Opavský kouč Skuhravý: proč nevzal nabídku z ciziny a čím hodlá překvapit
Našel si cestu, ze které neuhne. Cvičení podle učebnice? Nic takového, Roman Skuhravý si radši vymyslí své. Klubům nabízí: „Dejte mi čas a prostor, já pobavím lidi.“ Do hráčů Opavy za dva roky nacpal totální ofenzivu, se kterou nyní hodlá prorazit i mezi elitou. Žádné ústupky, laciné kompromisy. Jeho bratranec Tomáš, druhý nejlepší střelec MS 1990, ničil soupeře góly. On dělá totéž, jen v roli trenéra. „Chci zažít, aby se říkalo: Tohle je rukopis Skuhravého.“ Proč nevzal zajímavou nabídku z ciziny, k jakým trenérům vzhlíží a proč na něj hráči po příchodu do Opavy koukali, jako kdyby spadl z Marsu?
Byť tvrdí, že dnes má k aktivnímu sportování odpor, energie z něj prýští. Trenéřina ho pohltila. V Opavě pečlivě zkonstruoval tým, který se nedívá na to, kdo stojí na druhé straně. Jede si to své, co 43letý kouč Roman Skuhravý žádá. Trošku z dílny Pepa Guardioly, hodně od Jürgena Kloppa. V rozhovoru pro iSport.cz se bývalý zadák otevřel. Utajil jen to, jaká nabídka ze zahraničí ho nedávno omámila. Kdyby uměl anglicky, skočil by po ní a nováček Fortuna ligy by přišel o motor.
Mistrovství světa v Rusku právě vrcholí. Čerpal jste z něj?
„Světový šampionát je spolu s Ligou mistrů nositelem moderních trendů. Je fakt, že se víc zaměřuju na klubovou scénu, protože tam jsou týmy dennodenně pospolu a herní součinnost je logicky na vyšší úrovni. Na mistrovství mě zaujal obrovský počet branek ze standardních situací. Obranné systémy jsou dnes tak propracované, že se evidentně vrací tento trend. To pro nás může být důležité i z hlediska ligové sezony.“
Jdou Opavě standardní situace?
„Na těch obranných se snažíme hodně pracovat a v posledních dvou sezonách jsme neměli extrémní problém. Máme zajímavou typologii hráčů a myslím, že při útočných standardkách bychom se měli prosazovat víc. Moc si nimi zatím nepomáháme.“
Jaký tým jste speciálně sledoval?
„Jsem jednoznačně zatížený na Němce. Evropský a jihoamerický fotbal je o kousek dál než ostatní, ale v mých očích udělal obrovský pokrok například Senegal. Je vidět, že ti hráči hrají ve špičkových klubech. Jak pracují bez balonu, v tom vidím velkou změnu oproti minulosti. Na zápasy koukám jako trenér, ne fanoušek. Hledám zajímavé věci v přechodové fázi, pozoruju, kam se posouvá tříobráncový systém. Tedy to, co mě může obohatit. Dospěl jsem k určité filozofii, a i když jsem s ní nebyl vždy úspěšný, jdu tou cestou jednoznačně dál. Pro mě je nejdůležitější výkon. Neustálým opakováním se hráč zlepšuje. Po příchodu do Opavy na mě hráči zhruba rok koukali, jestli jsem nespadl z Marsu. Neznali ten přístup. Hodně mi pomohl Michal Kosmál, trenér gólmanů a taky mentální kouč. Naše cesta jednoznačně nese úspěchy a posouvá nás dopředu.“
Proč preferujete hru na tři obránce?
„Když jsem přišel do Opavy, byli tady tři kvalitní útočníci. Bylo mi líto hrát jen na jednoho. Začali jsme rozestavením 4-4-2 do diamantu a plynule jsme přešli na 3-2-3-2. Teď na jaře jsme se jednou vrátili ke hře na čtyři obránce a úplně jsme se v tom necítili.
