Teplický Vondrášek po výprasku od Slavie: Krutý výsledek, ale hovoří asi za vše
Slavia vedla 3:0, navíc hrála přesilovku, přesto dokázal Tomáš Vondrášek využít zaváhání obrany hostů a snížil. Zapumpoval si, jako by ještě věřil... „Byla to euforie, ale s výsledkem už to nic neudělalo,“ zapustil pohled do země teplický bek.
Dá se popsat, v čem všem byla Slavia o tolik lepší, že si z Teplic veze tak drtivý výsledek?
„Fuj, čím začít... Asi neřeknu nic nového, moudrého, že Slavia je momentálně někde jinde, než jsme my. Jak fotbalově, tak jako klub. Proti Slavii bychom mohli uspět jedině, kdybychom všichni podali stoprocentní, nebo víc než stoprocentní výkon a plnili všechny taktické pokyny do putníku. A to se nám od první branky nedařilo. Slavia zaslouženě a suverénně vyhrála. Výsledek je pro nás krutý, ale hovoří asi za vše.“
Jak tohle na hřišti kousat, když člověk vidí, kam se zápas řítí, a zbývá ještě dost času?
„Byl to už poločas hrůzy, v týdnu si tohle nikdo nepředstavoval, byli jsme nahecovaní. Vyzní to asi blbě, ale věřili jsme si na ně, protože kdy jindy je dostat než takhle na začátku sezony, kdy nemusí být ještě tak rozehraná a v uvozovkách přežraná úspěchy... Ale je vidět, že přežraná fakt není, jdou si za svým už od druhého poločasu ve Zlíně.“
Zápas se ve 46. minutě ještě víc zkomplikoval, když šel za druhou žlutou ven Jakub Mareš, přitom jste do druhého poločasu nastupovali se dvěma změnami v sestavě, ještě jste s tím asi chtěli něco udělat...
„Přesně tak, něco jsme si řekli, trenér není takový, že by na něco čekal, nesáhnul do toho. Snažil se s tím něco udělat, což je super. Ale bohužel nám ta situace ve 46. minutě udělala čáru přes rozpočet. Neříkám, že by bylo o co hrát, ale pak to bylo už úplně rozhodnuté. Šlo jen o to, jestli to ubráníme, nebo dostaneme další góly.“
Vyčítáte to Jakubu Marešovi?
„Asi on sám musí vědět, že v ten moment tomu týmu úplně nepomohl. Kuba to sám dobře ví, a jak ho znám, vím, že ho to bude dlouho mrzet.“
Vy jste mírnil v oslabení stav na 1:3, dá se říct, že takový zásah aspoň v něčem potěší?
„Tím, že je to Slavia, a že my byli v deseti, tak mě to těší. Ale to je asi tak všechno. Je to kolektivní sport, a my prohráli. Možná je to dobré do statistik, ale to je jako nic.“
Přitom jste si tak zapumpoval, že se zdálo, že spoluhráče chcete nakopnout za dramatičtější koncovkou.
„Byla to euforie, kdo dá gól v lize, tak ví, že se počítá. Ale s výsledkem už to nic neudělalo.“
