Hovorka si užíval sparťanský pískot: Až na červenou jsme udrželi nervy
Plyšáci se snášeli i na jeho hlavu. Také Davida Hovorku, svého odchovance, považují sparťanští fanoušci za zrádce a krysu. Ačkoliv do jeho příběhu o odchodu patří i povídačky, jak ho tehdy zodpovědní lidé z klubu vlastně vyštvali. 26letý obránce teď pomohl vybrakovat své Slavii Letnou 3:0. „Je to nádherný pocit,“ přiznal Hovorka.
V čem nádherný?
„Věděli jsme všichni, do čeho jdeme, že nás tu nebude čekat nic lehkého. Věděli jsme, že si fanoušci připravují nějaké ty krysy a podobné věci, že atmosféra teda bude asi dost hustá. Ale udrželi jsme nervy, až na tu zbytečnou červenou kartu, kterou jsme dostali. Jinak v pohodě.“
A pro vás osobně?
„Jo, prožil jsem tady pár let. Nebudu lhát, některé věci si mi před tímhle zápasem vybavily. Ale musel jsem být stoprocentně připravený, abych odvedl co nejlepší výkon, všichni jsme se museli soustředit, abychom to zvládli. Naštěstí se to povedlo a vyhráli jsme 3:0.“
Můžete tedy vzpomenout na některý moment, který vám vytanul v hlavě před derby?
„Promítal jsem si ty situace už před zápasem, jak to asi bude probíhat, přece jen to na vás zapůsobí. Strávil jsem tu fakt dlouhý čas, nevím, co na to říct… (odmlčí se) Jsem zkrátka rád, že můžu hrát Ligu mistrů, že můžu být ve Slavii. A jsem taky rád, že jsme zvládli derby.“
Dovedete pochopit fanoušky, kteří se vám snažili naznačit plyšovými zvířaty, co si o vás myslí?
„Já tu rivalitu znám, znám ji ze strany Sparty a poznávám ji i teď ze strany Slavie. Emoce v tom jsou a já jim rozumím. Moje cesta zkrátka byla a je nějaká, i když je to asi… Nebudu to tady teď nějak víc rozebírat. Teď jsem ve Slavii a tyhle věci musím ignorovat a jít dál.“
Co jste vůbec na akci fanoušků Sparty říkal?
„Chtěl bych hlavně pochválit naše vedení, jak se k tomu postavilo, jak vzali domácím vítr z plachet, z jejich zbraně to stočili na nadační fond pro děti. Výborná myšlenka, podpořilo to dobrou věc. Klobouk dolů.“
Vadilo vám při hře časté pískání na vaši osobu?
„No, já to mám docela rád. Když se ohlédnu zpátky, dřív jsem z toho býval nervózní, ale postupem času to beru spíš ve svůj prospěch, užívám si to.“
Jako speciální motivaci?
„Ano, navíc. Ale je to hrozně tenký led, může se to lehce přenést na druhou stranu. Ale myslím, že jsme to zvládli, byli jsme koncentrovaní, soustředili jsme se na výkon, který podáváme pravidelně, což víceméně vyšlo. Výsledek to jen potvrdil.“
Teď máte náskok dvanáct bodů na Spartu, to je po deseti kolech slušný rozdíl, ne?
„Koukáme hlavně sami na sebe, samozřejmě. Vnímáme jaká je situace, ale je to hlavně o nás, my se budeme zaobírat jen Slavií. Je pravda, že naše cesta je asi daleko lepší, než se čekalo.“
Jak těžké byly souboje s Benjaminem Tettehem, později s Liborem Kozákem?
„Tohle je otázka motivace, věděl jsem, že Benjamin je nahecovaný, to je normální. Já si spíš počkal na ty situace a využil jsem toho.“
Zase jste v lize udrželi nulu, obrana docela šlape, jak se vám v tomto složení hraje? Navíc Ondřej Kúdela začíná chytat vaše móresy, taky si po úspěšném souboji s Tettehem pořádně zapumpoval.
„Myslím si, že to k tomu patří, proto to děláme, baví nás to a užíváme si to. Když to je nastavené ve správné míře, tak proč ne. Jsme ale rádi, že fungujeme hlavně jako celek, není to jen o nás dvou. Koli (Ondřej Kolář) nás podrží, rozehraje, s Kudym (Ondřej Kúdela) si rozumíme, Suk (Tomáš Souček) pomáhá… Koukal bych na to kolektivně.“
Je to nejlepší fáze vaší kariéry?
„Nechci nic říkat dopředu. Nevím, co bude, ani jak. Byl bych zatím v klidu.“
