá a náročná sezona, je to naše práce a dovolenou máme až po sezoně. Teď nám spadl do klína boj o titul a je třeba být zapnutý na sto procent.“
S tím už se na Spartě příliš nepočítalo, že ne?
„Nadýchli jsme se čerstvého vzduchu. Byli jsme ve fázi, kdy jsme si říkali, že je to pryč, že to Plzeň nepustí. Ale najednou to má zase nový náboj. Na tohle jsme přesně čekali, i když jsme na jaře párkrát tápali, teď to může být zase dobrý.“
Proběhla trenérská změna, za Vítězslava Lavičku přišel Zdeněk Ščasný. Patří i to k novým impulzům? Mimochodem, právě Ščasný vás poprvé postavil do ligy na Žižkově.
„Pro mě byl ten vyhazov nepříjemný, protože trenér se mění i kvůli výkonům hráčů. Jasně, není to jenom o hráčích, ale není to ani jenom o trenérovi. Pan Lavička to odnesl, mrzelo nás to, přišel ale nový impulz, trenér, kterého znám. Dobře jsem věděl, co nás čeká. Věřím, že to přínos může být.“
Co se tedy všechno změnilo?
„Trenér Ščasný je emotivnější, vyjadřuje se expresivněji. Jeho gestikulace a vyjadřování je velký rozdíl oproti panu Lavičkovi. Jestli je to dobře, nebo ne, to je specifi cké, protože minulou sezonu jsme udělali tři trofeje. Pak se to od nové sezony zhoršilo a hned se řekne, že hráči potřebují nový impulz. Přitom pár měsíců předtím jsme slavili triple.“
Bylo setkání se Zdeňkem Ščasným v něčem zvláštní, když se znáte?
„Víc kluků od nás už se s ním v kariéře potkalo. Na začátku jsme si nic zvláštního neřekli, až asi po čtrnácti dnech jsme se víc bavili.“
O čem?
„Třeba zrovna o Žižkovu.“
Trudné téma…
„No právě. Nevzpomínali jsme na doby, kdy jsme tam byli my dva, spíš jsme se bavili o situaci, která tam teď je. Ty platy a tak. Oba tam známe pár lidí, je to smutný příběh týmu, který má hezké podmínky, tradici.“
JAKUB BRABEC
Narozen: 6. srpna 1992 v Praze (22 let)
Klub: Sparta Praha (od 2011)
Post: obránce
Kariéra: Viktoria Žižkov (2008– 2011), Zbrojovka (2012–2013 host.)
Bilance v lize: 64 zápasů/5 gólů Úspěchy: vicemistr Evropy do 19 let 2011, mistr Česka 2014, vítěz českého poháru i Superpoháru 2014
BRABEC A ROK 2015
EURO nad dovolenou „Ani nebudu vypínat, pojedu zapnutý pořád na sto procent, protože se z ligy rovnou přesadím do reprezentace. Moc se na to těším, ale to už jsem říkal stokrát. Řeknu to takhle, sezona bude o to náročnější, ale stejně bych si radši vybral EURO před dovolenou v Řecku.“
Bitva s Plzní o titul „Spadlo nám to do klína, už jsme s tím ani nepočítali. V sobotu musí být důslední, zodpovědní v každé situaci. Nevymýšlet kraviny, abychom jim sami nenabídli příležitosti. I když jsme na jaře párkrát tápali, teď jsme se nadýchli čerstvého vzduchu a může to být zase dobrý.“
Ženáč a brzy táta „Je to rok velkých událostí. Chtěl jsem být mladý táta, abych měl na prcka energii a čas, je to velký zážitek. Paní už má docela velké bříško, tak pomáhám se zvedáním z gauče a podobně. Oba jsme mladí, prožíváme to spolu intenzivně. Moc se na to těším, jsem šťastný.“
