Sivokovo poprvé v Dynamu. Zaviněná penalta, ale výhra: Příjemný návrat
Nasoukal se do černobílého dresu a zažil velký comeback. Bývalý reprezentační stoper Tomáš Sivok poprvé od listopadu 2003 hrál za budějovické Dynamo, kde ještě jako teenager poprvé ochutnal ligu. V sobotu odehrál první poločas přáteláku s Vlašimí (3:1) a navzdory zaviněné penaltě se usmál: „Příjemný návrat.“ Na jihu začal trénovat v úterý, a pokud nedostane zajímavou nabídku z ciziny, půjde s Dynamem do ligy.
Hrál s přehledem, poctivě bránil a pomáhal s rozehrávkou. Jediná kaňka? Penalta: Sivok ve vápně nakopl Václava Svobodu a Vlašim šla z pokutového kopu do vedení. Dynamo ve druhém poločase zápas otočilo a vyhrálo. „Jsme ve fázi přípravy a bylo to znát. V první půli jsme hráli trochu naivně a nechávali soupeři dost prostoru,“ hodnotil Sivok.
Nebyl jste před prvním startem za Dynamo po letech nervózní?
„Vůbec ne, fotbal si poslední tři roky užívám. Musím se jen udržovat fit, abych stačil mladým běhavým klukům.“
Když jste nastoupil do zápasu, znamená to větší naději, že byste mohl v Budějovicích zůstat?
„Vůbec nevím, Horyna (trenér David Horejš) to takhle chtěl. Pro mě je to taky lepší, hrál jsem po měsíci a půl. Vždycky je příjemnější hrát, než na tréninku běhat bez balonu.“
Jak jste viděl penaltovou situaci?
„Protihráče jsem neviděl, běžel zezadu. Odkopával jsem balon a on tam vběhl. Možná kdyby někdo zařval, tak bych ho nevzal. Naštěstí je to přátelák, v něm se to moc neřeší. Horší by to bylo v nějakém důležitém zápase.“
Nováčci obvykle hrají s kapitánskou páskou, aby měli dražší zápisné, ale vy jste ji neměl. Proč?
„Chtěli mi ji dát, ale pořád tu jsem na zkoušku, proto jsem ani pásku nechtěl. Možná kluky pozvu příští týden na soustředění na večeři. Tohle bych ale neřešil, hlavně jsem rád, že můžu v Dynamu trénovat. Je to lepší, než běhat sám někde po lesích. Týmový trénink individuálním nenahradíte.“
Zmínil jste, že s Dynamem pojedete na soustředění. Na celý týden?
„Jen na první den a na konec. V týdnu musím do Tel Avivu předat byt a vyřídit věci na klubu. Rodina se vrací, takže už nebudu muset jíst u tchyně nebo po restauracích.“ (usmívá se)
Čili kvůli cestě do Izraele přijdete o středeční zápas proti Slavii? Pro vás jako bývalého sparťana by to bylo obzvlášť pikantní.
„Ani mě to moc nemrzí. Je mi pětatřicet, už to tak neberu. Někteří by to tam brali možná trochu víc osobně, ale já už na to koukám s nadhledem.“
Únavu po prvních dnech přípravy necítíte?
„Měl jsem pět týdnů dovolené, kdy jsem trochu něco dělal, ale Horyna má náročné tréninky. Po prvním jsem v úterý dostal horečku. Nohy jsou těžké, ale od toho příprava je, musíte to naběhat. S fyzičkou jsem ale nikdy neměl problém, čtyři týdny přípravy by v mém věku mohly stačit.“
