Šurala štvalo chování sudího. Paták byl arogantní, stěžoval si
Patřil v Olomouci mezi nejlepší liberecké hráče. Tlačil tým dopředu, po jeho přihrávce napálil Bakoš tyč, z jeho rohu Slovan vyrovnal na konečných 1:1. Josef Šurak uspokojil ty fanoušky, kteří byli zvědaví, zda po skvělém reprezentačním výkonu v Nizozemsku zazáří také v lize.
Gól nedal, ale spolu s gólmanem Koubkem čněl nad svými spoluhráči. Ze hřiště odcházel zklamaný. Bod, který Slovan v Olomouci získal, Josefa Šurala neuspokojil. A radost mu neudělalo ani to, že Sigma soupeře po většinu zápasu přehrávala. Rozhodně měla víc gólových šancí. On sám si po utkání stěžoval i na aroganci sudího Patáka.
Jak jste se po reprezentačním kvalifikačním dvojutkání na hřišti cítil? Nezdálo se, že byste byl nějak výrazně unaven…
„Unavený jsem nebyl, ale v prvním poločase jsem se trochu rozdýchával. Ve druhém poločase už jsem se cítil dobře.“
Jak vás vlastně po návratu z Nizozemska přijali liberečtí spoluhráči?
„Nic zvláštního se nedělo. Všichni mi gratulovali k mému prvnímu reprezentačnímu gólu, ale já se normálně snažil připravit na zápas v Olomouci. Je jasné, že v takovém zápase, jaký jsme hráli v Holandsku, hrajete proti úplně jiným plejerům, jsou to velká jména. To vám může jen pomoct, ty zkušenosti se pak snažíte přenést i do ligového zápasu.“
Sigma v něm měla hodně šancí, čím to bylo?
„Asi tím, že jsme prohrávali. Chtěli jsme co nejrychleji vyrovnat, hráli jsme huráfotbal, na který nejsme zvyklí. Chtěli jsme postupně kombinovat, ale bohužel valilo se to nahoru dolů. Pro diváka to musel být zajímavý zápas.“
V kabině prý byla o přestávce hodně bouřlivá atmosféra…
„Byla, protože po těch prvních deseti patnácti minutách, kdy jsme do zápasu vstoupili výborně, jsme z toho úplně vypadli. Olomouc nás přehrávala, a kdyby dala do prázdné branky, nevím, jak by to s námi dopadlo.“
Ve druhém poločase jste fauloval domácího Canu. V té chvíli už jste měl žlutou kartu, nebál jste se vyloučení?
„Nebál. První kartu jsem dostal za řeči. Slušně jsem se rozhodčího zeptal, jestli mám raději spadnout na penaltu, když mě soupeř drží. A on mi řekl… No, to si raději nechám pro sebe, co mi řekl. Byl arogantní, ale to je věc druhá. A ten faul? To podle mě ani faul nebyl. Skákal jsem před hráče, abych zblokoval přihrávku, a on se začal válet.“
Počítáte s tím, že po tom, co jste ukázal v Nizozemsku, na vás soupeři, diváci i média upřou větší pozornost, než tomu bylo doposud?
„Asi s tou pozorností budu muset počítat. I od diváků, kteří ode mě budou asi očekávat trochu víc. Budu se to v každém zápase snažit samozřejmě potvrdit. Ale musí se dařit týmu, aby se dařilo i mně. To je na tom to nejdůležitější.“
